Merkelová v Bruselu podpořila změnu smlouvy EU

Brusel - Řecká krize a problémy s dluhy dalších členských států eurozóny stále ohrožují stabilitu eura i celé unie. Do Bruselu proto vyrazila německá kancléřka Angela Merkelová. Jednala tu s jednotlivými eurokomisaři i šéfem Evropské komise José Barrosem. Merkelová se vyjádřila především pro rekapitalizaci bank. Německo je na ni podle kancléřky připravené, rekapitalizace ovšem musí v celé Evropě proběhnout podle jednoho scénáře. Merkelová rovněž upozornila na to, že se unie nesmí do budoucna bránit změnám smluv.

Merkelová prohlásila, že její vláda je připravena pomoci bankám, kdyby to bylo nezbytné. „Německá vláda, jak ministr financí jasně řekl v posledních dvou dnech, je připravena realizovat takovou kapitalizaci bank, bude-li to třeba,“ řekla kancléřka. Některé evropské banky se v posledních dnech kvůli přetrvávajícím problémům se záchranou dluhy stiženého Řecka dostaly pod tlak trhů. Do velkých potíží se dostala zejména belgicko-francouzská finanční skupina Dexia, jíž už pomoc slíbily vlády obou zmiňovaných zemí.

Na dalších krocích by se měla Evropa dohodnout už za dva týdny na příštím summitu 17. a 18. října v Bruselu. Posléze se podle kancléřky může k rekapitalizaci přistoupit. Na summitu by měli státníci dostat i návrhy na novou ekonomickou vládu v Evropě. Merkelová očekává konečnou dohodu do konce tohoto roku. 

Německo rovněž podporuje návrh na zavedení daně z finančních transakcí a bude ho prosazovat v rámci skupiny zemí G20. I kdyby se trhům do něčeho podobného nechtělo, podle Merkelové produkty a trhy v Evropě regulované být musejí. Podle kancléřky už Evropa tímto správným směrem vykročila.

Podle komise by ročně daň mohla přinést kolem 57 miliard eur (zhruba 1,4 bilionu korun). Proti návrhu se ale ostře staví například Česko. Vládní představitelé tvrdí, že by to zaplatili běžní lidé, protože banky by daň zohlednily v cenách služeb. Navíc upozorňují, že EU plánuje daň zavést i sama, tedy i v případě, že se nepřipojí zbytek světa. To by ale mohlo vést k přesunu finančních transakcí mimo EU, což by ohrozilo konkurenceschopnost Evropy.

16:9
Zdroj: Alžběta Jungrová/isifa/Lidové noviny

Merkelová se zasazuje o změny smluv - mají víc sloužit unii 

Kancléřka podpořila rovněž předsedu komise Barrosa, který již před týdnem hovořil o možných změnách Lisabonské smlouvy. Podle Merkelové změny smluv do budoucna nesmějí být tabu a unie by k nim v dlouhodobějším horizontu měla přistoupit. Smlouvy by měly odpovídat více potřebám unie.

Co bude třeba případně měnit, se ale prý ukáže až časem zároveň s tím, jak budou mimo jiné fungovat zpřísněná rozpočtová pravidla, na nichž se unie dohodla.

Kancléřka i předseda komise zdůraznili potřebu dokončit ratifikaci změn záchranného fondu eurozóny EFSF. Jeho největší překážkou je nyní Slovensko, kde se příští týden bude o tom hlasovat, ale zatím není jasné, zda se podaří získat pro protlačení změn a navýšení reálné úvěrové kapacity fondu na 440 miliard eur dostatečnou podporu. Jedna z vládních stran se staví proti a nejsilnější opoziční sociální demokraté zase uvedli, že návrh v prvním hlasování nepodpoří.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Jen žádost nestačí. U Nové zelené úsporám teď bude potřeba renovační pas

Nová zelená úsporám (NZÚ) bude pokračovat, program se ale dočká změn. Zájemci třeba budou potřebovat takzvaný renovační pas. Odborníci v tomto dokumentu popíší, jaký je stav budovy a co s ní udělat. Stát již většinově nebude energeticky úsporné přestavby dotovat, pouze zajistí bezúročný úvěr. Na dotace budou mít nárok jen nízkopříjmové domácnosti.
před 2 hhodinami

Trumpova slova o brzkém konci války srazila ceny ropy i plynu

Ceny ropy po výstupu na více než tříletá maxima prudce klesají. Severomořský Brent odepisuje přes deset procent a vrátil se tak pod 90 dolarů za barel. Jde o reakci na slova prezidenta USA Donalda Trumpa, že válka na Blízkém východě by mohla brzy skončit. Zmírnily se tak obavy z dlouhodobého narušení dodávek suroviny na světové trhy kvůli situaci v Hormuzském průlivu. Dolů jde i cena plynu pro Evropu. V tuzemsku v důsledku války výrazně zdražila nafta i benzin, uvedla společnost CSS.
10:41Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Slovenský úřad uložil českým a slovenským výrobcům kabelů rekordní pokutu

Slovenský antimonopolní úřad uložil desítce českých a slovenských výrobců a dodavatelů kabelů a jejich asociaci rekordní pokutu v celkové výši 97,4 milionu eur (2,4 miliardy korun) za kartelovou dohodu při stanovování cen zboží. Rozhodnutí v případu zatím není pravomocné. Podobný případ řeší i český antimonopolní úřad.
před 11 hhodinami

Škoda Auto zůstává hvězdou poblikávajícího koncernu Volkswagen

Automobilka Škoda Auto v úterý oznámila, že v loňském roce zvýšila provozní zisk o 8,5 procenta na 2,5 miliardy eur (60,85 miliardy korun). Naopak její mateřský koncern Volkswagen reportoval propad provozního zisku o 53 procent na 8,9 miliardy eur (216,6 miliardy korun) a čistého zisku o 44 procent na 6,9 miliardy eur (167,9 miliardy korun).
před 13 hhodinami

VideoSvárovská volá po obnovitelných zdrojích energie. Podle Ševčíka ničí přírodu

Hosté Událostí, komentářů probrali důsledky stoupajících cen ropy a plynu pro světovou ekonomiku a životní prostředí. Místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Miroslav Ševčík (za SPD) a členka výboru pro životní prostředí Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů) se shodli na tom, že snížení spotřební daně na pohonné hmoty není vhodným řešením aktuální krize. Dle Ševčíka je jedinou cestou ukončení konfliktu na Blízkém východě a přechod k diplomacii. Svárovská míní, že se podobným krizím musí předcházet pomocí dlouhodobých opatření, například snižováním závislosti na fosilních palivech. „Závislost na ropě z Ruska nebo z Blízkého východu je pro Evropu významné bezpečnostní riziko, proto by se měla přeorientovat na obnovitelné zdroje,“ sdělila. Podle Ševčíka naopak obnovitelné zdroje energie ničí životní prostředí. „Například fotovoltaika zvyšuje teplotu okolního prostředí a vysušuje půdu,“ tvrdí. Diskuzi moderovala Tereza Řezníčková.
před 15 hhodinami

Ceny ropy prudce rostly. Po skončení obchodování ale začaly výrazně klesat

Ceny ropy zahájily nový týden prudkým růstem a dostaly se až na nejvyšší hodnotu od poloviny roku 2022. Posléze část zisků smazaly a vrátily se pod tuto hranici. Po skončení obchodování začala ropa dokonce výrazně oslabovat. Někteří významní producenti omezili dodávky a trh ovládly obavy z dlouhodobého přerušení dodávek kvůli eskalaci války USA a Izraele s Íránem. Energetické trhy jsou obzvláště nervózní, protože krize se odehrává v okolí Hormuzského průlivu, kterým normálně prochází zhruba pětina světových dodávek ropy. Kvůli konfliktu na Blízkém východě prudce roste také cena plynu.
včeraAktualizovánovčera v 21:20

Orbán požádal Komisi o pozastavení sankcí na ruské energie

Maďarský premiér Viktor Orbán požádal předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou, aby pozastavila všechny sankce týkající se ruských energetických surovin. Je to podle něj nutné pro zastavení zdražování ropy v Maďarsku, napsala agentura Reuters. V dopise předsedovi Evropské rady Antóniu Costovi Orbán hovoří o dočasném pozastavení veškerých sankcí na dovoz ruských energií do EU. Budapešť se v pondělí také rozhodla, že pro maďarská auta u paliv zavede cenové stropy.
včeraAktualizovánovčera v 17:44

Důchodový věk se na 65 letech zastropuje později, řekl Juchelka

Důchodový věk se na 65 letech nezastropuje od příštího roku, ale až v další vlně penzijních změn společně s úpravou důchodů náročných profesí, oznámil ministr práce Aleš Juchelka (ANO). Vláda na pondělním jednání schválila návrh na ukončení penzijního spoření bez sankcí pro důchodce. Odvolala ředitele Digitální informační agentury Petra Kuchaře, kterého nahradí Bohdan Urban. Kabinet také odmítl opoziční návrh zákazu mobilů ve školách.
včeraAktualizovánovčera v 17:10
Načítání...