Brusel - Řecká krize a problémy s dluhy dalších členských států eurozóny stále ohrožují stabilitu eura i celé unie. Do Bruselu proto vyrazila německá kancléřka Angela Merkelová. Jednala tu s jednotlivými eurokomisaři i šéfem Evropské komise José Barrosem. Merkelová se vyjádřila především pro rekapitalizaci bank. Německo je na ni podle kancléřky připravené, rekapitalizace ovšem musí v celé Evropě proběhnout podle jednoho scénáře. Merkelová rovněž upozornila na to, že se unie nesmí do budoucna bránit změnám smluv.
Merkelová v Bruselu podpořila změnu smlouvy EU
Merkelová prohlásila, že její vláda je připravena pomoci bankám, kdyby to bylo nezbytné. „Německá vláda, jak ministr financí jasně řekl v posledních dvou dnech, je připravena realizovat takovou kapitalizaci bank, bude-li to třeba,“ řekla kancléřka. Některé evropské banky se v posledních dnech kvůli přetrvávajícím problémům se záchranou dluhy stiženého Řecka dostaly pod tlak trhů. Do velkých potíží se dostala zejména belgicko-francouzská finanční skupina Dexia, jíž už pomoc slíbily vlády obou zmiňovaných zemí.
Na dalších krocích by se měla Evropa dohodnout už za dva týdny na příštím summitu 17. a 18. října v Bruselu. Posléze se podle kancléřky může k rekapitalizaci přistoupit. Na summitu by měli státníci dostat i návrhy na novou ekonomickou vládu v Evropě. Merkelová očekává konečnou dohodu do konce tohoto roku.
Německo rovněž podporuje návrh na zavedení daně z finančních transakcí a bude ho prosazovat v rámci skupiny zemí G20. I kdyby se trhům do něčeho podobného nechtělo, podle Merkelové produkty a trhy v Evropě regulované být musejí. Podle kancléřky už Evropa tímto správným směrem vykročila.
Podle komise by ročně daň mohla přinést kolem 57 miliard eur (zhruba 1,4 bilionu korun). Proti návrhu se ale ostře staví například Česko. Vládní představitelé tvrdí, že by to zaplatili běžní lidé, protože banky by daň zohlednily v cenách služeb. Navíc upozorňují, že EU plánuje daň zavést i sama, tedy i v případě, že se nepřipojí zbytek světa. To by ale mohlo vést k přesunu finančních transakcí mimo EU, což by ohrozilo konkurenceschopnost Evropy.
Merkelová se zasazuje o změny smluv - mají víc sloužit unii
Kancléřka podpořila rovněž předsedu komise Barrosa, který již před týdnem hovořil o možných změnách Lisabonské smlouvy. Podle Merkelové změny smluv do budoucna nesmějí být tabu a unie by k nim v dlouhodobějším horizontu měla přistoupit. Smlouvy by měly odpovídat více potřebám unie.
Co bude třeba případně měnit, se ale prý ukáže až časem zároveň s tím, jak budou mimo jiné fungovat zpřísněná rozpočtová pravidla, na nichž se unie dohodla.
Kancléřka i předseda komise zdůraznili potřebu dokončit ratifikaci změn záchranného fondu eurozóny EFSF. Jeho největší překážkou je nyní Slovensko, kde se příští týden bude o tom hlasovat, ale zatím není jasné, zda se podaří získat pro protlačení změn a navýšení reálné úvěrové kapacity fondu na 440 miliard eur dostatečnou podporu. Jedna z vládních stran se staví proti a nejsilnější opoziční sociální demokraté zase uvedli, že návrh v prvním hlasování nepodpoří.