Koná se druhá potravinová sbírka, chce shromáždit 100 tun jídla

Praha – Češi dnes můžou ve více než 380 obchodech podpořit chudé darováním potravin. Druhý ročník Národní potravinové sbírky organizuje platforma Byznys pro společnost. Vybrané potraviny poputují do charitativních organizací poskytujících pomoc zejména seniorům, matkám samoživitelkám, pěstounským rodinám a dětem z dětských domovů. Organizátoři očekávají, že by se letos mohlo shromáždit přes 100 tun potravin (loni jich lidé a firmy darovali 66 tun).

V rámci sbírky mohou lidé nakoupit a následně darovat trvanlivé potraviny. Inspiraci jim poskytne tištěný seznam vhodných produktů, který budou v obchodech rozdávat dobrovolníci. Ti také budou potraviny za pokladnami vybírat.

Dobrovolníci potraviny shromáždí a večer je partner sbírky (letos se opět jedná o kurýrní společnost DHL) převeze do potravinových skladů České federace potravinových bank. Odtud již poputují k jednotlivým charitativním organizacím a následně k potřebným, mezi které patří například matky samoživitelky, senioři nebo klienti azylových domů. 

„Tento svět je v tak trochu paradoxní situaci - v současné době je více lidí obézních než lidí trpících podvýživou. Tak trošku je tomu i v naší zemi a je jenom dobře, že alespoň jednou za rok v rámci Národní potravinové sbírky ti, kteří mají domov, mají špajzku, mají ledničku, se o něco rozdělí a dají něco lidem, kteří žijí třeba v azylových domech a trpí nouzí, chudobou, nevychází s penězi a učí se hospodařit s penězi nebo se učí vařit,“ říká Pavel Kosorin, ředitel centra sociálních služeb Armády spásy. 

Akce se uskuteční téměř v 90 městech České republiky, a to v sobotu 22. listopadu 2014 od 08:00 do 20:00. Podpoří ji řetězce Tesco, Penny Market, Kaufland, Albert, Globus a síť drogerií dm. Celkově se obchodů sbírky zúčastní téměř třikrát více než loni. Darovat jídlo bude možné i elektronicky (podrobné informace na webových stránkách akce). Své výrobky věnuje rovněž sedm velkých potravinářských firem. Záštitu nad akcí letos převzal ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL).

„Na sbírce bude spolupracovat zhruba 2 000 dobrovolníků, což je dvojnásobek loňského počtu,“ uvedla Pavlína Kalousová z platformy Byznys pro společnost. A letos poprvé jim také pomáhali zaměstnanci řetězců. Sbírka se snaží reagovat na skutečnost, že v Česku je 15 % obyvatel ohroženo chudobou nebo sociálním vyloučením. 

Podle údajů OSN lidé vyhodí ročně až 1,3 milardy tun potravin, což je celá jedna třetina toho, co se vyprodukuje. Ve vyspělých zemích vyhodí člověk průměrně 95 až 115 kg jídla ročně, v rozvojových pak 6 až 11.

Na Čechy připadá asi 730 tisíc tun potravinového odpadu za rok, což je v přepočtu na jednoho obyvatele 70 kilogramů. Většina vyhozeného jídla je ale přitom ve stavu, kdy se může bez problému sníst. Průměrnou rodinu s dětmi stojí takové nehospodaření zhruba 20 tisíc.

Přestože jsou potravinové sbírky v západních zemích již tradicí, u nás se koná teprve druhý ročník. Firmy, ale i jednotlivci mohou posílat potraviny potřebným během celého roku. A díky příslibu ministertsva financí, že se z darovaných potravin nebude platit DPH, se očekává, že dárců přibude. „Víme, že zhruba od poloviny prosince bude platit nařízení, které umožní obchodům, aby ty potraviny darovaly efektivněji. Očekává se, že z dnešních zhruba dvě stě, tři sta tun ročně se můžeme dostat klidně i k tisíci tunám,“ říká organizátor sbírky Jakub Unger. 

Dosud bylo pro obchody výhodnější potraviny vyhodit, s novým nařízením, kdy se daň za darované potraviny bude blížit nule nebo bude zcela nulová, se může situace změnit. „V Evropě to zavedly státy jako Maďarsko, Francie, Dánsko – tak to chceme zavést i u nás, protože si myslíme, že je to nesmyslné opatření,“ říká ministr financí Andrej Babiš (ANO). Řetězce by tak mohly věnovat například potraviny s blížícím se datem spotřeby nebo ty, které mají poškozený obal. V potravinových bankách ročně skončí zboží v hodnotě až 20 milionů korun. Pokud by obchody daň platit nemusely mohlo by to podle odhadů být až sto milionů.

Potravinová sbírka
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Banky poskytly v lednu hypotéky za 35,5 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny poskytly v lednu hypoteční úvěry za 35,5 miliardy korun, což je o 4,4 procenta méně než před měsícem, ale o 57 procent více ve srovnání s loňským lednem. Nové úvěry bez refinancování klesly meziměsíčně o pět procent na 27,2 miliardy korun. Úrokové sazby nepatrně klesly na 4,48 procenta z prosincových 4,49 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 4 hhodinami

Havlíček představí další kroky ke stavbě nových bloků Dukovan

Další kroky v přípravě nových bloků jaderné elektrárny Dukovany mají v pondělí představit ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) a ministr pro obchod, průmysl a zdroje Korejské republiky Kim Čung-Kwan. Na společné tiskové konferenci zároveň podepíšou smlouvy, které s projektem souvisejí.
před 9 hhodinami

Vliv NERV na vládu je omezený, shodli se hosté Otázek Václava Moravce

Kabinet Andreje Babiše (ANO) v týdnu rozhodl o zrušení Národní ekonomické rady vlády (NERV). Ta přitom může pozitivně ovlivňovat konání vlád, shodli se ekonom Miroslav Singer a sociolog Daniel Prokop, kteří v NERV v minulosti působili. Zejména Singer ale vidí v existenci této rady spíše „marketingové cvičení“ politiků. Oceňuje, že se „jeho“ NERV podařilo zabránit plošnému zavření průmyslu během pandemie. Myslet si ale, že nějaká vláda použije návrhy reforem, je podle Singera naivní. Prokop vidí fungování NERV pozitivněji. Podle něj může doplnit analytický aparát státních úřadů a poskytnout jim nezbytné kalkulace. Poslední NERV zanechal podle Prokopa užitečné návrhy, které by mohla využít i Babišova vláda. Prokop zmínil například reformu zdravotní prevence, rozpočtového určení daní nebo důchodů. I on však vidí roli rady spíš jako „inspiraci“.
před 18 hhodinami

Juchelka mluví o „porodních bolestech“ superdávky. Dle Jurečky se vědělo, že to nebude jednoduché

Nová superdávka se má místo od května dostat k příjemcům až v srpnu. S návrhem hned v prvním čtení souhlasila sněmovna, předloha jde do Senátu. Podle exministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) všichni věděli, že „najet na superdávku“ nebude jednoduché. Současný šéf resortu Aleš Juchelka (ANO) zmínil, že zatím neví, jak se projeví superdávka na rozpočtu. V debatě v Událostech, komentářích se věnovali také možným změnám v oblasti důchodů. Pořadem provázel Lukáš Dolanský.
14. 2. 2026

Schillerová bude chtít přesvědčit prezidenta k podpisu rozpočtu

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) je připravena po schválení letošního státního rozpočtu ve sněmovně o něm jednat s prezidentem Petrem Pavlem a ráda by ho přesvědčila, aby ho podepsal, řekla v diskusním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct. Podle prezidenta se totiž zdá, že návrh rozpočtu je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Na to upozorňuje i Národní rozpočtová rada, ale Schillerová to odmítá.
14. 2. 2026

Ševčík a Havránek se přeli, jestli rozpočet porušuje zákon

Návrh státního rozpočtu na letošní rok prošel prvním čtením. Opozice kritizovala hlavně schodek ve výši 310 miliard, její zástupci tvrdí, že vláda porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) návrh vychází z reálných základů. „Obcházení zákona je přirozené v tom, že si řeknete hned na začátku, že ho nebudete dodržovat. To je ten případ, který máme dnes, kdy se vláda Andreje Babiše (ANO) v této věci rozhodla, že zákon nebude dodržovat,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou poslanec Jiří Havránek (ODS). „Nemyslím si, že jsme něco porušili. My jsme projednávali vrácený rozpočet. (...) Ten rozpočet nebyl věrohodný, chyběla tam celá řada položek,“ podotkl poslanec Miroslav Ševčík (za SPD).
13. 2. 2026

Reálné příjmy domácností začaly v roce 2024 opět růst

Reálné čisté příjmy domácností v Česku předloni po dvouletém propadu znovu vzrostly. Zvedly se o tři procenta. Rodiny si tak mohly za své peníze pořídit víc. Na osobu v roce 2024 v průměru měly 293 853 korun, tedy měsíčně 24 488 korun, uvedl statistický úřad. Dál ale platí, že zhruba každý desátý obyvatel je ohrožený příjmovou chudobou. Náklady na bydlení pak odčerpají zhruba 16 procent z čistého výdělku domácností. Nejvíc – skoro třetinu příjmů – dají za bydlení ti, kteří platí nájem. V něm pak žije skoro polovina z neúplných rodin s dětmi. I proto jsou samoživitelé a senioři nejčastěji ohroženi chudobou. „Například rodina se dvěma menšími dětmi musela mít v roce 2025 k dispozici minimálně 40 089 korun na domácnost za měsíc, aby nespadla pod hranici ohrožení příjmovou chudobou,“ spočítali statistici.
13. 2. 2026

Spokojenost Čechů se členstvím v EU vzrostla. Podpora eura zůstává nízká

S členstvím v Evropské unii je v Česku spokojeno 57 procent lidí, což je nejvíc za patnáct let, vyplynulo z průzkumu, který agentura STEM provedla těsně po loňských sněmovních volbách. Na téměř dvě třetiny se zvýšil podíl lidí, kteří by v případném referendu hlasovali proti vystoupení z Unie. Mírně na 23 procent ubylo podporovatelů zavedení eura.
12. 2. 2026
Načítání...