Brusel - Evropská komise dnes představila plán, který by mohl přinutit majitele bankovních dluhopisů, aby se podíleli na nákladech na záchranu bankovního sektoru. Záměr komise, jehož cílem je chránit peníze daňových poplatníků, ovšem čelí významným překážkám. Předně musí najít podporu u všech členských zemí unie. Obavy panují také kolem toho, že by mohl umocnit nervozitu na finančních trzích, a přinutit tak k přijetí mezinárodní pomoci další zadlužené země eurozóny – například Portugalsko nebo Španělsko.
Návrh by mohl regulátorům v jednotlivých členských zemích Evropské unie poskytnout pravomoc přimět majitele dluhopisů, aby souhlasili se snížením hodnoty svých pohledávek. Tento plán je součástí širšího balíku opatření, jež mají regulátorům zajistit nástroje pro řešení bankovních krizí. Má přimět banky k tomu, aby držely více kapitálu pro případ krize a bonusy vyplácené zaměstnancům.
„Musíme vytvořit systém, který zajistí, že Evropa bude dobře připravena na řešení kolapsů bank řádným způsobem, aniž by byli daňoví poplatníci opět nuceni hradit náklady,“ uvedl eurokomisař pro vnitřní trh Michel Barnier.
Komise uklidňuje investory: slíbila žádná překvapení
Návrh se však podle představitelů Evropské unie pravděpodobně nestane evropskou směrnicí dříve než v roce 2013. Musí být schválen členskými zeměmi unie a Evropským parlamentem. Evropská unie se navíc bojí reakce investorů, a tak nechce nová pravidla zavádět jednorázově, ale postupně. Poslední fáze zavádění by měla končit až v roce 2015.
Odborníci vidí v nových pravidlech krok správným směrem. Nedotknutelnost investorů podle nich ztížila řešení finanční krize. „Ochrana držitelů dluhopisů v bankovní krizi byla velkou chybou. Byli považování za nedotknutelné nebo stavěni na roveň vkladatelů spíš než akcionářů,“ upozornil šéf Centra pro studium evropské politiky Karel Lannoo.
Jenže snahy zbavit držitele dluhopisů jejich nedotknutelnosti nebude pro unii tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. Zvedá totiž vlnu paniky na finančních trzích. Když se zprávy o tom, že by investoři v budoucnu mohli nést část nákladů na záchranu bank, objevily z úst německé kancléřky Angely Merkelové poprvé, vyhrotilo to irskou bankovní krizi. Nebýt toho, vypelichaný keltský tygr by se z dluhů vyhrabal sám. Kvůli panice ale začaly náklady na obsluhu jeho deficitu prudce růst, a tak mu musely ostatní členské země unie podat pomocnou ruku v podobě 85miliardové úvěrové linky.
