Praha – Léto se sice už chýlí ke konci, nějaký ten den dovolené ale skoro každému ještě zbývá. Někdo si jich chce schovat na Vánoce, jiný plánuje vyrazit po Novém roce s dětmi na dva týdny na lyže. Jenže plány může zhatit zaměstnavatel, který přijde s tím, že si pracovníci musí vybrat zbylou dovolenou už na podzim třeba proto, že se mu zrovna nedostává zakázek a v zimě by se to mohlo zlepšit. Musí si to zaměstnanci nechat líbit?
Může nám zaměstnavatel nařídit termín dovolené?
Zákon rozlišuje tři typy dovolených. Dovolená za kalendářní rok, dovolená za odpracované dny a dodatková dovolená, která se týká osob pracujících například na těžbě nerostů a podobně. Údaj o délce dovolené, popřípadě uvedení způsobu určování dovolené je vždy nezbytnou součástí pracovní smlouvy.
Nejvíce dotazů se objevuje k dovolené za kalendářní rok nebo na její poměrnou část.„Zaměstnanci ji mohou nárokovat, pokud pracovali pro stejného zaměstnavatele nepřetržitě alespoň šedesát dní v kalendářním roce,“ vysvětlil advokát Jan Válek. „Pak za každý kalendářní měsíc máte nárok na jednu dvanáctinu výměry dovolené, tedy délky, kterou máte uvedenu ve smlouvě,“ dodal. Podle zákoníku práce činí tato dovolená čtyři týdny, přičemž ale existují výjimky. Státní zaměstnanci si ji mohou užívat pět týdnů a pedagogičtí pracovníci dokonce osm týdnů.
Mohu si dovolenou vzít kdykoliv?
Jako všude, záleží především na zákonu, zaměstnavateli a pak teprve na tom, jestli se na čerpání dovolené můžete dohodnout. „Zásadně platí, že dobu čerpání dovolené určuje zaměstnavatel, a to tak, aby zaměstnanec mohl dovolenou vyčerpat zpravidla vcelku a to do konce kalendářního roku, ve kterém právo na dovolenou vzniklo,“ uvedl Válek. Dokonce je povinností zaměstnavatele, pokud se dovolená dělí na části, zajistit, aby trvala alespoň jedna její část nejméně 2 týdny vcelku, tedy pokud se se zaměstnancem nedohodne jinak.
Jenže suché je právo a zelený strom života, jak by pravil klasicky vzdělaný zaměstnanec, a tak dochází často k různým pokusům o přesuny dnů dovolené do dalšího roku, nebo ke snaze nechat si je tzv. proplatit. A tady může narazit neznalost zákoníku práce na tvrdou realitu.
Převod dovolené do následujícího roku
„Zaměstnavatel je povinen určit dovolenou tak, aby skončila nejpozději do konce příštího kalendářního roku,“ upozorňuje Jan Válek. Pokud totiž zaměstnavatel neurčí zaměstnanci dovolenou nejpozději do 31. října kalendářního roku následujícím po roce, ve kterém nárok na dovolenou vznikl, měl by zaměstnanec na tuto nevyčerpanou dovolenou nastoupit okamžitě 1. listopadu.
„Pokud to zaměstnanec z nějakých důvodů neudělá a nevyčerpá dovolenou právě v tomto následujícím roce, právo na tuto dovolenou včetně jejího proplacení zaniká,“ varoval advokát.
Jak je to s proplacením dovolené?
Náhrada mzdy nebo platu za 4 týdny nevyčerpané dovolené přísluší zaměstnanci pouze v případě skončení pracovního poměru a nebo tehdy, jestliže mu zbyla část dovolené z loňska a tuto dovolenou si nemohl vyčerpat například z důvodu provozní situace zaměstnavatele nebo mateřské dovolené. V takovém případě má nárok na náhradu ve výši průměrného výdělku.
Jinak je to u pátého týdne dovolené, který často zaměstnanci dostávají od zaměstnavatele jako benefit. „U dodatkové dovolené, náhradu mzdy nebo platu není možné poskytnout; tato dovolená musí být vždy vyčerpána, a to přednostně,“ zdůraznil Válek. Ač se to může zdát někomu nepohodlné, musíme vzít v úvahu fakt, že dovolená má skutečně sloužit k odpočinku, a tady zákonodárce postavil mantinely záměrně tak, aby se nemohly příliš posunovat podle potřeb zaměstnavatele.