Brusel – Evropská unie se dnes na summitu v Bruselu shodla na omezených úpravách lisabonské smlouvy, které mají zabránit opakování krize, do níž se dostala eurozóna kvůli předluženému Řecku. Oznámil to prezident EU Herman Van Rompuy. Šéfové vlád členských států zároveň odsouhlasili přísnější postihy za nedodržování rozpočtových pravidel. Země, která překročí hranici ročního rozpočtového deficitu ve výši tří procent HDP, by tak nově mohla zaplatit pokutu odpovídající 0,2 procentům jejího hrubého domácího produktu. Německo naopak neuspělo se svým návrhem, aby bylo za rozpočtovou nekázeň členským státům odebráno v unijních orgánech hlasovací právo.
Země, které platí jednotnou evropskou měnou, tedy i Slovensko, by nově neměly být pokutovány jen za překročení tříprocentní hranice u rozpočtového deficitu. Sankce bude hrozit i zemím, jejichž celkové zadlužení přesahuje 60 procent HDP a jejichž vlády jej vůbec nesnižují a nebo jen velmi pomalu.
Podle původního návrhu Evropské komise se měly pokuty platit automaticky. Komise by tedy posoudila, zda stát pravidla splnil či nikoliv, a sama by pokutu uvalila. Členské země EU by podobnému postupu mohly zabránit jen v případě, že by krok komise odmítly kvalifikovanou většinou. EU ale nakonec podobný postup odmítla. O uvalení sankcí by tak měli rozhodovat ministři financí, na přijetí stanoviska by měli celkem šest měsíců. Pokud by některý z rozpočtových hříšníků své hospodaření nadále nevylepšoval, mohla by sankce uvalit sama Evropská komise. Její rozhodnutí by unie mohla opět zvrátit kvalifikovanou většinou.
Lisabon se změní kvůli záchrannému fondu
S návrhem na změnu v Lisabonské smlouvě přišel podle všeho evropský prezident Herman Van Rompuy. Týkala by se pouze vytvoření záchranného mechanismu, který by zabránil případnému bankrotu předlužených zemí eurozóny a který by nahradil nynější záchranný fond eurozóny. Země platící eurem totiž odsouhlasily v květnu v reakci na řeckou dluhovou krizi vznik záchranného fondu a slíbily do něj přispět celkem 440 miliardami eur, tedy téměř 11 biliony korun. Platnost fondu je ovšem omezená právě do roku 2013.
Evropská komise bude v nadcházejících týdnech pracovat na návrzích, jak by měl tento trvalý mechanismus vypadat. Van Rompuy by pak měl prozkoumat, jaké jsou právní možnosti zakotvení takového mechanismu v unijním právu. Na základě návrhů komise a závěrů analýz prezidentova týmu by pak státníci měli rozhodnout, zda je nutné smlouvu měnit či nikoli. Mnozí se ale obávají, aby se kvůli tomu znovu neotevřel zdlouhavý proces ratifikace v jednotlivých členských státech. Dá se proto očekávat, že diskuze o možné změně se budou táhnout ještě několik týdnů či měsíců.
Premiér Petr Nečas o změnách Lisabonské smlouvy:
"Já bych ještě úplně nevylučoval, že se smlouvy měnit nebudou. Zaprvé se musí najít shoda na mechanismu a ta není, mechanismus není vymyšlený. Za druhé teoreticky je ještě pořád možné, že mechanismus vystačí s úpravami sekundárního práva. Za třetí ano, je možné, že bude vyžadovat malou změnu primárního práva, čili změnu Lisabonské smlouvy."
Hlasovací právo zadluženým zůstává
Berlín, který dlouhodobě usiluje o co nejpřísnější rozpočtové sankce, nicméně neuspěl se svým návrhem na dočasné odebrání hlasovacích práv případným hříšníkům. „Chci také jednat o odebrání hlasovacích práv. Máme Lisabonskou smlouvu, v níž odejmutí práv už existuje, když jsou poškozeny základní hodnoty Evropské unie,“ prohlásila německá kancléřka během summitu. Požadavek německé kancléřky Angely Merkelové by však vyžadoval hluboký zásah do unijních smluv, který odmítly nejen členské státy, ale například i Evropská komise či Evropská centrální banka.
Nečas: Smlouva se třeba měnit nebude
Mimo jiné i podle české premiéra Petra Nečase je nadále otevřena možnost, že evropská sedmadvacítka vůbec lisabonskou smlouvu měnit nebude. Už nyní je přitom jisté, že se nezmění článek, který eurozóně zapovídá finanční záchranu některého z jejích států. „Já bych ještě úplně nevylučoval, že se smlouvy měnit nebudou,“ prohlásil Nečas.
Premiéři a hlavy států členských zemí EU tak v podstatě jen pověřili unijního prezidenta Hermana Van Rompuye, aby o případných změnách lisabonské smlouvy jednal s členskými státy. O výsledcích těchto schůzek má informovat na prosincovém summitu unie a poté doporučit případné úpravy „Lisabonu“.
