Havana - Kuba se po dlouhých letech otevírá světu. Nasvědčuje tomu nejen oteplování vztahů se Spojenými státy, ale také návštěvy vysokých státníků. V Havaně ještě neodezněla návštěva francouzského prezidenta Francoise Hollanda a už ho střídá prezident srbský. Komunistická vláda si od těchto návštěv slibuje především zahraniční investice, které podpoří strádající hospodářství. Na Kubě se totiž obchoduje ve volně směnitelné měně, která je pro řadu Kubánců nedostupná. Většina farmářů proto raději dává přednost soukromému prodeji svého zboží.
Kubánská ekonomika: Dvě měny, dva trhy
Události: Kuba oživuje vztahy se Západem (zdroj: ČT24)
Ideální půdu i podmínky pro pěstování tabáku skýtá údolí Viňales na západě Kuby. Rodí se tam nejslavnější značky doutníků prodávané ve světě za závratné peníze. Pěstitelé z nich ale dostanou jen zlomek. Půlku úrody totiž odkoupí stát, druhou si mohou nechat. „Můžeme to i prodat, ale my to radši sami vykouříme. U zeleniny, juky, sladkých brambor nebo kukuřice je to stejné. Všechno půl na půl,“ říká pěstitelka tabáku Tania Veloz Rodríguezová.
U větších plantáží je část odváděná státu mnohem vyšší a může dosáhnout až devadesáti procent. Třeba stokilový pytel ošetřeného tabáku přitom stát vykupuje za nesměnitelnou národní měnu - v přepočtu zhruba za šedesát dolarů. Za tu samou částku si turista koupí dva až tři doutníky nejvyšší kvality.
Na pěstování tabáku v tomto údolí se projevují všechny paradoxy kubánského hospodářství. Americké embargo dodalo nejlepším doutníkům na světě punc zakázaného ovoce. A stejně jako na ostrově existují dvě rozličné měny, existují i dva různé trhy s tabákem. Většina pěstitelů se totiž snaží to, co jim stát nechá, prodat. Doutníky turistům nabízejí za méně peněz než oficiální obchody. Obchod je oboustranně výhodný: turista ušetří a pro ně to znamená obrovské přilepšení – a rovnou v tvrdé měně.
Miamská finanční injekce: pět miliard dolarů
Dvojí až trojí ekonomika je patrná všude. Kdo nemá přísun volně směnitelné měny, je odkázaný na státní obchody a přídělovou knížku. Ostatní nabízejí za tvrdou měnu přebytky toho, co vyrobí, nebo služby. Na Kubu navíc posílají příbuzným peníze emigranti z Miami. Podle nezávislých zdrojů v roce 2012 napumpovali do kubánského hospodářství přes pět miliard dolarů – čtyřikrát víc, než kolik kubánská vláda vyplatí svým úředníkům.