Minimální mzda dělá své. Tripartita nezažila tak napjaté vztahy od nástupu Sobotky

Společně mají rozhodnout o změnách v nemocenské nebo růstu minimální mzdy. Vztahy mezi některými zástupci zaměstnavatelů a odborů jsou teď ale nejnapjatější od nástupu Sobotkova kabinetu. Prezident Hospodářské komory obvinil šéfa největší odborové centrály, že proti oprávněným podnikatelským návrhům vystupuje příliš radikálně. Josef Středula to ale důrazně odmítá.

Černé mraky nad vzájemnými vztahy dorazily paradoxně uprostřed léta na jednání tripartity poslední červencové pondělí. Zástupci zaměstnavatelů a odborů řešili s ministry třeba zvýšení minimální mzdy nebo útlum dolů na Ostravsku. A ostré výroky tentokrát přerostly míru obvyklé výměny argumentů.

Jako první přišel s důrazným vyjádřením prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý, a to vůči šéfovi odborů. „Vyjádřit se po zasedání tripartity, že zaměstnavatelům jde jenom o zisk a chudobu… zisk pro sebe a chudobu pro lidi, tak to mám pocit, že už jsme za hranou inteligentního vyjadřování,“ řekl Dlouhý.

obrázek
Zdroj: ČT24

Předseda odborové centrály ale nevidí situaci tak vyhroceně. Dohady o minimální mzdě podle něj vždy provázela a bude provázet vyhrocenější nálada. „Že jsou některá témata taková, je zcela logické,“ dodal Středula.

Výhrady proti jednání odborů na tripartitě má však i prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák. Podle něj se odbory stále více politizují. „Já bych řekl, že jsou velkou součástí sociální demokracie… Je fakt, že v současné době je naše delegace zaměstnavatelů a podnikatelů v dost velké nevýhodě,“ prohlásil. Odbory ale jakýkoliv politický vliv odmítají – prý pouze hájí zájmy zaměstnanců.

Prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák
Zdroj: ČT24

Na posledním jednání tripartity se před dvěma týdny zástupci zaměstnavatelů a odborů nedohodli na růstu minimální mzdy. O možných změnách v nemocenské ani jednat nezačali. Přitom právě pro případný návrat proplácení prvních tří dnů nemoci je podle koaliční smlouvy dohoda mezi firmami a odbory nutná. K té už ale zřejmě nedojde.

  • Zatímco odbory chtějí růst minimální mzdy na 11 a půl tisíce měsíčně, zaměstnavatelé by souhlasili s 10 600 korunami.
  • Ministryně práce Michaela Marksová ale zřejmě navrhne zvýšení na 11 tisíc.
  • O růstu minimální mzdy i o případných změnách v nemocenské bude tripartita znovu jednat v polovině září.

 Ve sněmovně jsou nyní dva návrhy, které počítají s obnovením proplácení prvních tří dnů pracovní neschopnosti. Jeden přišel ze Senátu, druhý předložili komunisté. Náklady by hradily firmy, a proto se změnami tripartita nesouhlasí. Navzdory tomu návrhy podporuje i vládní ČSSD.

Další variantou je zavedení až pěti dnů zdravotního volna, a to za plný plat – takzvané sick days. Kdykoliv v průběhu jednoho roku by si je zaměstnanec mohl vybrat.

Za letošní první půlrok vyplatil stát nemocným lidem nejvíc peněz za posledních 5 let. Pacienti v pracovní neschopnosti inkasovali skoro 9 miliard. Další velkou sumu jim pak hradí i zaměstnavatelé. Průměrná doba léčení se prodloužila na 42 dnů. Nejčastější diagnózou byly choroby dýchacího ústrojí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Kvůli silným mrazům byla na začátku týdne rekordní spotřeba elektřiny

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.
před 5 hhodinami

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 15 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
17. 1. 2026

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026
Načítání...