Na co má cestující nárok při zpoždění letadla?

Praha - Asi každý, kdo někdy cestoval letadlem ať už na dovolenou, nebo za byznysem, poznal na vlastní kůži situaci, kdy milá slečna z letecké společnosti oznámí, že let bude zpožděn. Ještě horší je situace, kdy podobnou informaci dostanete během několika hodin víckrát a stále jen čekáte a čekáte. Začínáte mít hlad, děti, které s vámi cestují, začínají zlobit. Tak a co teď s tím?

Pokud je zpoždění delší, mají cestující nárok na příslušnou náhradu. „Pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě zrušení nebo zpoždění letů upravuje Nařízení Evropského parlamentu a Rady. Podle tohoto Nařízení se musí řídit všechny letecké společnosti létající v rámci EU nebo z EU do třetích zemí, tedy například z České republiky do Egypta, Tuniska apod. Z tohoto nařízení vyplývá, že odpovědnost za kompenzace a odškodnění klientům za zpoždění či zrušení letu nese vždy letecká společnost, a pozor nikoliv cestovní kancelář, i když se jedná o let v rámci zájezdu,“ vysvětlil mluvčí Asociace českých cestovních kanceláří a agentur Tomio Okamura.

Kdy máme na kompenzace nárok?

a) v případě letů o délce nejvýše 1 500 kilometrů musí být let oproti plánovanému času odletu zpožděn o dvě hodiny nebo více

b) v případě všech letů v EU delších než 1 500 kilometrů a všech ostatních letů o délce od 1 500 kilometrů do 3 500 kilometrů musí být let oproti plánovanému času odletu zpožděn o tři hodiny nebo více

c) v případě všech ostatních letů musí být zpoždění o čtyři hodiny nebo více

Jaké služby musí letecká společnost poskytnout?

Letecká společnost musí vždy cestujícím čekajícím na zpožděné letadlo zdarma nabídnout stravu a občerstvení v rozsahu přiměřeném čekací době. A teď pozor! Společnost musí rovněž cestujícím zdarma nabídnout dva telefonní hovory nebo podání dvou zpráv telexem nebo faxem nebo elektronickou poštou.

Jestliže zpoždění trvá více než 5 hodin, má cestující navíc právo odstoupit od záměru letět a letecká společnost musí cestujícímu proplatit pořizovací cenu letenky, a to za část nebo části neuskutečněné cesty a za část nebo části již uskutečněné cesty, jestliže let nadále neslouží účelu vztahujícímu se k původnímu cestovnímu plánu cestujícího. Na vrácení peněz má sedm dní.

V případě, že čas odletu je posunut minimálně o den, musí letecká společnost zajistit cestujícímu navíc ubytování v hotelu, pokud se pobyt na jednu noc nebo více nocí stane nezbytným. Navíc letecká společnost musí cestujícímu zajistit přepravu mezi letištěm a místem ubytování.

A co v případě zrušení letu?

V případě zrušení letu mají cestující stejné podmínky a práva jako při zpoždění, navíc ale má cestující také právo na přesměrování letu, tj. na let jinou trasou či s jinou leteckou společností za srovnatelných dopravních podmínek a při nejbližší příležitosti na cílové místo určení nebo i v pozdější době podle přání cestujícího.

  • 250 EUR na letech kratších než 1 500 km
  • 400 EUR při delším letu uvnitř EU a při letu mezi 1 500 a 3 500 km
  • 600 EUR při letu delším než 3 500 km mimo EU

Jestliže cestující akceptuje přesměrování letu na cílové místo určení, může mu letecká společnost o 50 procent snížit výše uvedené odškodné. Ovšem jen za podmínky, že přesměrovaný let nepřekračuje plánovaný čas příletu původně rezervovaného letu o dvě hodiny v případě všech letů o délce nejvýše 1 500 kilometrů, o tři hodiny v případě všech letů v rámci unie delších než 1 500 kilometrů a všech ostatních letů o délce od 1 500 kilometrů do 3 500 kilometrů nebo o čtyři hodiny v případě všech ostatních letů.

Tolik zákonná norma, bohužel však není zákonem určený žádný nárok na kompenzaci za to, že vám třeba v cílové destinaci propadl první den ubytování či přijdete z dovolené o den či dva později do zaměstnání. Zde nezbývá, než se o takovou náhradu soudit.

  • Mluvčí Asociace českých cestovních kanceláří autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/6/550/54950.jpg
  • Zrušené lety autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/5/455/45441.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Sněmovna reprezentantů USA odhlasovala zrušení cel vůči Kanadě, na řadě je Senát

Americká Sněmovna reprezentantů v noci na čtvrtek těsnou většinou odsouhlasila rezoluci, která chce zrušit dovozní cla prezidenta Donalda Trumpa vůči Kanadě. Napsala to agentura AP, podle níž jde o vzácný, i když převážně symbolický projev nesouhlasu s agendou Bílého domu. Usnesení nyní zamíří do Senátu a po případném schválení k Trumpovi, který jej s největší pravděpodobností vetuje. Trump už v reakci republikánským zákonodárcům v obou komorách pohrozil neurčitými následky, pokud se pro návrh vysloví.
před 3 hhodinami

Sněmovna schválila základní údaje rozpočtu se schodkem 310 miliard korun

Poslanecká sněmovna hlasy vládní koalice ve čtvrtek v noci schválila základní parametry návrhu státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun. Základní údaje, tedy příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání už nyní nemůže měnit. Poslanci nyní mohou navrhovat jen přesuny uvnitř rozpočtu. Národní rozpočtová rada již dříve uvedla, že navržený rozpočet je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) s tím ale nesouhlasí.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 19 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
10. 2. 2026Aktualizováno10. 2. 2026

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
10. 2. 2026

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
10. 2. 2026

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
10. 2. 2026Aktualizováno10. 2. 2026

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
10. 2. 2026
Načítání...