Nikósie - Kypr by v rámci své záchrany mohl požádat o šest až deset miliard eur (v přepočtu 155 až 258 miliard korun). Jedná se o částku, která se rovná polovině hrubého domácího produktu země. Kyperská vláda v pondělí oznámila, že se rozhodla požádat Evropskou unii o finanční pomoc z jejích stabilizačních fondů, aby ochránila svůj finanční sektor. Částku však nezveřejnila. Eurozóna žádosti země pravděpodobně vyhoví.
Podle zdrojů z eurozóny bude zřejmě Kypr potřebovat spíše deset miliard eur. „Přesné číslo nebylo ještě stanoveno. Mělo by to být šest miliard pro státní finance a dvě miliardy pro banky, ale to je optimistické, mnohem pravděpodobnější je sedm a tři - celkem až deset miliard eur,“ uvedl nejmenovaný zdroj.
Kyperský bankovní sektor byl ve velké míře napojen na problémové Řecko a těžce ho postihly odpisy řeckého dluhu. Do konce tohoto měsíce bude země potřebovat 1,8 miliardy eur, tedy zhruba deset procent HDP, na rekapitalizaci druhé největší banky v zemi. Podle ministra financí Vasose Siarlise by případná pomoc mohla být mnohem komplexnější.
Podle informací místních médií požádá země o šest až deset miliard eur. To je pro zemi obrovská částka. Kyperská ekonomika je s hodnotou 17,3 miliardy eur třetí nejmenší ekonomikou eurozóny za Maltou a Estonskem. Kypr je pátou zemí eurozóny, která si o pomoc řekla.
Kypr se nebrání půjčce z Číny nebo Ruska
Současně vede Kypr jednání o půjčce z Číny nebo Ruska a mluvčí vlády potvrdil, že tato jednání nadále pokračují. Rusko minulý týden naznačilo, že je připraveno poskytnout Kypru úvěr až 4,5 miliardy eur. Kypr si zajistil půjčku 2,5 miliardy eur z Ruska již loni. Pro Kypr jsou již více než rok zavřené finanční trhy. Výnos desetiletých dluhopisů v úterý stoupl na více než 16 procent.
Kypr uvažuje o půjčce z Ruska nebo Číny kvůli tomu, že pomoc od EU je provázena přísnými podmínkami. Kyperští politici se bojí, že EU bude požadovat změnu kyperské daně z firemních zisků, která je jednou z nejnižších v unii a láká k registraci na ostrově firmy z celé Evropy. Osm měsíců před volbami nemají navíc žádnou chuť zavazovat se ke tvrdému snižování výdajů, které od nich může EU požadovat.
Mezinárodní ratingová agentura Moody's mezitím v pondělí pozdě večer snížila hodnocení úvěrové spolehlivosti 28 bank ve Španělsku – další zemi, která o pomoc požádala. Důvodem snížení ratingu jsou podle Moody's především vysoké náklady španělské vlády na půjčky. Ty se minulý týden kvůli nedůvěře investorů vyšplhaly nad sedm procent.
