Brusel – Lídři států evropské sedmadvacítky se v zásadě dohodli na novém paktu o rozpočtové kázni. Podle informací ČT smlovu podpořilo 25 zemí EU, mezi kterými zatím nejsou Británie a ČR, jak oznámil švédský premiér Fredrik Reinfeldt. Český premiér Petr Nečas nicméně nevyloučil, že by se Česká republika mohla nakonec ještě přidat k dohodnutému paktu o rozpočtové kázni. Problémy ale premiér vidí mimo jiné s případnou ratifikací smlouvy v ČR i s účastí nečlenů eurozóny na summitech unijních států platících eurem. Británie svou účast odmítla už na unijním summitu v prosinci. Zástupci jednotlivých států unie se na dnešním mimořádném summitu EU rovněž shodli na tom, že trvalý záchranný fond eurozóny ESM začne platit od poloviny letošního roku, tedy o rok dříve, než s čím se počítalo původně.
Lídři EU se shodli na paktu o rozpočtové disciplíně. Mimo ČR a Británii
„Česká republika uvedla, že kvůli ratifikačním důvodům nemůže říci 'ano' dnes večer. Británie už dříve řekla, že nebude součástí tohoto (paktu),“ prohlásil Reinfeldt. Dnešní postoj navíc ještě neuzavírá dveře k tomu, aby se Česká republika k dohodě mohla připojit v příštích týdnech. Pakt, který zpřísňuje rozpočtové podmínky pro země eurozóny, by měl být podepsán začátkem března.
Herman van Rompuy, prezident EU
„Dvacet pět členských států se připojí a podepíše smlouvu o rozpočtové disciplíně.“
zdroj: osobní Twitter unijního prezidenta
Každý rok by se měly podle dosavadních informací konat nejméně dva summity za účasti zemí eurozóny, kde se bude jednat o strategii týkající se jen eura. Kromě toho by měl být jednou ročně summit otevřený i zemím, které se ke smlouvě připojí, ale ještě nejsou členy eurozóny. Pokud by země eurozóny chtěly mít ještě další vlastní vrcholnou schůzku, musely by přijít s konkrétním odůvodněním. Podobné uspořádání předpokládal i původní návrh dohody, se kterým česká vláda v tomto bodu nesouhlasila.
ESM má začít platit od poloviny roku
Konec summitu byl původně plánován na 19. hodinu. Před 20:00 se ale šéfové států a vlád dohodli jen na poměrně obecném prohlášení o tom, že je ve světle zuřící dluhové krize třeba kromě škrtů a reforem podpořit i růst a zaměstnanost. Právě tímto směrem míří na adresu EU kritika od odborů i některých ekonomů. Podle nich škrty ekonomiku podkopou a povedou k dalšímu zhoršení už tak špatné ekonomické situace. Evropští lídři se také dohodli na tom, že trvalý záchranný fond eurozóny ESM začne platit od poloviny letošního roku, tedy o rok dříve, než s čím se počítalo původně. Smlouva o něm se podepíše nicméně až později.
Nečasův kabinet s paktem souhlasí, ovšem chce nejdřív vidět dokument v definitivní podobě. Zároveň kabinet chce, aby smlouvu v Česku přijala ústavní většina nebo přímo veřejnost v referendu. Evropa podle ministra financí Kalouska takový krok nechápe a premiér Nečas tak měl v Bruselu co vysvětlovat. Nečas přitom ještě před zahájením summitu zdůraznil, že v navrhované podobě je pro ČR pakt nepřijatelný.
Podle něj by bez plnohodnotné účasti na summitech zemí používajících euro jako platidlo České republice nic nepřinesl: „Jestliže nás chtějí brát skutečně jako plnohodnotného partnera, chtějí abychom se k něčemu zavázali, chtějí abychom platili, tak potom za to musí být plnohodnotná účast u stolu při jednání eurozóny. Pokud nebude, tak je to pro mě velmi těžko akceptovatelné.“
Herman Van Rompuy, předseda Evropské rady
„Musíme snižovat deficity, ale ne investice do budoucnosti… Musíme snižovat deficity a stabilizovat Evropu a současně zajišťovat růst a pracovní místa.“
Ještě před summitem německá kancléřka Angela Merkelová relativizovala návrhy na to, aby v případě, že Řecko nebude s to prosadit požadované škrty, nad jeho rozpočtovou politikou musely převzít kuratelu zahraniční instituce. Návrh ihned vyvolal kontroverze a odmítnutí v Řecku. „Myslím, že vedeme diskusi, kterou bychom neměli mít. Jde o to, jak může Evropa pomáhat, aby Řecko mohlo dodržet své závazky… Ale to jde, jen když o tom Řecko a další země budou jednat. Proto nechci kontroverzní debatu, ale konstruktivní debatu, která povede k úspěchu. K úspěchu pro Řeky a k ničemu jinému,“ zdůraznila Merkelová.
Německý ministr hospodářství Philipp Rösler dnes v listu Bild otevřeně pohrozil Aténám ztrátou kontroly nad rozpočtem. V minulých dnech tiskové agentury na základě informovaných zdrojů přinesly zprávy, podle nichž Berlín chce, aby Atény přišly o rozpočtovou suverenitu.
Britský premiér David Cameron dnes zdůraznil, že „je zapotřebí se vážně zabývat růstem v Evropě“. Mluvil v této souvislosti o dokončení jednotného trhu a o deregulaci. Na prosincovém summitu Cameronův odpor vedl k tomu, že pakt rozpočtové stability bude mezivládní dohodou a ne součástí unijních smluv.
Kromě nové smlouvy se premiéři či prezidenti bavili i o tom, jak v krizi podpořit zaměstnanost a konkurenceschopnost Evropy. Na jednání zaznívala rovněž problematika Řecka, které stále vyjednává se soukromými věřiteli o dobrovolném seškrtání dluhů. Řecko se v roce 2009 stalo ohniskem evropské dluhové krize. Aby se zabránilo kolapsu předlužené země, Evropa tlačí na držitele řeckých dluhopisů, aby odepsali 50 procent hodnoty řeckých dluhů. Na tomto postupu se dohodla už na říjnovém summitu.
George Osborne, britský ministr financí
„Fakt, že i začátkem roku 2012 stále mluvíme o Řecku, značí, že tento problém dosud nebyl vyřešen.“
Bruselský summit se konal ve stínu generální stávky. Po celé Belgii byla ochromena doprava. Zrušeny byly i některé lety z bruselského mezinárodního letiště. Nejezdí také mezinárodní rychlovlaky Thalys a Eurostar. Stávka znamená pro summit nemalé komplikace. Zasáhla totiž i letiště, na kterém běžně přistávají premiéři a prezidenti, když přijedou do Bruselu. Lídři zemí EU tak dnes přistávali na vojenské základně, která je od belgické metropole, kde se summit koná, vzdálená asi půl hodiny cesty.