Praha – Pokud by s růstem minimální mzdy souhlasila vláda a zaměstnavatelé, podle ministryně práce a sociálních věcí Ludmily Müllerové (TOP 09) nic nebrání tomu, aby se nejnižší příjem zvedl už od července. Šéfka resortu práce to řekla po zasedání tripartity, bez jejíž shody ale návrh kabinetu předložit nechce. Tripartita jednání o minimální mzdě odložila na 25. dubna. Zároveň zřídila patnáctičlennou pracovní skupinu ministrů, odborářů a zaměstnavatelů, která by se měla zabývat podporou ekonomického růstu a bojem proti nezaměstnanosti. Prorůstové návrhy vlády má dopracovat právě do schůzky na konci dubna.
„Je možné, a z mého pohledu by to dokonce bylo pozitivní, kdyby minimální mzda byla navýšena,“ uvedla ministryně Müllerová. Zároveň dodala, že minimální mzdu měly upravovat už minulé vlády, aby se nezvětšoval rozdíl mezi životním minimem a nejnižším výdělkem. „V řadě případů už se dneska nevyplatí lidem vůbec vstát a jít do práce za minimální mzdu,“ míní Müllerová.
Minimální mzdu vláda zvyšuje svým nařízením, v současné době činí 8 000 korun a podle člena Národní ekonomické rady vlády Daniela Münicha patří k nejnižším v Evropě. Odbory požadují růst o 500 korun na 8 500. Zaměstnavatelé se k tomu nejprve nevyjádřili, protože chtěli počkat na výslednou podobu opatření na podporu ekonomického růstu, jimž udělí finální podobu až expertní skupina složená z ministrů, zástupců odborů a podniků.
„Pokud bude vláda opravdu odpovědná, tak zvýší minimální mzdu. (…) Vláda tady na jedné straně říká, že všechno musí zdražit, protože stoupají náklady, ale minimální mzdu nechce zvýšit. My si myslíme, že tím doslova devalvuje tu cenu práce,“ uvedl v Interview ČT24 Bohumír Dufek, předseda Asociace samostatných odborů.
Později v tiskové zprávě však Svaz průmyslu a dopravy uvedl, že zaměstnavatelé jsou proti. Růst minimální mzdy by se podle nich měl odvíjet od kondice průmyslu a ekonomiky, jejíž oživení podnikatelé zatím nepozorují. Na další problémy poukazují prý hlavně menší a střední podniky. „Když zvednete minimální mzdu, musíte řešit kategorie nad ní, které jsou lépe placeny, čili všechny mzdy. To je ten problém,“ řekl po tripartitě šéf svazu Jaroslav Hanák.
Bohuslav Sobotka, předseda ČSSD:
„Je to poprvé po třech letech, kdy pravicová vláda dala sociální demokracii za pravdu, že je potřeba přejít k aktivní politice zaměstnanosti. Bohužel ale úřady práce, které zdevastoval ministr Drábek svými nepovedenými reformami v minulých letech, dnes vůbec nejsou připraveny na to, aby mohly rychle přejít k aktivní politice zaměstnanosti. (…) Dotace na podporu tvorby pracovních míst jsou pozitivní změnou, ale nevyřeší problém nezaměstnanosti v naší zemi. Ten může změnit jenom zásadní změna hospodářské politiky vlády – ukončení politiky plošných škrtů, zahájení podpory investic v oblasti důležité infrastruktury a ukončení zvyšování nepřímých daní, které podlamuje koupěschopnost českých rodin.“
Podle odborářů by zvýšení minimální mzdy mělo naopak přínos nejen pro ty, kteří ji dostávají, ale i pro hospodářství. „Myslíme si, že to pomůže i státnímu rozpočtu. Omezí se černé vyplácení mezd. Máme informace, že u lidí s minimálními mzdami se vyplácejí. Určitě to neprochází účetnictvím,“ vysvětlil předseda odborového svazu KOVO Josef Středula.
Opatření by měla naběhnout co nejrychleji
Zmíněnou skupinu expertů povede ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba (ODS) a každá ze stran do ní nominuje po pěti lidech. Skupina by měla dopracovat vládní soubor 19 opatření. Ta mají podle ministra Kuby především krátkodobý účinek a měla by se v ekonomice projevit co nejrychleji – v průběhu let 2013 a 2014.
Jedná se například o použití přebytků hospodaření Lesů ČR, investice do oprav silniční sítě poničené dlouhou zimou, uvolnění prostředků do programu Zelená úsporám či zrychlené daňové odpisy pro firmy. Kuba má v plánu také ulevit podnikům od vysokých plateb za energie, způsobených rozsáhlou podporou obnovitelných zdrojů, či snížit administrativní zátěž.
„Je naprosto jasné, že se nebudeme vždy shodovat. To už je dáno povahou vlády, která je více pravicová. Ale jsem přesvědčen, že tento dialog je prospěšný k tomu, abychom si vyměňovali názory a snažili se společně hledat cesty,“ prohlásil ministr Kuba.
Do aktivní politiky zaměstnanosti poputuje na základě vládního návrhu více než 7 miliard korun, upozornila ministryně Müllerová. „Zda budou využity a jak budou alokovány, to bude záležet na zájmu zaměstnavatelů a dalších samospráv,“ doplnila Müllerová, která plánuje například upravit pravidla českého kurzarbeitu tak, aby ho firmy víc využívaly.
Podnikatelé návrhy vítají
Prezident svazu průmyslu Hanák návrhy Nečasova kabinetu vítá. „Některé z devatenácti bodů, které byly předloženy, jsou velmi dobré k podpoře růstu. Například podpora technického školství, zrychlené odpisy, programy Panel+ 2013, Zelená úsporám a řada dalších,“ domnívá se Hanák. Nicméně je stále potřeba dopracovat ta opatření, která jsou formulována příliš obecně a postrádají podle Hanáka „štábní kulturu“.
Také představitelé odborů s návrhy v zásadě souhlasí. „Já jsem upřímně rád, že tím byl pověřen pan ministr Kuba, protože tím pádem ten dokument dostane i velmi důležitou manažerskou stopu,“ doufá Středula, podle kterého by jedním z kroků k ozdravení tuzemské ekonomiky měla být i dostavba Jaderné elektrárny Temelín.
Kalousek je proti zvýšení minimální mzdy
Za vládu v pracovní skupině zasednou kromě Kuby také ministr financí, ministr pro místní rozvoj, ministr dopravy a ministryně práce. Ve věci zvýšení minimální mzdy ale nebude rozhodující jen vyjádření zaměstnavatelů. Ani jejich souhlas totiž vyšší minimální mzdu nezaručí – proti je stále ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09), který se obává, že by vyšší minimální mzda zvýšila i nezaměstnanost.
David Marek, hlavní ekonom Patria Finance:
„Já myslím, že jsou to opatření, která jsou užitečná a nezbytná. Nicméně měla přijít už dříve. Nejdůležitější bude, aby celková fiskální konsolidace, která probíhá už několik let, poněkud polevila, protože ekonomice spíše přitěžuje.“
Nejnižší hrubý příjem se naposledy zvýšil v lednu 2007. Člověk s minimální mzdou si vydělá 7 120 korun čistého, což představuje 36 procent průměrné čisté mzdy, která letos dosahuje 19 765 korun. Podíl přitom postupně klesá.
Odbory už léta usilují o to, aby se pracovníkům s nejnižšími výdělky přidalo. Předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Jaroslav Zavadil dřív mluvil o růstu o 1 000 korun. Na nedávném jednání s prezidentem Milošem Zemanem se ale shodli na částce 500 korun.
CO OBSAHUJÍ OPATŘENÍ NA PODPORU RŮSTU A ZAMĚSTNANOSTI?
- Příspěvek až 80 000 korun pro nezaměstnané, kteří začnou podnikat a živnost udrží aspoň dva roky. Zájemce by přitom měl úřadu práce předložit smysluplný podnikatelský plán.
- Příspěvky pro firmy, které zaměstnají rodiče na zkrácený úvazek (až 12 000 korun měsíčně) či pracovníka do 30 let (až 24 000 korun měsíčně).
- Novela zákona o veřejných zakázkách, která by měla znovu řešit význam ceny a kvality či rušení zakázky v případě, že se o ni uchází jen jeden zájemce.
- Změny v podpoře obnovitelných zdrojů, které by se od příštího roku už neměly podporovat výkupními cenami.
- Snížení provozních výdajů státu, například sloučením ministerstev průmyslu a dopravy.
- Omezení administrativy v podnikání.
- Obce či neziskové organizace by mohly za přijetí nezaměstnaného dostávat měsíčně až 15 000 korun.
- Zmrazení daňových sazeb do konce volebního období.
- Program Nová zelená úsporám, který začne vyplácet peníze na modernizaci budov během podzimu.
- Rozvoj energetického trhu, především dostavba Jaderné elektrárny Temelín.
- Zrychlené odpisy nově pořízeného majetku (u určitého druhu majetku odepsání až 100 procent ceny během 12 měsíců po pořízení).
- Podpora technického vzdělávání – zvýšení daňové uznatelnosti firemních stipendií z 2 000 na 5 000 korun a z 5 000 na 10 000 korun měsíčně.
- Převedení peněz z EU do jiných operačních programů a jejich využití, lepší zacílení operačních programů v letech 2014 až 2020.
- Program Panel 2013+, který poskytne půl miliardy na nízkoúročené úvěry na opravy panelových domů.
