Minimální mzda dělá své. Tripartita nezažila tak napjaté vztahy od nástupu Sobotky

Společně mají rozhodnout o změnách v nemocenské nebo růstu minimální mzdy. Vztahy mezi některými zástupci zaměstnavatelů a odborů jsou teď ale nejnapjatější od nástupu Sobotkova kabinetu. Prezident Hospodářské komory obvinil šéfa největší odborové centrály, že proti oprávněným podnikatelským návrhům vystupuje příliš radikálně. Josef Středula to ale důrazně odmítá.

Černé mraky nad vzájemnými vztahy dorazily paradoxně uprostřed léta na jednání tripartity poslední červencové pondělí. Zástupci zaměstnavatelů a odborů řešili s ministry třeba zvýšení minimální mzdy nebo útlum dolů na Ostravsku. A ostré výroky tentokrát přerostly míru obvyklé výměny argumentů.

Jako první přišel s důrazným vyjádřením prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý, a to vůči šéfovi odborů. „Vyjádřit se po zasedání tripartity, že zaměstnavatelům jde jenom o zisk a chudobu… zisk pro sebe a chudobu pro lidi, tak to mám pocit, že už jsme za hranou inteligentního vyjadřování,“ řekl Dlouhý.

obrázek
Zdroj: ČT24

Předseda odborové centrály ale nevidí situaci tak vyhroceně. Dohady o minimální mzdě podle něj vždy provázela a bude provázet vyhrocenější nálada. „Že jsou některá témata taková, je zcela logické,“ dodal Středula.

Výhrady proti jednání odborů na tripartitě má však i prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák. Podle něj se odbory stále více politizují. „Já bych řekl, že jsou velkou součástí sociální demokracie… Je fakt, že v současné době je naše delegace zaměstnavatelů a podnikatelů v dost velké nevýhodě,“ prohlásil. Odbory ale jakýkoliv politický vliv odmítají – prý pouze hájí zájmy zaměstnanců.

Prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák
Zdroj: ČT24

Na posledním jednání tripartity se před dvěma týdny zástupci zaměstnavatelů a odborů nedohodli na růstu minimální mzdy. O možných změnách v nemocenské ani jednat nezačali. Přitom právě pro případný návrat proplácení prvních tří dnů nemoci je podle koaliční smlouvy dohoda mezi firmami a odbory nutná. K té už ale zřejmě nedojde.

  • Zatímco odbory chtějí růst minimální mzdy na 11 a půl tisíce měsíčně, zaměstnavatelé by souhlasili s 10 600 korunami.
  • Ministryně práce Michaela Marksová ale zřejmě navrhne zvýšení na 11 tisíc.
  • O růstu minimální mzdy i o případných změnách v nemocenské bude tripartita znovu jednat v polovině září.

 Ve sněmovně jsou nyní dva návrhy, které počítají s obnovením proplácení prvních tří dnů pracovní neschopnosti. Jeden přišel ze Senátu, druhý předložili komunisté. Náklady by hradily firmy, a proto se změnami tripartita nesouhlasí. Navzdory tomu návrhy podporuje i vládní ČSSD.

Další variantou je zavedení až pěti dnů zdravotního volna, a to za plný plat – takzvané sick days. Kdykoliv v průběhu jednoho roku by si je zaměstnanec mohl vybrat.

Za letošní první půlrok vyplatil stát nemocným lidem nejvíc peněz za posledních 5 let. Pacienti v pracovní neschopnosti inkasovali skoro 9 miliard. Další velkou sumu jim pak hradí i zaměstnavatelé. Průměrná doba léčení se prodloužila na 42 dnů. Nejčastější diagnózou byly choroby dýchacího ústrojí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

MPSV: Na superdávku přechází od srpna 238 500 příjemců rušených dávek

Celkem 238 500 domácností v Česku, které pobíraly dávky na bydlení, živobytí a děti, přechází od soboty na superdávku. Od srpna začínají dostávat přepočítanou částku. Dosavadní čtyři podpory se ruší. Nejméně o 500 korun si od nynějška polepší více než třetina příjemců. Naopak téměř polovině částka minimálně o pětisetkorunu klesne. Těm, kteří se kvůli tomu dostanou do potíží, můžou úřady práce případně vyplatit dávku mimořádné okamžité pomoci. Uvedlo to ministerstvo práce.
03:34Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Policie zadržela zaměstnance ČNB, který údajně z banky ukradl desítky milionů

Policie zadržela zaměstnance České národní banky (ČNB), který podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun. Na policejním webu o tom v pátek informoval mluvčí Pavel Šváb. Zadržený muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky. Rada ČNB kvůli případu nařídila mimořádný audit, sdělil ředitel odboru komunikace banky Jakub Holas.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Vraťme pravidla před covid a vyřešíme většinu problému veřejných financí, míní Hampl

„Diskusi o udržitelných veřejných financích začínáme prohrávat,“ míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Když si zvykneme na to, že pravidla změkčujeme, tak to bude postupem času pokračovat a bude to silnější a silnější,“ uvedl také v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Dodal, že řešením většiny problémů v oblasti fiskální politiky by byl návrat pravidel do předcovidového období.
včera v 08:21

VideoHosté Událostí, komentářů probrali navýšení rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun. Změnu schválili senátoři. Nárok budou mít ale pouze rodiče dětí narozených od 1. ledna 2027. „Obsahem zvýšení rodičovského příspěvku je i řešení problémů superdávky,“ podotkla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) s tím, že změny pomáhají i matkám samoživitelkám. O časové hranici nároku na zvýšený příspěvek by však ještě chtěla jednat. „Nikdy to nebude spravedlivé, ať vymyslíme jakýkoli systém, 1. ledna 2027 nebo 1. ledna 2026, vždycky tam bude nějaká hranice, kdy jedni budou dostávat tu původní dávku,“ uvedl senátor Zdeněk Nytra (ODS).
30. 7. 2026

Je to narušení rozdělení moci, hodnotí změnu rozpočtových pravidel Kupka

Jedním z nejzávažnějších bodů vládní novely o pravidlech rozpočtové odpovědnosti je podle exministra dopravy a předsedy občanských demokratů Martina Kupky možnost zvýšení výdajů státu až o deset procent. „Vláda může bez jasně definovaných podmínek navýšit výdaje dnešními čísly o více než 240 miliard,“ upozornil šéf ODS v Interview ČT24. Opoziční poslanci se tak chtějí obrátit na Ústavní soud. Pořad moderoval Daniel Takáč.
30. 7. 2026

VideoČeši stále více nakupují zlevněné zboží, mezi Evropany drží prvenství

Česko drží evropské prvenství v nákupech zlevněného zboží. V akcích nakoupí zdejší zákazníci až 59 procent potravin nebo drogistického zboží. „Zákazníkům musíte nabízet pořád něco navíc, nebo přejdou ke konkurenci. U základních potravin platí, že už se mimo slevové akce neprodávají,“ říká Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu. Obliba výhodných nákupů je ale vidět například i v módě. Lenka Čapková z Fashion Areny Prague Outlet podotýká, že „český zákazník slyší na velké slevy a výprodeje“. Nejvíce patrné je to během velkých výprodejových nebo komerčních akcí. Podíl nákupů za výhodné ceny meziročně vzrostl zhruba o dva procentní body. Zároveň také stoupá chuť spotřebitelů utrácet.
29. 7. 2026Aktualizováno29. 7. 2026

„Přístavy nefungují, zrno nikdo nebere.“ Štáb ČT točil s ukrajinskými zemědělci

Vývoz letošní ukrajinské úrody se komplikuje. Ukrajinci od začátku července útočí na ruské lodě v Černém a Azovském moři, Moskva zároveň ostřeluje na denní bázi pobřeží Oděské oblasti. Velcí rejdaři se proto ukrajinským přístavům radši vyhýbají.
29. 7. 2026

Senát schválil zvýšení rodičovského příspěvku

Senát schválil růst rodičovského příspěvku o padesát tisíc na čtyři sta tisíc korun pro rodiče dětí narozených od ledna 2027, zároveň vyzval k zavedení valorizace. Senát rovněž schválil změny v superdávce, podle kterých se podpora na bydlení nově stanoví podle okresů a ke zranitelným budou patřit samoživitelé s dětmi až do patnácti let. Horní komora ve středu též mimo jiné rozhodla, že staronovým členem Rady České televize (ČT) bude ředitel Městské knihovny v Praze Tomáš Řehák.
29. 7. 2026Aktualizováno29. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.