Klaus: Krizi v Řecku způsobilo euro

Berlín - Krizi v Řecku nezpůsobila jeho hospodářská politika, ale euro. V rozhovoru pro středeční vydání německého deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) to tvrdí prezident Václav Klaus. Navzdory tomu, že z pohledu hospodářského růstu a ekonomické stability podle něj eurozóna už dávno zkrachovala, nemyslí si, že evropští politici nechají nyní euro padnout. Cena za to však bude podle Klause velmi vysoká.

„Skutečná příčina této tragédie není racionální nebo neracionální hospodářská politika v Řecku, ale euro, které tuto tragédii způsobilo,“ uvedl prezident, který je známý svým skeptickým postojem ke společné evropské měně. Pro Řecko by podle něj bylo řešením devalvovat měnu asi o 40 procent, což ale není možné. Alternativou by bylo stejně velké snížení mezd v zemi. To však Klaus zas nepovažuje za jednoduše proveditelné. „Pak zbývá už jen jediné řešení, totiž převod peněz daňových poplatníků z ostatních zemí měnové unie,“ soudí Klaus.

Chápe prý, že se v zemích, jako je Německo, proti tomu zvedá odpor. „Proč by také měli němečtí daňoví plátci subvencovat Řecko? To je zcela legitimní otázka,“ řekl prezident, podle něhož Česku prospělo, že euro dosud nepřijalo. Zopakoval také svůj názor, že euro nedodrželo očekávání, která s ním byla spojována. „A pokud jde o hospodářský růst a ekonomickou stabilitu, měnová unie už dávno zkrachovala,“ dodal. S ohledem na to, kolik politického kapitálu bylo do společné evropské měny investováno, si Klaus však nemyslí, že evropští politici připustí její krach. „Náklady na to ale budou velmi vysoké,“ dodal prezident.

Exkluzivní rozhovor s Václavem Klausem (zdroj: ČT24)

Krize v Řecku podpoří další „poevropšťování“

V souvislosti s řešením krize v Řecku se pozastavil nad zapojením Mezinárodního měnového fondu, který podle něj smí intervenovat pouze při schodcích platební bilance a neočekávaných výkyvech kurzu. „Ani jedno není případ Řecka,“ upozornil Klaus. V současné Evropě prý postrádá solidaritu, a to nikoli politickou, ale lidskou. Díky ní se podle něj podařilo na počátku 90. let prosadit měnovou unii ve sjednoceném Německu. Jako známý kritik prohlubování evropské integrace vyjádřil obavu, že současná ekonomická krize bude politicky využita jako argument k prosazování „ještě většího poevropšťování“.

Právě o svém pohledu na evropskou integraci bude Klaus ve čtvrtek přednášet v Berlíně na Humboldtově univerzitě. Nevidí ani potřebu hlubší evropské spolupráce v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky. „Nespatřuji v Evropě žádné dramatické nebo radikální nebezpečí. Pro současný houf nebezpečí, Írán nebo Severní Koreu, stačí stávající instituce,“ řekl prezident FAZ.

Problémy eurozóny zasáhnou i Česko

Analytik České spořitelny Petr Zahradník má ale na celou problematiku názor jiný. „Za problémy v Řecku může Řecko samotné tím, že falšovalo statistiky a nepřiznalo si reálnou situaci,“ uvádí.

Česká republika o vstupu do eurozóny zatím jen mluví, i tak by ale řecké problémy v budoucnu pocítit mohla. O přijetí společné měny se u nás mluví v souvislosti s rokem 2015. To se ale může ještě hodně zkomplikovat. „Tam vidím dvě rizika. Eurozóna sama rozhodne, že pokud se neuzdraví, nebude chtít žádné nové země přijímat, a za druhé k nim bude daleko přísnější než doposud,“ dodává Zahradník.

Potíže s dluhy členů eurozóny můžou navíc zpomalit tamní ekonomiky. Na těch je Česko závislé. Do eurozóny totiž vyváží 85 procent produkce.

Eurobankovky
Zdroj: ČT24/frenchfriends.info