Praha – Ministerstvo zemědělství chce prostřednictvím evropských dotací poskytovat více peněz na živočišnou výrobu. Účelem je zabránit jejímu propadu, který způsobuje následně komplikace i v rostlinné výrobě. Od roku 2014 by tak mělo Česko společně s některými dalšími členskými zeměmi EU přijmout společný pružnější systém, který podpoří právě vybraná odvětví – například chov prasat či jiných zvířat.
Průměrný Čech sní ročně až 30 kusů prasat, z nichž polovina je ale ze zahraničí. Tuzemští zemědělci totiž o živočišnou výrobu moc nestojí – je náročnější a stát je svou dotační politikou navíc dostatečně nepodporuje. Že je poměr dotací směřovaných do rostlinné a živočišné výroby nevyvážený, potvrzuje i náměstek ministra zemědělství Martin Hlaváček.
Ministerstvo zemědělství počítá s tím, že letos by mohlo obhájit stejnou výši dotací na přímé platby a na rozvoj venkova. První návrh ale Evropská komise krátila, a to až o pět až sedm procent.
Nyní Evropská komise připravuje reformu společné zemědělské politiky tak, aby byla průhlednější a spravedlivější. Česku se ale nelíbí návrh, podle kterého by byla víc než třetina plateb vázána na přísné dodržování ekologických pravidel.
Zemědělci přitom tvrdí, že dotace letos nutně potřebují. Situace je nejhorší na jižní Moravě, kde farmáři právě dokončují sklizeň. Jejich výnosy z pšenice jsou letos od jedné do dvou tun na hektar, zatímco loni překročily hranici šesti tun na hektar. „Letošní sklizeň je v porovnání s loňskou rekordní sklizní skutečně výrazně nižší,“ potvrzuje agrární analytik Petr Havel. „Myslím si, že zemědělství by mohlo být letos v zisku 5 až 7 miliard, tak na poloviční úrovni loňského zisku,“ dodává.
