Praha - Česká republika se dostala do negativního světla. Kvůli zjištění závažných nedostatků v zadávání veřejných zakázek v dopravě se stala předmětem další pozornosti Evropské komise. V rozhovoru pro Českou televizi to uvedl člen Evropského účetního dvora Jan Kinšt. V současné době probíhá v ČR audit ministerstva financí, který je zatím ve fázi předběžných zjištění. Podle Kinšta je tato kontrola nepochybně vyvolána předchozími problémy s hospodařením. I přes všechny skandály s eurodotacemi ale podle něj není Česká republika pod větším drobnohledem Evropského účetního dvora. Ten se prý zameřuje na všechny země s podobnou intenzitou.
Kinšt: ČR se stala předmětem pozornosti Evropské komise
Více než 80 procent prostředků EU se vynakládá skrze administrativy národních států. Evropský účetní dvůr podrobuje auditu vždy jen jejich určitý vzorek. Vyjdou-li tím však najevo jakékoli problémy s hospodařením, kontroly se zintenzivní. Ovšem nikoliv už ze strany účetního dvora, nýbrž od Evropské komise.
V roce 2010 byly v rámci auditu strukturálních fondů Evropským účetním dvorem auditovány v ČR dva operační programy - operační program Doprava a regionální operační program Jihovýchod. Zde byly tehdy nalezeny závažné nedostatky v rámci zadávání veřejných zakázek zejména u programu Doprava. „Bohužel se tím Česká republika dostala do negativního světla a i tato zjištění pak byla předmětem další pozornosti Evropské komise,“ míní Kinšt.
Jan Kinšt, člen Evropského účetního dvora:
„Pevně věřím, že se Česká republika poučí, protože tvrdost sankčních opatření je přímo úměrná tomu, jak Evropská komise vidí šíři problému a jak ztrácí trpělivost s tou členskou zemí.“
Výsledek auditu ministerstva financí bude v listopadu
Aktuální zpráva o auditu Ministerstva financí ČR je teprve ve fázi prvního výstupu předběžných zjištění. Tato zpráva bude teprve ministerstvu zaslána. Poté, co se k ní resort vyjádří, si ho účetní dvůr pozve na společné jednání, kde dojde ke vzájemné argumentaci. Tomuto jednání už bude přítomna i Evropská komise. Teprve po ukončení tohoto cyklu je účetním dvorem vydána závěrečná zpráva, v níž rozhodne, která zjištění ponechává v platnost a která na základě argumentů od ministerstva financí pozmění či ze zprávy zcela vypustí. Tato zjištění pak mohou být využita pro výroční zprávu účetního dvora, kde se mohou objevit finálně zjištěné nedostatky České republiky.
Rozhovor s Janem Kinštem (zdroj: ČT24)
Evropský účetní dvůr pravidelně publikuje svou zprávu v první dekádě měsíce listopadu. Zpráva bývá přednostně prezentována Evropskému parlamentu, paralelně s tím je však také odesílána národním parlamentům a jejich Kontrolním výborům. Právě Jan Kinšt, jakožto národní člen Evropského účetního dvora, bude zprávu prezentovat a zodpovídat případné dotazy poslanců. „Je i mojí rolí, abych přesvědčil poslance kontrolního výboru nebo parlamentu, aby zatlačili na příslušné orgány za účelem zjednání nápravy,“ dodal.
Evropský účetní dvůr v Lucemburku
Evropský účetní dvůr je vnějším auditorem hospodaření s rozpočtem Evropské unie. V právním řádu EU plní stejnou úlohu jako Nejvyšší kontrolní úřad. Jakožto suverénní a nezávislý orgán vydává auditní zprávy hodnotící rozpočtové hospodaření EU, které dává k dispozici zejména Evropskému parlamentu i Evropské komisi.
Jelikož Evropský účetní dvůr není exekutivní instituce, není v jeho moci uvalování sankcí nebo krácení dotací. Tuto pravomoc má však Evropská komise. Ta zpočátku přistoupí na několikaměsíční varování, kdy se dohodne s členským státem, jaké základní kroky by měl učinit. Pokud si kvalitou systému řízení a kontroly daného státu není jistá, může na určitou dobu pozasatavit nebo zcela přerušit finanční toky k vybranému programu či programům.
Evropská komise může tyto kroky činit i zpětně - tedy neproplatit prostředky na projekt, u něhož byly v minulosti zjištěny závažné nedostatky. Kromě definitivního vyloučení z evropského finacování může uplatnit jen plošné korekční opatření, kde podle míry chybovosti zastaví pouze určitou část dotací do daného programu. Země už pak většinou o tyto peníze definitivně přijde.
Jan Kinšt (*1965)
Vystudoval VŠE v Praze, kde byl do roku 2004 členem vědecké rady. V devadesátých letech pracoval na Ministerstvu financí ČR a podílel se na tvorbě státního rozpočtu. Úzce spolupracoval s Mezinárodním měnovým fondem a s organizací OECD. V roce 1999 nastoupil do Nejvyššího kontrolního úřadu ČR, kde zastával funkci ředitele odboru analýz. Zastupoval NKÚ v pracovní skupině Evropského účetního dvora, podílel se na programu SIGMA a na spolupráci expertů z kandidátských zemí pro auditní manuály. Pracoval také jako expert pro Světovou banku. V červenci 2003 byl jmenován členem Nejvyššího kontrolního úřadu. V květnu 2004 byl jmenován členem Evropského účetního dvora.