Ministerstva vydávají příliš za externí služby, ne vždy je to nutné

Praha - Až o 90 procent vzrostly za poslední dva roky některým ministerstvům náklady na externí právníky a poradce. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Ministerstva si od nich například nechávala zpracovat návrhy zákonů nebo zajistit tendry, i když na to měla své vlastní zaměstnance. Kontroloři se zaměřili na resorty průmyslu a obchodu, pro místní rozvoj a životního prostředí. Člen kolegia NKÚ ve Studiu ČT24 podotkl, že úřad v záležitosti neshledal trestněprávní odpovědnost.

Úřad porovnával třeba výdaje za konzultační, poradenské a právní služby, školení zaměstnanců, překlady, odbornou literaturu nebo nákupy nábytku a vybavení. Zaměřil se na náklady ministerstev životního prostředí (MŽP), průmyslu a obchodu (MPO) a ministerstva pro místní rozvoj (MMR) v letech 2011 a 2012. Celkem prověřil výdaje za 182,9 milionu korun.

„Náklady ministerstev nejvýrazněji rostly u konzultačních, poradenských a právních služeb, a to o desítky procent. U MPO to bylo mezi lety 2010 a 2012 o 67 procent, u MMR 44 procent a u MŽP pak celkem 91 procent,“  sdělila mluvčí NKÚ Olga Málková.

Rekordní meziroční nárůst nákladů na zmíněné služby zaznamenali kontroloři u MPO. V roce 2011 za ně ministerstvo zaplatilo 42 milionů korun, tedy více než dvojnásobek výdajů za rok 2010. 

NKÚ: Ministerstva si najímají soukromé firmy na práci, kterou by mohla dělat sama

Kontroloři kritizují ministerstva, že si najímají za statisíce až miliony korun soukromé firmy na úkoly, které by mohla zvládnout sama. „MPO například zaplatilo externí advokátní kanceláři za zpracování věcného návrhu zákona 239 tisíc korun, přestože danou problematiku měl na ministerstvu v působnosti odbor ekologie, který v té době disponoval 24 zaměstnanci,“ sdělila mluvčí NKÚ.

Ministerstvo si také u externí společnosti objednalo za 2,1 milionu korun zajištění výběrového řízení na pozice šesti ředitelů zkušebních ústavů. V té době ale pracovalo na personálním odboru MPO 18 zaměstnanců.

Jan Vedral, člen kolegia NKÚ

„Ministerstva jsou personálně vybavena, čerpají mzdové prostředky, čili zde existují konstantní náklady na jejich zaměstnance. Překvapuje mě, že si ministerstvo smluvně zajistí analýzu podkladů pro jednání vlády u fyzické osoby. V tom případě je třeba se na to podívat z pohledu faktu, že ministerstvo má několik stovek zaměstnanců, a každý z nich může, pokud mu to věcně přísluší, takové materiály analyzovat. Fyzická osoba zvenku mi v tomto případě připadá nadbytečná.“

MMR si zase nechalo zpracovat třístránkové kontrolní stanovisko za 240 tisíc korun a za 1,1 milionu korun sepsání materiálů k centralizovanému zadávání veřejných zakázek. „A to přesto, že na dvou odborech zabývajících se touto tematikou v té době pracovalo celkem 48 zaměstnanců,“ doplnila Málková.

MŽP například zadalo za 1,6 milionu korun soukromé společnosti zpracování Plánu odpadového hospodaření ČR. „Přitom právě MŽP je ústředním garantem odpadového hospodářství v Česku a na jeho odboru odpadů v té době pracovalo minimálně 17 lidí,“ uvedla mluvčí kontrolorů. Podle mluvčího MŽP Matyáše Vitíka ovšem pracovníci odboru odpadů řeší řadu úkolů a externí firma zpracovávala jen dílčí podklady plánu.

„NKÚ v souvislosti s vysokými náklady na právní služby upozorňuje na nález Ústavního soudu, v němž se mimo jiné praví, že je-li stát k hájení svých právních zájmů vybaven příslušnými organizačnímu složkami, finančně i personálně zajištěnými ze státního rozpočtu, není důvod, aby výkon svých práv a povinností v této oblasti přenášel na soukromý subjekt,“ podotkla mluvčí NKÚ Olga Málková.

MPO kritiku kontrolorů odmítá. „Pro tuto velmi úzkou oblast, kterou je NKÚ zmíněný věcný záměr zákona o zpětném odběru vybraných výrobků, odbor ekologie nedisponuje příslušnými specialisty. Vzhledem ke značné specifičnosti problematiky byla proto věc řešena formou externího zpracovatele,“ uvedl mluvčí MPO Tomáš Paták.

V případě výběrového řízení na pozice ředitelů zkušebních ústavů byly podle něj hlavními důvody zadání externí firmě velký rozsah zakázky, vysoká specializace předmětných státních podniků a požadavek nezávislosti při organizaci těchto výběrových řízení.

Se závěry NKÚ nesouhlasí ani MMR a odmítá například závěr o předraženém kontrolním stanovisku. „Jednalo se o finální posouzení, zda všechny navržené argumenty jsou správné a použitelné, nejsou v rozporu s jinými prezentovanými názory ČR v jiných auditech či projektech a jsou konzistentní. Externí advokátní kancelář musela projít všechny nálezy EK, odpovědi a samotnou dokumentaci projektů. Proběhlo i několik jednání, při kterých se probíral jednotlivě každý nález Evropského účetního dvora,“ hájí své rozhodnutí resort.

„Nedá se říci, že by každé poradenství nebo každá právní služba byly nepotřebné, to zdaleka ne. Ale já si myslím, že by se měly využít na ty velké a složité věci, složité právní spory, arbitráže. Všechny základní agendy by měla ministerstva zvládat interně,“ uvažuje David Ondráčka, ředitel české pobočky Transparency International.

Ministerstva nakupovala stejné zboží za rozdílné ceny, tvrdí úřad

Jednotlivá ministerstva také nakupovala stejné zboží za značně rozdílné ceny. Zatímco MPO loni pořídilo jednu kancelářskou židli v průměru za 1 950 korun, MMR zaplatilo více než trojnásobek, konkrétně 6 232 korun. MMR však argumentuje tím, že průměr navýšil nákup sedmi ředitelských židlí.

MMR pořizovalo výrazně dráž také kancelářský papír. V roce 2011 kupovalo jeden balík papíru v průměru za 106 korun, kdežto MPO za 63 a MŽP za 67 korun. Podle resortu však jde o průměrnou cenu, která zahrnuje i nákup speciálních druhů papíru. „Náklady se u nás navyšují tím, že máme velké repro centrum, kde si tiskneme vlastní brožury,“ sdělila ČT mluvčí MMR Jana Jabůrková.

Třeba ceny telekomunikačních a radiokomunikačních služeb ale mezi roky 2011 a 2012 u všech kontrolovaných ministerstev poklesly. Největší náklady mělo MŽP, které loni zaplatilo za jednoho zaměstnance ročně v průměru 21 tisíc korun, kdežto například u MPO to bylo jen 10 500 korun. Podle mluvčího MŽP se ale daří ministerstvu náklady na telefonní služby trvale snižovat, loni byly oproti roku 2011 nižší o více než 600 tisíc korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

USA požadují uvolnění evropských rezerv nafty, Německu a Francii hrozí embargem

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vyzvala Německo a Francii, aby pomohly zmírnit světové ceny pohonných hmot uvolněním nafty z nouzových rezerv. Pohrozila, že v opačném případě by tyto země mohly čelit zákazu vývozu nafty ze Spojených států. Informovala o tom agentura Reuters, která se odvolává na zdroje blízké rozhovorům. Washington podle jednoho ze zdrojů žádá, aby celá EU v příštích šesti měsících uvolnila 120 milionů barelů nafty.
11:07Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Maximální prodejní ceny pohonných hmot v pátek klesnou

Maximální prodejní cena nafty u čerpacích stanic v pátek klesne o 14 haléřů na 48,58 koruny za litr. Cena benzinu se sníží o 22 haléřů na 45,92 koruny za litr, určilo ministerstvo financí. Nové maximální ceny jsou stanovené v cenovém věstníku. Vláda ceny pohonných hmot reguluje od čtvrtka, opatření má zatím platit do konce října. Kabinet k němu přistoupil v reakci na prudké zdražování paliv v posledních týdnech.
14:16Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rýn se nadále potýká s nedostatkem vody, u městečka Kaub je hladina na minimu

Jeden z největších evropských veletoků se i na konci září potýká s nedostatkem vody. Hladina na středním toku Rýna v kritickém úseku u městečka Kaub ve spolkové zemi Porýní-Falc dál kolísá kolem historického minima. Pro místní obyvatele jde o nezvyklý a šokující fenomén. Zároveň jde o vážný problém pro lodní dopravu.
před 18 hhodinami

VideoRozpočet je prorůstový a proinvestiční, míní Havlíček. Pádu vlády se nebojí

„Musí si sehnat podporu ti, kteří nám chtějí vyjádřit nedůvěru,“ řekl v pořadu Interview ČT24 ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) k jednání o vyslovení nedůvěry vládě. Předpokládá, že kabinet v hlasování vyvolaném sněmovní opozicí podpoří všichni koaliční poslanci, aniž by si od jednotlivých zákonodárců zjišťovali jasné stanovisko. Spory uvnitř koalice ohledně navrhovaného rozpočtu vnímá jako běžné neshody, které se daří řešit. „My se domníváme, že to, na čem jsme se dohodli s Motoristy i s SPD, tedy, že se to v průběhu příštího roku i v důsledku určitých změn v legislativě stáhne o dvacet miliard, že to je dělatelné,“ dodal. Zopakoval, že vláda dělá prorůstovou a proinvestiční fiskální politiku, což podle něho nedávno ocenily i ratingové agentury. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 20 hhodinami

Volkswagen kvůli škrtům vypovídá v Německu téměř všechny kolektivní smlouvy

Německý automobilový koncern Volkswagen přezkoumá budoucí mzdovou dohodu s odborovým svazem IG Metall a k 31. prosinci letošního roku vypoví několik stávajících kolektivních smluv, aby získal větší prostor pro plánované snižování počtu zaměstnanců. Odbory oznámený krok označily za velké zklamání a pohrozily vyhrocením sporu včetně stávek. Ty by podle agentury Reuters začaly od 1. ledna, kdy vyprší současné příměří.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Vláda v rozpočtu na rok 2027 zvýšila výdaje pro vnitro či školství

Vláda při projednávání státního rozpočtu na příští rok zvýšila proti původnímu návrhu ministerstva financí výdaje zejména u ministerstev vnitra, práce a sociálních věcí, školství a průmyslu a obchodu. Snížily se zejména výdaje v kapitole všeobecná pokladní správa, která zahrnuje mimo jiné vládní rozpočtovou rezervu. Vláda návrh státního rozpočtu schválila minulý týden, podrobnosti o něm zveřejnila v knihovně legislativních materiálů ve středu. Odpoledne už návrh obdrželi poslanci.
před 23 hhodinami

Ministerstvo financí stanovilo maximální ceny pohonných hmot na čtvrtek

Maximální prodejní cena nafty bude ve čtvrtek 48,72 koruny za litr, u benzinu bude 46,14 koruny za litr. V cenovém věstníku to ve středu nařídilo ministerstvo financí. Vláda k regulaci cen pohonných hmot přistoupila kvůli jejich výraznému zdražení v posledních týdnech. Cenové stropy na jednotlivé dny zatím bude ministerstvo financí určovat do konce října.
včeraAktualizovánovčera v 14:33‌‌

Platy policistů a hasičů vzrostou o 2600 až 2900 korun, zopakoval Metnar

Platy policistů, hasičů, celníků a příslušníků vězeňské služby vzrostou v příštích třech letech každý rok o 2600 až 2900 korun měsíčně, zopakoval po jednání s odboráři ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Tarifní složka by se měla zvyšovat ročně o 1300 korun, s čímž však odbory nesouhlasí. Novinářům ministr řekl, že se situace už velmi pravděpodobně nezmění.
29. 9. 2026Aktualizováno29. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.