Na co má cestující nárok při zpoždění letadla?

Praha - Asi každý, kdo někdy cestoval letadlem ať už na dovolenou, nebo za byznysem, poznal na vlastní kůži situaci, kdy milá slečna z letecké společnosti oznámí, že let bude zpožděn. Ještě horší je situace, kdy podobnou informaci dostanete během několika hodin víckrát a stále jen čekáte a čekáte. Začínáte mít hlad, děti, které s vámi cestují, začínají zlobit. Tak a co teď s tím?

Pokud je zpoždění delší, mají cestující nárok na příslušnou náhradu. „Pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě zrušení nebo zpoždění letů upravuje Nařízení Evropského parlamentu a Rady. Podle tohoto Nařízení se musí řídit všechny letecké společnosti létající v rámci EU nebo z EU do třetích zemí, tedy například z České republiky do Egypta, Tuniska apod. Z tohoto nařízení vyplývá, že odpovědnost za kompenzace a odškodnění klientům za zpoždění či zrušení letu nese vždy letecká společnost, a pozor nikoliv cestovní kancelář, i když se jedná o let v rámci zájezdu,“ vysvětlil mluvčí Asociace českých cestovních kanceláří a agentur Tomio Okamura.

Kdy máme na kompenzace nárok?

a) v případě letů o délce nejvýše 1 500 kilometrů musí být let oproti plánovanému času odletu zpožděn o dvě hodiny nebo více

b) v případě všech letů v EU delších než 1 500 kilometrů a všech ostatních letů o délce od 1 500 kilometrů do 3 500 kilometrů musí být let oproti plánovanému času odletu zpožděn o tři hodiny nebo více

c) v případě všech ostatních letů musí být zpoždění o čtyři hodiny nebo více

Jaké služby musí letecká společnost poskytnout?

Letecká společnost musí vždy cestujícím čekajícím na zpožděné letadlo zdarma nabídnout stravu a občerstvení v rozsahu přiměřeném čekací době. A teď pozor! Společnost musí rovněž cestujícím zdarma nabídnout dva telefonní hovory nebo podání dvou zpráv telexem nebo faxem nebo elektronickou poštou.

Jestliže zpoždění trvá více než 5 hodin, má cestující navíc právo odstoupit od záměru letět a letecká společnost musí cestujícímu proplatit pořizovací cenu letenky, a to za část nebo části neuskutečněné cesty a za část nebo části již uskutečněné cesty, jestliže let nadále neslouží účelu vztahujícímu se k původnímu cestovnímu plánu cestujícího. Na vrácení peněz má sedm dní.

V případě, že čas odletu je posunut minimálně o den, musí letecká společnost zajistit cestujícímu navíc ubytování v hotelu, pokud se pobyt na jednu noc nebo více nocí stane nezbytným. Navíc letecká společnost musí cestujícímu zajistit přepravu mezi letištěm a místem ubytování.

A co v případě zrušení letu?

V případě zrušení letu mají cestující stejné podmínky a práva jako při zpoždění, navíc ale má cestující také právo na přesměrování letu, tj. na let jinou trasou či s jinou leteckou společností za srovnatelných dopravních podmínek a při nejbližší příležitosti na cílové místo určení nebo i v pozdější době podle přání cestujícího.

  • 250 EUR na letech kratších než 1 500 km
  • 400 EUR při delším letu uvnitř EU a při letu mezi 1 500 a 3 500 km
  • 600 EUR při letu delším než 3 500 km mimo EU

Jestliže cestující akceptuje přesměrování letu na cílové místo určení, může mu letecká společnost o 50 procent snížit výše uvedené odškodné. Ovšem jen za podmínky, že přesměrovaný let nepřekračuje plánovaný čas příletu původně rezervovaného letu o dvě hodiny v případě všech letů o délce nejvýše 1 500 kilometrů, o tři hodiny v případě všech letů v rámci unie delších než 1 500 kilometrů a všech ostatních letů o délce od 1 500 kilometrů do 3 500 kilometrů nebo o čtyři hodiny v případě všech ostatních letů.

Tolik zákonná norma, bohužel však není zákonem určený žádný nárok na kompenzaci za to, že vám třeba v cílové destinaci propadl první den ubytování či přijdete z dovolené o den či dva později do zaměstnání. Zde nezbývá, než se o takovou náhradu soudit.

  • Mluvčí Asociace českých cestovních kanceláří autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/6/550/54950.jpg
  • Zrušené lety autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/5/455/45441.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
11:26Aktualizovánopřed 38 mminutami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
12:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
00:12Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
včera v 07:30

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
včera v 07:00

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026
Načítání...