MMF dal za pravdu Rusku: Ukrajinský dluh je státní

Ukrajinské dluhopisy ve vlastnictví Ruska v objemu tří miliard dolarů (74,7 miliardy korun), které byly vydány v prosinci 2013, jsou oficiální státní dluh. Mezinárodní měnový fond (MMF) tak potvrdil stanovisko Ruska, které se odmítlo účastnit dohody o restrukturalizaci dluhu, protože nejde o komerční dluh.

V říjnu se Ukrajině povedla dohoda s většinou majitelů dluhopisů na restrukturalizaci svého dluhu, která zahrnuje odpis dluhu ve výši 20 procent a prodloužení splatnosti. Rusko však dohodu odmítlo s odůvodněním, že jeho dluh není komerční.

MMF nyní uvedl, že dostupné informace ohledně ukrajinského dluhu potvrzují postoj Ruska, že vydané eurobondy jsou státní půjčkou. Nemělo by se tak s nimi zacházet jako s komerčním dluhem.

„Kdyby fond rozhodl opačně, situace by pravděpodobně byla pro Ukrajinu trochu lehčí. Nemusela by otevírat jednání s Ruskem o odepsání části dluhu nebo o zahrnutí dluhu vůči Rusku do balíku, ve kterém už bylo fakticky dosaženo dohody s ostatními věřiteli na odepsání části dluhu,“ uvedl hlavní ekonom Poštovní spořitelny Jan Bureš.

Problém pro Ukrajinu i jednání s MMF

Moskva požaduje splacení celé hodnoty dluhopisů, jejichž splatnost je 20. prosince. Ukrajině hrozí, že termín nestihne, což by ztížilo i vztahy s MMF, který nesmí poskytovat pomoc zemím, které neplní své závazky. Fond se s tím pokouší vypořádat i tak, že plánuje změnit pravidla poskytování úvěrů, aby mohl dále podporovat ty země, které nebudou schopny splácet dluh zahraničním vládám či mezinárodním institucím.

Podmínkou nicméně je, že věřitelská země se bude snažit jednat o restrukturalizaci tohoto dluhu. Ukrajina tak bude muset překonat neshody s Ruskem a pokusit se o dvoustrannou dohodu o dluhu.

5 minut
Bureš: Kdyby fond rozhodl opačně, pro Ukrajinu by to bylo nejspíš lehčí
Zdroj: ČT24

Na ruský návrh rozložení splátek Kyjev nereagoval

V listopadu přitom ruský prezident Vladimir Putin Ukrajině nečekaně navrhl restrukturalizaci dluhu, která by spočívala v tom, že Kyjev bude mít na splacení další tři roky. Zaplatil by ve třech splátkách, z nichž první by se uskutečnila až v příštím roce. Rusko za to ale požadovalo západní garance. Ukrajina však na nabídku neodpověděla.

Ruský ministr financí Anton Siluanov na počátku tohoto měsíce prohlásil, že po termínu splatnosti, tedy po 20. prosinci, dostane Ukrajina deset dní na to, aby splatila dluh, anebo aby přistoupila na restrukturalizaci, jak ji navrhl Putin. Pokud tak neučiní, zahájí Moskva proti Kyjevu právní kroky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
17. 12. 2025Aktualizováno17. 12. 2025

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
17. 12. 2025

Přesunutí poplatků za zelené zdroje je dle Davida správné. Na dluh, míní Hladík

„Nepochybuji o tom, že to je krok správným směrem, ale nebude to stačit,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na krok vlády, která počítá s tím, že bude ze státního rozpočtu hradit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Vyjít by to mělo na sedmnáct miliard korun, což bude každoročně na dluh budoucích generací, varoval exministr životního prostředí a poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyzval k pomoci energeticky náročným odvětvím. Převedení poplatků na stát je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje „extrémně důležitý krok“ pro energeticky náročný průmysl, po němž svaz volal mnoho let. Pozvání do Událostí, komentářů přijala také ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Moderoval Daniel Takáč.
17. 12. 2025

EK zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory

Evropská komise (EK) zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o devadesát procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o sto procent, jak bylo původně plánováno.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025
Načítání...