Ministři financí eurozóny schválili pomoc pro španělské banky

Brusel/Madrid - Ministři financí eurozóny oficiálně schválili dohodu, která zajistí Španělsku půjčku v objemu až 100 miliard eur (přes 2,5 bilionu korun) na pomoc bankovnímu sektoru. Oznámil to lucemburský ministr financí Luc Frieden. „Formalizovali jsme to, o čem jsme diskutovali na posledních dvou setkáních euroskupiny. Oficiálně jsme schválili memorandum, které podrobně vysvětluje podmínky, za nichž mohou být Španělsku půjčeny peníze na rekapitalizaci bank,“ řekl. Španělská vláda mezitím prohlásila, že v roce 2013 nově očekává recesi - HDP by měl poklesnout o 0,5 procenta.

„Je tu souhlas všech 17 ministrů, což znamená, že tento program může pokračovat. Peníze nezačnou proudit okamžitě, protože ještě pokračuje analýza konkrétních bank,“ dodal. Podle serveru BBC bude konkrétní částka pravděpodobně známa až v září, kdy se očekává dokončení auditu. Server přitom cituje ze zprávy poradenských firem Oliver Wyman a Roland Berger, publikované minulý měsíc, podle níž bude španělskému finančnímu sektoru stačit 62 miliard eur.

Podpora španělského bankovního sektoru má spolu s dalšími opatřeními odvrátit hrozbu, že úvěrovou pomoc bude potřebovat i samotný španělský stát. To by pro eurozónu pravděpodobně znamenalo příliš vysokou finanční zátěž.

Španělsko bude muset výměnou za úvěr restrukturalizovat bankovní sektor i jeho aktiva a zlepšit dohled i regulaci. Bude muset rovněž dodržet své rozpočtové cíle a uskutečnit slíbené strukturální reformy. „Pokrok v těchto oblastech bude pozorně a pravidelně hodnocen,“ uvedla euroskupina, tedy ministři financí eurozóny.

Ekonomiku čeká podle vlády recese

Vedle problémů v bankovním sektoru se Španělsko bude navíc v příštím roce podle vlády potýkat i s hospodářskou recesí. Španělský ministr financí Cristóbal Montoro předpověděl, že domácí ekonomika napřesrok klesne o půl procenta. Předchozí vládní prognóza přitom počítala s růstem o 0,2 procenta.

V letošním roce pak očekává Montoro pokles ekonomiky o 1,5 procenta. To představuje mírné zlepšení oproti dřívější prognóze, která předpokládala propad o 1,7 procenta. S návratem k hospodářskému růstu počítá Montoro v roce 2014, kdy by měla ekonomika stoupnout o 1,2 procenta. V roce 2015 by pak mělo tempo růstu zrychlit na 1,9 procenta.

Nastává doba utahování opasků, Španělé protestují

Španělský parlament s ohledem na ekonomickou situaci ve čtvrtek schválil nejnovější vládní balík úsporných opatření. Ten má do konce roku 2014 snížit rozpočtový deficit až o 65 miliard eur (1,65 bilionu korun). Zahrnuje například výrazné zvýšení daně z přidané hodnoty a snížení podpory v nezaměstnanosti. Nová opatření představil zhruba před týdnem španělský premiér Mariano Rajoy.

Od té doby se v ulicích Madridu téměř denně konají protesty, kterých se účastní zejména státní zaměstnanci. Proti rozpočtovým škrtům se ve čtvrtek ve Španělsku demonstrovalo na osmdesáti místech, podle médií do ulic vyšlo celkem 1,5 milionu lidí.

Němci podle průzkumu nesouhlasí s poskytnutím pomoci

Na pomoci pro Španělsko se bude z necelé třetiny podílet Německo jako největší ekonomika eurozóny. Souhlas s jejím poskytnutím už vyslovil Spolkový sněm velkou většinou. Odlišný názor ale mají podle průzkumu pro německou televizi veřejné služby ARD němečtí občané.

Více než polovina Němců je podle bleskového šetření proti finanční pomoci španělským bankám. Podle ankety agentury Infratest-dimap s půjčkami madridské vládě na rekapitalizaci španělského bankovního sektoru nesouhlasí 52 procent Němců. Za správné je považuje jen 38 procent.

Další pomoc krizí postiženému evropskému státu se nelíbí nejen běžným Němcům, ale ani stále více politikům z vládního tábora. Proti záchrannému balíku pro španělské banky ve čtvrtek hlasovalo 22 koaličních poslanců a bez pomoci opozice by Merkelová záměr ve Spolkovém sněmu neprosadila.

Španělská vláda Mariana Rajoye požádala 25. června o pomoc pro španělské finanční ústavy, z nichž se řada dosud nevzpamatovala z krize tamního realitního trhu trvající už od roku 2008.

5 minut
Telefonát Evy Hrnčířové
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...