Ministerstva vydávají příliš za externí služby, ne vždy je to nutné

Praha - Až o 90 procent vzrostly za poslední dva roky některým ministerstvům náklady na externí právníky a poradce. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Ministerstva si od nich například nechávala zpracovat návrhy zákonů nebo zajistit tendry, i když na to měla své vlastní zaměstnance. Kontroloři se zaměřili na resorty průmyslu a obchodu, pro místní rozvoj a životního prostředí. Člen kolegia NKÚ ve Studiu ČT24 podotkl, že úřad v záležitosti neshledal trestněprávní odpovědnost.

Úřad porovnával třeba výdaje za konzultační, poradenské a právní služby, školení zaměstnanců, překlady, odbornou literaturu nebo nákupy nábytku a vybavení. Zaměřil se na náklady ministerstev životního prostředí (MŽP), průmyslu a obchodu (MPO) a ministerstva pro místní rozvoj (MMR) v letech 2011 a 2012. Celkem prověřil výdaje za 182,9 milionu korun.

„Náklady ministerstev nejvýrazněji rostly u konzultačních, poradenských a právních služeb, a to o desítky procent. U MPO to bylo mezi lety 2010 a 2012 o 67 procent, u MMR 44 procent a u MŽP pak celkem 91 procent,“  sdělila mluvčí NKÚ Olga Málková.

Rekordní meziroční nárůst nákladů na zmíněné služby zaznamenali kontroloři u MPO. V roce 2011 za ně ministerstvo zaplatilo 42 milionů korun, tedy více než dvojnásobek výdajů za rok 2010. 

NKÚ: Ministerstva si najímají soukromé firmy na práci, kterou by mohla dělat sama

Kontroloři kritizují ministerstva, že si najímají za statisíce až miliony korun soukromé firmy na úkoly, které by mohla zvládnout sama. „MPO například zaplatilo externí advokátní kanceláři za zpracování věcného návrhu zákona 239 tisíc korun, přestože danou problematiku měl na ministerstvu v působnosti odbor ekologie, který v té době disponoval 24 zaměstnanci,“ sdělila mluvčí NKÚ.

Ministerstvo si také u externí společnosti objednalo za 2,1 milionu korun zajištění výběrového řízení na pozice šesti ředitelů zkušebních ústavů. V té době ale pracovalo na personálním odboru MPO 18 zaměstnanců.

Jan Vedral, člen kolegia NKÚ

„Ministerstva jsou personálně vybavena, čerpají mzdové prostředky, čili zde existují konstantní náklady na jejich zaměstnance. Překvapuje mě, že si ministerstvo smluvně zajistí analýzu podkladů pro jednání vlády u fyzické osoby. V tom případě je třeba se na to podívat z pohledu faktu, že ministerstvo má několik stovek zaměstnanců, a každý z nich může, pokud mu to věcně přísluší, takové materiály analyzovat. Fyzická osoba zvenku mi v tomto případě připadá nadbytečná.“

MMR si zase nechalo zpracovat třístránkové kontrolní stanovisko za 240 tisíc korun a za 1,1 milionu korun sepsání materiálů k centralizovanému zadávání veřejných zakázek. „A to přesto, že na dvou odborech zabývajících se touto tematikou v té době pracovalo celkem 48 zaměstnanců,“ doplnila Málková.

MŽP například zadalo za 1,6 milionu korun soukromé společnosti zpracování Plánu odpadového hospodaření ČR. „Přitom právě MŽP je ústředním garantem odpadového hospodářství v Česku a na jeho odboru odpadů v té době pracovalo minimálně 17 lidí,“ uvedla mluvčí kontrolorů. Podle mluvčího MŽP Matyáše Vitíka ovšem pracovníci odboru odpadů řeší řadu úkolů a externí firma zpracovávala jen dílčí podklady plánu.

„NKÚ v souvislosti s vysokými náklady na právní služby upozorňuje na nález Ústavního soudu, v němž se mimo jiné praví, že je-li stát k hájení svých právních zájmů vybaven příslušnými organizačnímu složkami, finančně i personálně zajištěnými ze státního rozpočtu, není důvod, aby výkon svých práv a povinností v této oblasti přenášel na soukromý subjekt,“ podotkla mluvčí NKÚ Olga Málková.

MPO kritiku kontrolorů odmítá. „Pro tuto velmi úzkou oblast, kterou je NKÚ zmíněný věcný záměr zákona o zpětném odběru vybraných výrobků, odbor ekologie nedisponuje příslušnými specialisty. Vzhledem ke značné specifičnosti problematiky byla proto věc řešena formou externího zpracovatele,“ uvedl mluvčí MPO Tomáš Paták.

V případě výběrového řízení na pozice ředitelů zkušebních ústavů byly podle něj hlavními důvody zadání externí firmě velký rozsah zakázky, vysoká specializace předmětných státních podniků a požadavek nezávislosti při organizaci těchto výběrových řízení.

Se závěry NKÚ nesouhlasí ani MMR a odmítá například závěr o předraženém kontrolním stanovisku. „Jednalo se o finální posouzení, zda všechny navržené argumenty jsou správné a použitelné, nejsou v rozporu s jinými prezentovanými názory ČR v jiných auditech či projektech a jsou konzistentní. Externí advokátní kancelář musela projít všechny nálezy EK, odpovědi a samotnou dokumentaci projektů. Proběhlo i několik jednání, při kterých se probíral jednotlivě každý nález Evropského účetního dvora,“ hájí své rozhodnutí resort.

„Nedá se říci, že by každé poradenství nebo každá právní služba byly nepotřebné, to zdaleka ne. Ale já si myslím, že by se měly využít na ty velké a složité věci, složité právní spory, arbitráže. Všechny základní agendy by měla ministerstva zvládat interně,“ uvažuje David Ondráčka, ředitel české pobočky Transparency International.

Ministerstva nakupovala stejné zboží za rozdílné ceny, tvrdí úřad

Jednotlivá ministerstva také nakupovala stejné zboží za značně rozdílné ceny. Zatímco MPO loni pořídilo jednu kancelářskou židli v průměru za 1 950 korun, MMR zaplatilo více než trojnásobek, konkrétně 6 232 korun. MMR však argumentuje tím, že průměr navýšil nákup sedmi ředitelských židlí.

MMR pořizovalo výrazně dráž také kancelářský papír. V roce 2011 kupovalo jeden balík papíru v průměru za 106 korun, kdežto MPO za 63 a MŽP za 67 korun. Podle resortu však jde o průměrnou cenu, která zahrnuje i nákup speciálních druhů papíru. „Náklady se u nás navyšují tím, že máme velké repro centrum, kde si tiskneme vlastní brožury,“ sdělila ČT mluvčí MMR Jana Jabůrková.

Třeba ceny telekomunikačních a radiokomunikačních služeb ale mezi roky 2011 a 2012 u všech kontrolovaných ministerstev poklesly. Největší náklady mělo MŽP, které loni zaplatilo za jednoho zaměstnance ročně v průměru 21 tisíc korun, kdežto například u MPO to bylo jen 10 500 korun. Podle mluvčího MŽP se ale daří ministerstvu náklady na telefonní služby trvale snižovat, loni byly oproti roku 2011 nižší o více než 600 tisíc korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoPolská ekonomika dál roste, pomáhají i firmy z ciziny

Polsko pokračuje v rychlém hospodářském růstu. Podle Mezinárodního měnového fondu tamní ekonomika loni vzrostla o tři a půl procenta. V Evropské unii je to čtvrtý největší posun. Pomáhají tomu i zahraniční firmy, které stále častěji volí Varšavu jako sídlo svých evropských centrál. Přestože se zemi ekonomicky daří, mezi samotnými Poláky pracovní síly ubývá. K dalšímu rozvoji proto bude podle ekonomů potřeba udržet dobré podmínky i pro přistěhovalce.
před 6 hhodinami

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku z 350 tisíc na 400 tisíc korun. Na dvojčata a vícerčata by rodiče mohli místo 700 tisíc dostat 800 tisíc korun. Zvýšení má platit od 1. ledna, týkat se bude nově narozených dětí. Na přidání by podle ministerstva práce bylo příští rok potřeba 230 milionů korun a od roku 2030 po plném zavedení a v souvislosti nynějším nízkým počtem narozených asi 3,6 miliardy ročně.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

USA opět prodloužily výjimku umožňující nákup ruské ropy na tankerech

Spojené státy podruhé prodloužily o třicet dní výjimku, která zemím umožní nakupovat sankcionovanou ruskou ropu naloženou na tankerech, oznámil v pondělí americký ministr financí Scott Bessent. Tvrdí, že výjimka umožní stabilizovat trh s ropou a dopravit surovinu do energeticky nejzranitelnějších zemí.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Banky poskytly v dubnu hypotéky za 61,5 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny poskytly v dubnu hypoteční úvěry za 61,5 miliardy korun, což je o 11 procent více než před měsícem a o 90 procent více než před rokem. Nové úvěry bez refinancování stouply meziměsíčně o desetinu na 44,2 miliardy korun. Úrokové sazby v průměru stouply na 4,52 procenta z březnových 4,43 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včeraAktualizovánovčera v 07:44

VideoKonflikt na Blízkém východě zdražuje plastové obalové materiály

Plastové obaly prudce zdražily kvůli situaci na Blízkém východě. Navíc se nemají jak dostat do Evropy. Tyto obalové materiály vznikají z ropy, jejíž cena od začátku konfliktu prudce stoupla. Došlo také k přerušení dodavatelských řetězců mezi Blízkým východem a Evropou, která není zcela soběstačná z hlediska výroby, ať už jde o polyethylen, či polypropylen, jež se především používají pro obalové materiály. Některé firmy proto už začaly používat alternativy k plastům, kvůli úsporám i ekologii. Úplné nahrazení ale v nejbližší době zatím reálné není. A tak se na dodávky například oblíbené strečové fólie čeká mnohem déle než dříve.
17. 5. 2026

ŘSD i Správa železnic chtějí příští rok o miliardy víc

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Správa železnic chtějí pro rok 2027 víc finančních prostředků než letos, aby mohly pokračovat v klíčových stavbách a pustit se i do nových projektů. Tuzemská dálniční síť by se měla v příštím roce rozšířit o třicet až pětatřicet nových kilometrů. Letos ŘSD plánuje zprovoznit téměř čtyřicet kilometrů hlavních dopravních tepen a dalších jednadvacet kilometrů silnic první třídy.
17. 5. 2026

Kolínská U&C dodá průzkumné drony pro americkou armádu v Evropě

Kolínský výrobce bezpilotních prostředků U&C UAS uzavřel kontrakt na dodání průzkumných dronů jednotkám americké armády rozmístěným v Evropě. Tato pilotní zakázka v ceně ve stovkách tisíc eur, tedy v přepočtu několika milionů korun, je pro firmu pouhým počátkem v objemech výrazně násobně vyšších, sdělil výrobní ředitel společnosti Pavel Bulant. Hlavním odběratelem U&C UAS je Ukrajina.
17. 5. 2026

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali státní i firemní dluhopisy

Stát po letech znovu nabízí dluhopisy domácnostem. Ve čtvrtek začalo první upisovací období, kdy je možné do takzvaných Dluhopisů Republiky investovat. Hlavní ekonom Portu Jan Berka v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že očekává ze strany občanů pozitivní odezvu. Pořad se zaměřil také na firemní dluhopisy. Jejich objem v Česku roste, zvyšuje se ale také počet těch problémových. Martin Dočekal z webu Dluhopisář.cz a Fondu českých korporátních dluhopisů doporučil sledovat historii dané firmy a to, zda obligace používá jako doplněk svého financování, nebo stěžejní součást. Firma fungující krátkou dobu a závislá na dluhopisech je dle něj více riziková. „Je potřeba být na správné straně trhu,“ říká Martin Glajch z ČSOB s tím, že trh lze dělit na etablované hráče a „šedou zónu“. Pořadem provázeli Nina Ortová a Vítězslav Komenda.
17. 5. 2026
Načítání...