„Jsme v tom až po uši. Co neuděláme do konce roku, zůstane v Bruselu“

Praha – Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) bije na poplach a varuje před zoufalou situací v čerpání peněz z evropských dotací. Jeho prezident Miloslav Kala proto vyzývá vládu, aby se toto téma stalo absolutní prioritou. „Teď už nezbývá Nejvyššímu kontrolnímu úřadu nic jiného než konstatovat, že jsme v tom problému až po uši. A to, co neuděláme do konce roku, zůstane v Bruselu,“ prohlásil Kala. Ministr pro místní rozvoj František Lukl avizoval, že vláda již činí první kroky – schválila přesun ohrožených peněz do těch programů, kde budou využity, a se zástupci krajů vytvořila pracovní skupinu, jež se bude problémem zabývat.

Pro sedmileté rozpočtové období, které končí rokem 2013, mělo Česko v evropských rozpočtech vyhrazeno téměř 27 miliard eur (690 miliard korun). „Do konce loňského roku – to znamená za šest let – jsme vyčerpali 30 procent této částky, to je asi 8 miliard eur,“ upozornil prezident NKÚ a pokračoval:

„Do konce tohoto roku – opakuji tohoto roku a připomínám, že brzy začne měsíc srpen – musí mít Česká republika schváleno 17,5 miliardy eur, což představuje 65 procent původní alokace, která nám byla svěřena. Přitom do května 2013 nebylo plněno čerpání u jedenácti operačních programů, u šesti neprobíhalo předkládání žádostí a u osmi byla zastavena certifikace.“

LUKL: VLÁDA UŽ ČINÍ PRVNÍ KROKY

Podle ministra pro místní rozvoj Františka Lukla už vláda schválila některá opatření, která by měla zlepšit stav čerpání evropských peněz. Jedním z nich je realokace 7,3 miliardy korun (mimo jiné i z ROP Severozápad) do jiných regionálních operačních programů. Další přesun peněz jeho resort plánuje z Operačního programu Životní prostředí do Operačního programu Doprava.

„Domnívám se, že je v tuto chvíli vhodnější, aby finanční prostředky byly užity tam, kde je možnost tyto prostředky absorbovat,“ uvedl ministr s tím, že jednání se zástupci krajů stále pokračují. Jejich hladkému průběhu by měla pomoci i nově utvořená pracovní skupina, jejímiž členy budou sám Lukl, ministr financí Jan Fischer, předseda Asociace krajů ČR Michal Hašek (ČSSD) a hejtmani Jiří Zimola a Martin Netolický (oba ČSSD).

O zoufalém stavu čerpání peněz z evropských fondů vypovídá podle Kaly například operační program životní prostředí, v němž je ze 145 miliard korun zatím Evropskou komisí schváleno pouhých 5 miliard, což představuje tři procenta z celkové alokace.

„Je sice pravda, že tyto prostředky lze přesunout na jiné projekty. Ovšem klíčovou otázkou je, jestli takové projekty máme v nějakém šuplíku schované a proč jsme je tedy zatím z toho šuplíku nevytáhli,“ ptá se Kala.

Evropské dotace
Zdroj: ČT24

„Neslyšíme od minulé vlády ani od té současné, že by si daly čerpání evropských dotací jako svoji absolutní prioritu,“ postěžoval si šéf kontrolního úřadu. „Nedovedu si představit, jak vysvětlit občanům této země, co je větší národní zájem než to, že je potřeba zvednout ty peníze, které se kolem nás válejí na zemi,“ dodal.

„Pokud vím, tak existuje jakási džentlmenská dohoda mezi Evropskou komisí a zodpovědnými pracovišti v České republice, kdy Evropská komise řekla: Pokud dojde k přerozdělení těch prostředků do oblastí, které my považujeme za vhodné, tak vám k tomu dáme zelenou. Jinými slovy, ukáže-li se, že existuje nějaký vhodnější účel využití těchto prostředků, tak je poslední šance k provedení realokace,“ říká analytik Conseq a člen NERV Petr Zahradník.

Eurokomisař pro regionální politiku Johannes Hahn potvrdil, že ČR má problémy s čerpáním fondů, ale vyjádřil přesvědčení, že je vyřeší. Podle Hahna „Česká republika rozhodně patří k několika evropským zemím, které zatím mají v tomto směru své výzvy“.

Peníze se utrácí za nesmysly

O efektivitě použitých prostředků navíc pochybuje úřad i u těch projektů, na něž už byly bruselské peníze čerpány – podle názoru NKÚ jsou totiž mnohdy vynakládány nesmyslně.

„Nejvyšší kontrolní úřad popisuje řadu projektů, kdy není dosaženo očekávaného efektu nebo je projekt řešen nehospodárně,“ přiblížil Kala. Jako příklady uvedl sportovní areál, jehož kapacita je po rekonstrukci využívána z 20 procent, nebo využití peněz na podporu nezaměstnaných k odměňování ředitelů občanských sdružení.

Podle NKÚ k nedostatečnému využívání evropských peněz výrazně přispívá nestabilita české politické scény. Střídání ministrů a nejistota totiž komplikují plánování konkrétních investic a tedy i žádostí o dotace. Prezident Kala v této souvislosti kritizoval personální změny v odborech na těch ministerstvech, která se čerpáním evropských peněz zabývají.

„Obvykle každý ministr přichází s nějakou svojí představou. Myslím si, že pokud budou ministři realizovat nějaké svoje představy a nějaké změny v operačních programech a v jednotlivých projektech, tak se dočkáme toho, že to čerpání skutečně nedotáhneme do konce,“ domnívá se Kala.

Prezident NKÚ však nechtěl soudit, zda základ problému s nevyčerpáním evropských peněz leží na jednotlivých ministerstvech, nebo v krajích. „Každé půtky a každé dohadování o tom, jestli může ministerstvo financí za to, že mu nefungoval auditní orgán, certifikační orgány nefungovaly na dalších ministerstvech, nebo jestli je ten problém u příjemců nebo na krajích, je věc, kterou nemá cenu teď rozebírat. Teď je potřeba se soustředit na čerpání,“ doporučil Miloslav Kala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Sněmovna přerušila projednávání Pavlova veta novely k rozpočtům

Sněmovna přerušila do středečního rána projednávání vládní novely k veřejným rozpočtům, kterou vetoval prezident Petr Pavel. Vládní tábor chce veto přehlasovat. Většinu jednacího dne vyplnily debaty o programu schůze. Opozice kromě sdílení výhrad k novele navrhovala řešit i jiná témata, zejména opatření proti suchu. Koalice ale podle očekávání pět desítek opozičních návrhů na doplňky programu odmítla hlasy zpravidla stovky ze 169 přítomných poslanců.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Kanada zavede cla na zboží z USA ve výši od patnácti do padesáti procent

Kanada zavede cla ve výši od patnácti do padesáti procent na zboží dovážené ze Spojených států. Odvetné opatření za americké tarify vstoupí v platnost 8. září, oznámila v úterý podle agentury Reuters kanadská vláda. Ta zároveň představila podpůrná opatření pro kanadské podniky a pracovníky, na které eskalující obchodní válka dopadá.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Masky a anti-age krémy místo hraček. Trend skincare u dětí sílí, odborníci varují před riziky

Osmileté dívky, které přesně vědí, k čemu slouží sérum, toner nebo kolagenová maska. Ještě před několika lety to byla spíš výjimka. Dnes se péče o pleť stává běžnou součástí života části dětí z generace alfa. Inspiraci hledají na sociálních sítích. Nevhodná kosmetika může ale podle odborníků dětskou pleť nevratně poškodit a vyskytují se i psychické problémy související s obsedantním používáním velkého množství produktů na pleť. Tématu skincare, generaci alfa a rizikům s tím spojeným se věnoval nový publicistický podcast Bilance.
před 10 hhodinami

Americké sankce na íránskou ekonomiku mohou uškodit hlavně Číně, píše CNBC

Americké sankce namířené proti íránské ekonomice mohou zasáhnout především Čínu, Spojené arabské emiráty (SAE), Turecko, Irák a Indii. S odkazem na analytiky a statistická data to uvedla americká televize CNBC. Nová opatření v pondělí oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Jejich smyslem je íránskou ekonomiku izolovat, a tak oslabit íránský režim.
před 12 hhodinami

Růst minimální mzdy vytlačuje šedou ekonomiku, míní Jurečka. Podle Juchelky pomůže i EET

Minimální mzda má od ledna vzrůst na 24 900 korun, po souhlasu tripartity zamíří předpis ke schválení vládě. Podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) se očekává její další růst, zmínil také vyšší výdělky pro státní úředníky, kde má nejnižší tarif začínat právě na úrovni minimální mzdy. Podle někdejšího šéfa resortu a předsedy poslaneckého klubu KDU-ČSL Mariana Jurečky se zvyšováním minimální mzdy potlačuje část šedé ekonomiky. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 16 hhodinami

Schillerová s Juchelkou navrhují změnu platových tabulek

Od ledna by se mohly změnit platové tabulky. Nejnižší tarif by měl začínat na minimální mzdě, která by měla pro příští rok činit 24 900 korun. Žádná z dalších tarifních částek by neměla klesnout pod zaručený plat. Výdělek by se nově měl pravidelně upravovat po pěti letech praxe. Rozdíl v platovém základu podle odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce by měl činit nejméně čtyři procenta. Odborům a zaměstnavatelům to navrhli ministr práce Aleš Juchelka (ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Zaměstnavatelé označili reformu odměňování ve veřejné sféře za odvážný krok, odboráři za revoluci.
24. 8. 2026Aktualizováno24. 8. 2026

Tripartita souhlasila s růstem minimální mzdy

Tripartita souhlasila s navrhovaným růstem minimální mzdy pro příští dva roky. Nejnižší výdělek by měl podle návrhu vládního nařízení od ledna odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy. Zvednout by se tak měl z 22 400 na 24 900 korun. V roce 2028 by se pak měl dostat na 45,8 procenta průměrného výdělku. O výsledku mimořádného zasedání tripartity informoval prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jiří Horecký.
24. 8. 2026Aktualizováno24. 8. 2026

Vláda schválila změny v penzijním spoření

Vláda v pondělí schválila změny v penzijním spoření. Podle návrhu zákona o doplňkovém penzijním spoření by se měla pro mladé klienty od příštího roku zvýšit podpora, zároveň by měly klesnout poplatky odváděné penzijním společnostem. Za deset let také ukončí činnost transformované fondy. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) by změna měla zvýšit motivaci k uzavření penzijního spoření. Vláda podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) také odsouhlasila podnikatelský balíček.
24. 8. 2026Aktualizováno24. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.