Havana - Kubánská vláda dnes otevírá novou obchodní zónu nedaleko Havany. Zahraniční firmy, které v ní mají působit, budou na deset let osvobozené od daně z příjmu. Areál o rozloze 500 kilometrů čtverečních se má stát středem kubánského zahraničního obchodu. Projekt je součástí plánu prezidenta Raúla Castra na obnovu infrastruktury v zemi.
Kuba se pomalu otevírá zahraničnímu obchodu, otevření obchodní zóny v přístavu Mariel je jedním z výsledků tlaků na ekonomické reformy. Centrum o rozloze skoro 500 kilometrů čtverečních má být středobodem kubánského zahraničního obchodu. Přístav Mariel bude využívat největší kapacity skladů, překladišť a průmyslových parků v zemi.
Ambiciózní projekt vzdálený jen 120 kilometrů od Floridy stál 900 milionů amerických dolarů a je součástí plánu prezidenta Raúla Castra na obnovu infrastruktury. Projekt odstartoval před sedmi lety, když Castro do úřadu nastoupil. Areál nabízí zahraničním firmám osvobození od daně z příjmu po deset let, a potom sazbu 12 procent. Už jen stavba zaměstnala řadu lidí z okolních vesnic.
Podle analytiků se Kuba snaží výstavbou této obchodní zóny po 56 letech navázat v oblasti obchodu pragmatičtější vztah se Spojenými státy. „Je zřejmé, že zóna Mariel je cílená pro překládku a vývoz na americký trh,“ říká analytik Richard Feinberg z Brookings Institution. Než se ale podaří vylepšit vztahy s USA natolik, aby mohl mezi zeměmi fungovat čilý obchodní ruch, bude Havana spoléhat na peníze odjinud. „Zatím mohou spřátelené vlády jako třeba Brazílie, Mexiko, Čína nebo Singapur pobídnout své firmy, aby zde investovaly,“ myslí si Feinberg.
Kuba reaguje na čilejší ruch v Panamském průplavu
Vznik přístaviště Mariel má ulevit vytěžovanému a zastarávajícímu přístavu v Havaně. Zdejší zátoka se totiž má přeměnit na velkolepé turistické a rekreační středisko. Vybudováním obchodní zóny v přístavu Mariel kubánská vláda reaguje také na rozšíření Panamského průplavu. Zdejší mořské cesty jsou díky tomu více vytěžované a to nutí vlády okolních států budovat větší přístavy, které jsou schopny pojmout větší lodě. „Kuba má strategickou polohu, a proto potřebuje vybudovat větší přístav,“ myslí si Neil Davidson, analytik z londýnského přístaviště Drewry. Přístav Mariel by měl být schopný přijmout dvakrát až třikrát více lodí než přístaviště v Havaně.
I když se snaží kubánská vláda nalákat zahraniční investory na daňové úlevy, některá omezení či daňové povinnosti naopak zůstaly - například pravidla pro přijímání nových pracovníků. Ty musí stále najímat státní agentury, což zahraniční podnikatelé na ostrově často kritizují. Zatímco podnikatelé platí zaměstnance v tvrdé měně, samotný plat těchto lidí je nízký.
