Praha - Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) připravuje zprůhlednění systému přidělování dotací z evropských fondů. Pro výběr projektů by měla existovat měřitelná kritéria, vyhodnocování projektů má být veřejné a měla by se zkrátit doba jejich posuzování. Informoval o tom náměstek MMR pro evropské záležitosti Daniel Toušek. Výběr se podle něj dosud řídil spíše subjektivními hledisky.
Kvůli nepřehlednosti a komplikovanosti nakládání s penězi ze strukturálních fondů kritizovala MMR loni Transparency International. Ta uvedla, že při hodnocení předložených projektů je velký prostor pro subjektivní názory hodnotitelů.
Subjektivní hlediska při výběru projektů se podle Touška skutečně uplatňovala. „Šlo spíš o výběr, který neměl přímý vztah k cílům operačního programu, ale byly tam spíš neměřitelné parametry, jako třeba soulad projektu s nějakou strategií nebo koncepcí. Tedy všechno to, co bylo spíše subjektivním hlediskem,“ uvedl.
Upozornil také na silné zájmové skupiny, které se kolem peněz z evropských fondů pohybují. „Když máte 700 miliard, tak nemusíte mít žádnou indicii, abyste byl nervózní,“ řekl. Například poradenské firmy si podle něj účtují za služby spojené se strukturálními fondy kolem tří až čtyř procent. „Je zcela jasné, že se poradenské firmy propojily s bankovními institucemi, médii a dalšími subjekty,“ popsal Toušek situaci kolem jedné ze zájmových skupin. „Spočítejte si, kolik jsou čtyři procenta ze 700 miliard a je jasné, jak silné zájmy za tím můžou být,“ dodal.
Podle Touška je proto nutné vyloučit, aby hodnotitelé projektů byli propojeni s institucemi a firmami, kterých se posuzovaný projekt přímo dotýká.
„Poradenství je potřeba, byl bych špatný manažer, když bych říkal, že bychom to měli dělat bez něj,“ uvedl. Zároveň však naznačil, že poradenské firmy situaci kolem strukturálních fondů spíše činí nepřehlednou. „Pokud vám tito experti, se kterými potom pracují všechna média, říkají, že je to skutečně složité, tak už lidi odradíte od samého začátku, aby se nad tím problémem zamýšleli, a to je to, co cítím jako riziko,“ dodal Toušek.
Ministerstvo plánovanými opatřeními odpovídá například na varování BIS o existenci rizika, že by přidělování peněz z evropských fondů mohlo být účelově ovlivňováno. Kontrarozvědka tuto informaci zveřejnila ve výroční zprávě za rok 2006.
V letech 2007 až 2013 může ČR získat z evropských fondů přibližně 700 miliard korun. Schválení operačních programů však neznamená automatické využití bruselských peněz. Pokud by se totiž dostalo do rozporu s pravidly EU, musí členské státy v některých případech peníze vracet.
