Letos pokles, příští rok růst ekonomiky, míní Klaus

Praha - Česká ekonomika tento rok klesne o čtyři až čtyři a půl procenta, odhadl dnes prezident Václav Klaus v diskusním pořadu televize Prima Partie. Pro příští rok očekává u výkonu českého hospodářství „kladnou nulu“. V prezidentově pohledu České republice jako otevřené ekonomice během krize prospěla skutečnost, že si ponechala korunu a neměla euro. Za nejvýznamnější vnitropolitickou událost letošního roku označil Klaus březnový pád vlády premiéra Mirka Topolánka. Bylo to vůbec poprvé v novodobé české historii po roce 1918, kdy se opozici podařilo vládě nedůvěru vyslovit. Klaus to pojmenoval jako ústavně „revoluční věc“. Po zkušenostech s českým předsednictví EU, kdy mohl leckde prezident nahlédnout pod pokličku, soudí Klaus, že je to s unií ještě beznadějnější, než si kdy myslíval.

„Kdo si vzpomíná na takovéto krizové zavlnění roku 1997, 1998, to byla (proti letošku) tak čtvrtina,“ připomněl Klaus s tím, že letošní pokles hrubého domácího produktu má své důsledky v rostoucí nezaměstnanosti. „I když se ekonomika mírně zvedne v roce 2010, tak se zaměstnaností to nic velmi výrazného neudělá,“ odhadl prezident.

Země střední a východní Evropy, které se svých národních měn zbavily, podle Klause na krizi doplácejí více než Česká republika. „Česká koruna nás do určité míry imunizuje od toho, co se děje ve světě,“ uvedl prezident.

Pád vlády byl asi nevyhnutelný

Prezident označil za malý zázrak to, že vláda založená na tak labilních proporcích v Parlamentu, kdy už dlouhou dobu neměla ve sněmovně většinu, přežila až do jara 2009. Jeví se mu jasné, že když opozice opakovala pokus o svržení vlády každé dva, tři měsíce, pak se to podle Klausových slov „asi nemohlo nestát“.

Vláda Jana Fischera je podle Klause navzdory všem deklaracím politická. Dohodly se na ní politické strany na bázi velké koalice a její členové jsou politicky uvažující, i když nejsou špičkovými politiky. Za nejméně politického Klaus považuje ministra financí Eduarda Janotu. Klaus považuje za nešťastné, že se volby nekonaly letos v říjnu a nakonec byly odloženy na květen příštího roku. Ústavní soud tak podle něj zasadil politické scéně velkou ránu.

Lisabonská smlova? Ještě není všem dnům konec!

Václav Klaus:

„Exponenti Evropské unie se zabývají nepřetržitě jednou jedinou věcí, posilováním svých pravomocí.“

Klaus přiznal, že v boji proti Lisabonské smlouvě zůstal sám. Není ale podle něj „všem dnům konec“. Bude další smlouva a bude další boj o ni. Hlavní eurokrati v Bruselu už jistě zase přemýšlejí, jak smlouvu posunout ještě dál, protože s ní je spoustu eurokratů nespokojeno, řekl prezident.

Klause prý na evropských zasedáních deprimuje, že každou chvíli některý ze sedmadvaceti evropských „potentátů“ vstává od stolu, bere k uchu mobilní telefon a volá domů, protože se tam něco stalo. Neustále se dívají na hodinky, protože už spěchají domů. Neboli neberou jednání dostatečně vážně, a tím dávají obrovský prostor těm, kteří v Bruselu zůstávají. Ti si vymýšlejí nové a nové Lisabonské smlouvy, aby měli pravomocí stále více a aby dojíždění politiků do Bruselu bylo méně a méně důležité, uvedl prezident. „V tom je ta základní tragédie toho všeho,“ dodal.

Fischer a Janota
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Firmy mohou opět získat úvěr se státní zárukou

Malé a střední firmy mohou po téměř dvouleté pauze znovu získat úvěr se státní zárukou. Peníze lze využít na provozní i investiční výdaje. Ministerstvo průmyslu a obchodu na program Národní záruka vyčlenilo 578 milionů korun, což umožní poskytnout až pět miliard. Resort očekává, že si je rozdělí zhruba tisíc podnikatelů. Žádosti přijímá Národní rozvojová banka. Ta v minulosti poskytla záruky v objemu padesáti miliard korun.
před 15 hhodinami

Schillerová chce stihnout legislativu k EET v příštím roce

Nová ministryně financí Alena Schillerová (ANO) již vytvořila na resortu pracovní skupinu pro zavedení elektronické evidence tržeb (EET). Vyjádřila se tak v pořadu Týden v politice moderovaném Martinem Šnajdrem. Součástí připravovaného zákona má být také daňový balíček, který bude mimo jiné obsahovat osvobození spropitného od daní a pojistného, snížení DPH na nealko nápoje ve stravovacích službách nebo studentské a manželské slevy. Podle ministryně je reálné, aby se nezbytné legislativní změny stihly během roku 2026, zpracovaný legislativní text by chtěla mít do konce února, v říjnu by měl navázat pilotní projekt. Schillerová také znovu připustila, že schodek rozpočtu na příští rok by mohl být vyšší, než s jakým počítal návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS).
před 22 hhodinami

Německá armáda koupí pistole od České zbrojovky

Česká zbrojovka, výrobce ručních palných zbraní, získala zakázku u německé armády, bundeswehr si vybral její pistoli jako svou novou služební zbraň. Uherskobrodská firma informovala, že zakázku získala v mezinárodním tendru a uspěla před několika globálními konkurenty. Cenu ani rozsah zakázky neuvedla.
19. 12. 2025

Inspekce: Prodej alkoholu nezletilým je na vánočních trzích nejčastějším prohřeškem

Desítky kontrol na vánočních trzích naplánovala před koncem roku Česká obchodní inspekce. Zaměřuje se při nich hlavně na prodej alkoholu nezletilým, který je podle inspektorů nejčastějším problémem, ale i na poctivost stánkařů.
18. 12. 2025

Nebude to hned, ale chceme k tomu směřovat, řekl Mach o vyrovnaném rozpočtu

Vláda hnutí ANO, SPD a Motoristů chce směřovat k vyrovnanému rozpočtu, zdůraznil ve čtvrtečním Interview ČT24 budoucí náměstek na ministerstvu financí Petr Mach (SPD). Cíle lze podle něj navíc dosáhnout bez zvyšování daní.
18. 12. 2025

ČNB ponechala základní úrokovou sazbu beze změny

Bankovní rada České národní banky (ČNB) ponechala základní úrokovou sazbu beze změny na 3,5 procentech. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Finanční trh stabilitu úrokových sazeb očekával.
18. 12. 2025Aktualizováno18. 12. 2025

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
17. 12. 2025Aktualizováno17. 12. 2025

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
17. 12. 2025
Načítání...