Z dlouhodobého průzkumu vyplývá, že nejvíce finančně gramotní jsou lidé kolem 40 let. Mladší teprve sbírají zkušenosti a starší naopak již ztrácejí zájem se v této oblasti vzdělávat, vyplývá z dlouhodobého průzkumu finanční gramotnosti, který pro Českou spořitelnu provedla společnost Millward Brown letos v létě.
Mladí Češi vědí, kolik stojí iPhone, cenu chleba ale neznají
Mladí Češi vědí, kolik stojí iPhone, cenu chleba ale neznají (zdroj: ČT24)
Míru finanční gramotnosti nejsilněji ovlivňuje dosažené vzdělání – vysokoškoláci mají dvakrát vyšší skóre než lidé se základním vzděláním. A také platí, že lidé v domácnostech s příjmy přesahujícími 40 tisíc korun měsíčně vykazují téměř dvojnásobnou míru finanční gramotnosti než ti, kteří žijí v domácnostech, jejichž příjmy nepřesahují 15 tisíc Kč měsíčně.
„Překvapivými faktory ovlivňujícími finanční gramotnost lidí jsou rodinný stav a pracovní status. Manželé a partneři žijící v jedné domácnosti s financemi nakládají lépe, stejně tak jsou osoby samostatně výdělečně činné zdatnějšími finančníky než lidé v placeném zaměstnání,“ řekla manažerka výzkumu České spořitelny Lenka Korečková. Naopak velikost města či vesnice, ve které lidé bydlí, míru finanční gramotnosti prakticky neovlivňuje.
U dětí finanční gramotnost významně ovlivňuje Facebook
Průzkum potvrdil, že finanční gramotnost roste s věkem, vůbec nejvíce mezi 12. a 23. rokem věku. A zároveň ukázal, že mladí již umí lépe hospodařit s penězi a také se více orientují v bankovních pojmech než v roce 2013. U nejmladší věkové skupiny 12-14 let navíc výrazně během posledních tří let vzrostl zájem o informace, jak s penězi hospodařit.
Zodpovědnému hospodaření se děti musí naučit a z našeho průzkumu vyplývá, že se to učí rychle. Hlavním zdrojem informací z oblasti financí jsou pro mladé stále rodiče, ale na důležitosti výrazně nabývá škola a významnou roli začíná hrát i Facebook.
Rodiče i nadále zůstávají hlavním zdrojem financí pro mladé do 18 let, pak si začínají vydělávat v zaměstnání či na brigádách. „Mladí lidé si začínají přivydělávat dříve. Brigády a zaměstnání se stávají hlavním zdrojem příjmu už pro osmnáctileté, zatímco v roce 2013 to bylo až pro jednadvacetileté,“ dodává Korečková.
Průzkum mezi mladými: Kolik z nich zná cenu vybraných druhů zboží
Polovina mladých se dostává do situace, kdy utratí všechno kapesné. Stejný podíl má dokonce zkušenosti s půjčkou od kamarádů či rodičů. S věkem roste nejen půjčovaná částka, ale i celková doba splácení.
Vůbec nejvíce děti znají cenu benzinu
Znalost cen je na relativně vysoké úrovni i u mladších ročníků, ale liší se podle oblasti zájmu. „Ve větší míře než v roce 2013 děti znají cenu nejnovějšího iPhonu, ale netuší, kolik stojí chleba,“ upozornila Korečková.
Nejčastěji děti věděly, kolik stojí litr benzinu, iPhone 6 a láhev Coca Coly. Naopak často neznají ceny potravin a tuzemské dovolené. A zhruba polovina z nich také ví, jaká je průměrná mzda.
Průzkum mezi mladými: Kolik z nich rozumí ekonomickým pojmům
Problém existuje však stále u znalosti finančních pojmů. Mladí, stejně jako dospělí, mají dlouhodobě potíže vysvětlit, jaký je rozdíl mezi debetní a kreditní kartou. Zhruba polovina lidí neumí vysvětlit ani pojmy jako hypotéka, kontokorent či jaké důsledky má inflace na výdaje nebo krach banky na uložené peníze. Například na otázku, co je hypotéka, odpovídali, že to je „spoření spojené s bydlením“.