Madrid - „Evropané, povstaňte,“ zní výzva protestujících proti úsporným opatřením a rostoucí nezaměstnanosti. Desetitisíce lidí napříč Evropskou unií tak vyrazily do ulic. Ve Španělsku a Portugalsku dokonce vyhlásili generální stávku, která zastavila dopravu, zavřené jsou obchody, školy, v obou zemích aerolinky zrušily stovky letů. V Madridu se demonstranti střetli s policií, která na ně střílela gumovými projektily. Zraněno bylo už 34 lidí, zadrženo 82 osob. Protesty zasáhly také Řecko, Itálii a Belgii. Tam stávkují zaměstnanci drah. Jejich protest narušil vlakovou dopravu do Francie, Německa, Británie nebo Nizozemska.
V Portugalsku vyšly do ulic skupinky zaměstnanců v dopravě nebo technických službách už večer. Zadlužené Portugalsko se loni zařadilo mezi země přežívající na zahraniční pomoci, od věřitelů získalo příslib 78 miliard eur.
Tvrdé škrty, které jsou pro získání peněz podmínkou, ženou odboráře do generální stávky už podruhé od začátku roku. Návštěva německé kancléřky Merkelové na tom nic nezměnila. „Situaci eura zavinily všechny evropské ekonomiky. Ale myslím, že v Portugalsku je vidět dobře odvedená práce,“ řekla Merkelová.
Zůstaly zavřené třeba i školy, protestující se snaží zastavit dopravu - včetně letecké. „Touhle stávkou chceme změnit politické praktiky v naší zemi. Práce máme dost, musíme ale vystřídat politiky, aby dobře zvládli všechna úsporná opatření,“ řekl předseda leteckých a letištních odborů Vitor Mesquita.
Ve španělském Madridu je situace podobná. I tady mají nespokojení zaměstnanci letos už jednu stávku za sebou. Lidem vadí, že vláda bere čím dál víc a přitom čím dál méně dává. „Situace Španělska má kořeny v evropské politice. Problém je, že jedno je pro druhé jako stvořené. Evropská komise poslouchá příkazy z Berlína a španělská vláda nejenom, že to přijímá, ale přijímá to s nadšením,“ uvedl tajemník španělského odborového svazu (UGT) Candido Mendez.
Mireille Chessaová, šéfka regionálních odborů:
„Všechny ty úsporné programy v Řecku a Španělsku – čeho tím vlády dosáhly? Ve Španělsku jen toho, že každý druhý mladý člověk je bez práce. Myslíte si, že kdyby byly reformy provedené správným způsobem, že bychom na tom byli se zaměstnaností takto?“
Doprava ve Španělsku je ochromena
Do ulic velkých měst vyrazily už brzy ráno tisíce lidí, kteří se na mnoha místech střetli s policií. Ke stávce se podle španělských médií připojila velká většina pracovníků průmyslových podniků v zemi. Zaměstnanci některých automobilek postavili před vchody hořící barikády, aby znemožnili jakýkoli provoz.
Zavřené zůstaly i menší obchody a školy. Protesty postihly také značnou část veřejné dopravy. V Madridu a dalších velkých městech jezdí pouze třetina autobusů a vlaků. Stávka se podepsala i na provozu madridského letiště Barajas. Také na dalších letištích v zemi je provoz velmi omezen, zrušeno bylo podle deníku El País po celé zemi zhruba 700 letů. Nefungují ani některé přístavy.
V Itálii odborářská centrála vyzvala k několikahodinové stávce. V Římě autobusy jezdily v ranní špičce, pak přestaly. Italové už jsou stávkami ale unavení, není očekávána velká účast, jelikož lidé pociťují dopad krize a nechtějí přijít o denní plat. Celý den budou stávkovat školy. Zdejší odbory jsou značně propojeny s vládou a chtějí mít vliv na ekonomickou linii vlády.
Čtyřiadvacetihodinová stávka železničářů ochromila železnici v Belgii, zcela pak v jižní valonské části země. Do belgické stávky vstoupili zaměstnanci státních drah SNCB i dalších železničních dopravců. V Bruselu zůstaly podle belgického rozhlasu RTBF v depech i tramvaje a autobusy. Podle DPA je mimo provoz například vysokorychlostní vlak Thalys mezi Německem a Belgií. Zpoždění se očekávají i na tratích do Francie a Nizozemska.
V Bruselu protestující pálili vlajku Unie. Svůj nesouhlas s úspornou politikou dávali najevo přímo u evropských institucí, kterým věnovali Nobelovu cenu za úspory.
Jordan Croissard, Bruselská sociální obchodní unie:
„Je to vyjádření solidarity všem pracujícím v Evropě. Chceme jim říct, že potřebujeme skutečně sociálně založenou Evropu, a ne tržní Evropu.“
Symbolicky se připojí i Řecko, policie očekává v centru Atén zhruba deset tisíc lidí, tedy zlomek davu, se kterým se střetla minulý týden, kdy tamní parlament schvaloval další úspory.
Stovky lidí demonstrují také na jihu Francie – připojili se ke Dni evropské mobilizace a vyjadřují svou nespokojenost s politikou vládních škrtů v jihoevropských zemích. Protestující se začali shromažďovat také v Paříži a vyrážejí do ulic. Poprvé od nástupu prezidenta Francoise Hollanda do funkce se spojily dvě velké odborářské organizace. Zaznívají proto hesla namířená proti vládě. Na místě je několik tisíc lidí.
Brychta: Řecko je jako pacient v komatu
„Představte si pacienta, který je v hlubokém komatu a nemá šanci na probuzení, doktoři ho ale stále drží při životě - taková je situace Řecka ve vztahu k eurozóně. Obávám se, že tím, že se Řecku pomáhá, se situace pouze zhoršuje,“ tvrdí Jaroslav Brychta, analytik X-Trade Brokers.
Eurozóna mezitím hledá všemožné cesty z krize
Jak z této situace ven, není jasné. „Fiskální restrikce v této chvíli nefungují. Ke škrtům by měla působit uvolněná měnová politika,“ prohlásila komentátorka Hospodářských novin Julie Hrstková. Třeba plánovaná daň z finančních transakcí má podle ní smysl jen ve chvíli, kdy ji zavedou všichni. „Asie přitom řekla, že do ní nepůjde,“ řekla komentátorka.
V Evropě už nějakou dobu sílí proud, který volá po podpoře růstu, škrty totiž nestačí. „Tlak na škrty je o něco mírnější. Třeba v Řecku vidí, že škrty nejsou reálně dosažitelné,“ podotkla Hrstková.
V Bruselu nyní jednají evropští ministři financí o možnostech restrukturalizace řeckých financí i dohledu nad evropskými bankami. Dohoda ale zatím nezazněla, zástupci jednotlivých zemí se totiž názorově liší.
