Praha - Nezaměstnanost se týká každého z nás. Může nás totiž postihnout kdykoli. A nezáleží na tom, zda jsme byli svědomitými a pečlivými pracovníky, jaké máme vzdělání nebo jestli jsme muž nebo žena. Asi všichni víme, že v takovém případě máme nárok na podporu v nezaměstnanosti. Víte ale v jaké výši, za jakých podmínek a jak při uplatňování svého nároku postupovat?
Kolik platí stát nezaměstnaným a jak podporu získat?
O tom, v jakých případech má nezaměstnaný nárok na podporu v nezaměstnanosti jsme již v naší Poradně informpovali. V tomto článku se zaměříme na to, jak postupovat, aby nezaměstnaný peníze získal. Nejpozději do tří pracovních dnů po skončení pracovního poměru se musí zaregistrovat na úřadu práce v místě vašeho trvalého pobytu. Pro první jednání by měl s sebou vzít následující doklady:
- platný občanský průkaz nebo jiný doklad, kterým prokážete svou totožnost
- doklad o ukončení pracovního poměru
- evidenční list důchodového pojištění
- potvrzení o zaměstnání (zápočtový list)
- doklad o výkonu jiné výdělečné činnosti
- potvrzení zaměstnavatele o výši průměrného výdělku
- pokud jste osobou samostatně výdělečně činnou, potvrzení o době trvání účasti na důchodovém pojištění a o vyměřovacím základu
Podpůrčí doba a výše podpory
Po jakou dobu máme na podporu v nezaměstnanosti nárok?
- do 50 let věku – po dobu 5 měsíců
- od 50 let do 55 let věku – po dobu 8 měsíců
- nad 55 let věku – po dobu 11 měsíců
Podpora v nezaměstnanosti se přiznává ode dne následujícího po skončení zaměstnání, a to ve výši:
- první dva měsíce – 65 procent průměrného měsíčního čistého výdělku
- další dva měsíce – 50 procent průměrného měsíčního čistého výdělku
- po zbývající dobu – 45 procent průměrného měsíčního čistého výdělku
Průměrný čistý výdělek se vypočítává z posledního ukončeného zaměstnání nebo z posledního vyměřovacího základu přepočteného na jeden měsíc, pokud nezaměstnaný naposledy vykonával samostatně výdělečnou činnost. Maximální výše podpory v nezaměstnanosti činí 0,58 násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícímu roku, ve kterém byla žádost o podporu podána. Průměrná mzda v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí 2009 dosáhla 22 896 korun, maximální výše podpory v nezaměstnanosti pro žádosti podané v letošním roce je tedy 13 280 korun měsíčně.
Co dělat, když nemáme k dispozici všechny doklady?
Pokud čerstvý nezaměstnaný v zákonem stanovené lhůtě nestihl doložit všechny potřebné doklady (například proto, že mu je bývalý zaměstnavatel posílá poštou) a úřad práce mu proto podporu v nezaměstnanosti nepřiznal, i tak nezůstane zcela bez prostředků. „V takovém případě může uchazeč o zaměstnání podat novou žádost o podporu v nezaměstnanosti, a to ve chvíli, kdy bude schopen požadované dokumenty k této žádosti doplnit,“ informovala mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Štěpánka Filipová.
Bývalý zaměstnavatel nespolupracuje
Někdy ovšem dochází k situacím, kdy zaměstnavatel nekomunikuje, nebo dokonce odmítne vydat potřebné dokumenty a potvrzení. V takovém případě měl žadatel vyhledat pomoc u příslušného úřadu práce. Ten je totiž podle správního řádu povinen pomoci potřebné doklady získat.
„Úřad práce se musí snažit ověřit si skutečnosti týkající se předchozího pracovního poměru,“ uvedla mluvčí Úřadu práce v Ostravě Svatava Baďurová. „Samozřejmě nejprve u zaměstnavatele, a pokud nekomunikuje, tak například potvrzením z Okresní správy sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovny, ale i svědectvím bývalých spolupracovníků,“ doplnila Baďurová. Pokud zaměstnavatel nekomunikuje ani s úřadem práce, lze podat podnět k provedení kontroly oblastnímu inspektorátu práce.
Opakovaná ztráta zaměstnání
Někdy se může stát, že ještě než nám skončí tzv. podpůrčí doba (tj. doba, po kterou je nám jako uchazeči o zaměstnání poskytována podpora v nezaměstnanosti), najdeme si práci. Jenže to nevyjde, a my po krátkém čase opět skončíme na úřadu práce jako nezaměstnaní. Jak je to potom s podporou?
„Uchazeči o zaměstnání, kterému v posledních třech letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání neuplynula celá podpůrčí doba a po uplynutí části podpůrčí doby získal zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění v délce alespoň tři měsíce, má nárok na podporu v nezaměstnanosti po celou podpůrčí dobu,“ vysvětlila mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Štěpánka Filipová.
Jestliže uchazeč o zaměstnání získal zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění kratší než tři měsíce, má nárok na podporu v nezaměstnanosti po zbývající část podpůrčí doby. „V takovém případě bude výše podpory v nezaměstnanosti stanovena procentní sazbou z průměrného měsíčního čistého výdělku, v tomto případě z pravděpodobného výdělku dle § 355 zákoníku práce,“ doplnila Filipová.
Více užitečných rad, jak se vypořádat s nástrahami nezaměstnanosti, je možné nalézt v Příručce nezaměstnaného, která je ke stažení na stránkách ministerstva práce a sociálních věcí. Příručka přináší odpovědi na otázky co dělat při ztrátě zaměstnání, na koho se obrátit, na co máte nárok od státu a také tipy jak efektivně najít novou práci a co pro úspěšné uplatnění na trhu práce potřebujete.
Pracovní inzerce