Pátou novelu směrnice o praní špinavých peněz by mohl schválit evropský parlament už v prosinci – řekla to v nedělních Otázkách Václava Moravce eurokomisařka Věra Jourová. Navrhuje v ní zveřejnění rejstříku skutečných majitelů firem. Záležet bude ale i na postoji jednotlivých států.
Jourová stále věří, že se podaří členské státy přesvědčit, aby tento rejstřík byl veřejný. A to navzdory tomu, že ve středu Senátem prošel návrh neveřejného rejstříku. Přístup k rejstříku budou mít například soudy, policie a zpravodajské služby. O výpis budou moci žádat i osoby, které budou v rejstříku zapsané. Senátor Libor Michálek (za Piráty) neprosadil návrh, aby byl rejstřík veřejně přístupný.
Prosadila se tak varianta, aby přístup měl jen ten, „kdo má oprávěný zájem či důvod,“ ne široká veřejnost. Jourová k tomu uvedla, že v době, kdy je například starosta při zadávání veřejných zakázek „jednou nohou ve vězení,“ by rejstřík veřejnosti nabízel rychlý způsob, jak si ověřit, jestli zakázku nedává někomu s neprůhlednou vlastnickou strukturou nebo třeba kolegovi z politiky.
Jak zajistit ochranu majitelů?
Současná přijatá úprava tak sice odpovídá čtvrté novele směrnice a platí takto ve více zemích, ale Jourová věří, že se podaří další krok.
Rozhodování o tom, nakolik v její nově navržené úpravě otevřít rejstřík, prý pro ni nebylo jednoduché, například ve vztahu k ochraně soukromého vlastnictví. „Domnívám se, že můj návrh je přiměřený. Jsou tam jen velmi základní data a zároveň je tam zarážka pro případy, kdy by měl být vlastník vydírán, ohrožen. V tom případě může požádat, aby nebyl ve veřejném rejstříku, ale bude muset být v tom neveřejném,“ řekla eurokomisařka.
Věří, že její nový návrh projde v europarlamentu v prosinci či lednu a následně se ho podaří prosadit i u členských států. Důvodem je také to, že má přispět k zamezení financování teroristických akcí. Zatím cítí určitý odpor k úpravě například v Česku, Polsku, v Pobaltí či u Řeků. Naopak touto cestou se už vydaly Francie, Británie či Dánsko.
Ministerstvo financí vysvětluje
Po odvysílání pořadu ministerstvo financí (MF) uvedlo: „Není pravdou, že by se ministerstvo financí stavělo proti variantě plně otevřeného registru skutečných vlastníků právnických osob. Právě naopak…“ MF ve svém stanovisku napsalo, že v září vládě předložilo variantu, aby tento registr byl veřejný. K úpravě registru na neveřejný přiměla jeho zpracovatele (MF a ministerstvo spravedlnosti) Legislativní rada vlády. Argumentovala ochranou osobních údajů a přiměřeností nutných zásahů do svobody jednotlivce, která byla mj. odůvodněna i legitimitou zájmu soukromých osob znát majetkové zázemí jiných soukromých osob.
MF dodalo, že je přesvědčeno, že je lepší mít neveřejný rejstřík skutečných majitelů než žádný, a „z tohoto důvodu přípravu rejstříku neblokovalo a přistoupilo na variantu navrhovanou Legislativní radou vlády“. Ministerstvo zároveň předpokládá, že „tento rejstřík bude veřejnosti otevřen neprodleně poté, co České republice tuto povinnost uloží aktuálně novelizovaná směrnice Evropské komise (AML 5)“.
Promarněná šance i krok dál
Ředitel Transparency International ČR David Ondráčka hodnotí rozhodnutí Senátu jako promarněnou šanci, ale domnívá se, že budou další. Jako důvod, proč otevřít rejstřík, zmiňuje fakt, že policie, finanční úřady a další orgány fungují často na podnět.
„To že to nebude veřejné, znemožní možnost zpětné vazby od novinářů, investigativců, konkurentů,“ uvedl Ondráčka. Přijatou novelu přesto hodnotí jako krok k tomu, aby se anonymita vlastnictví dále snižovala. Firmy totiž budou mít povinnost – pod sankcí – informace do rejstříku dávat, byť bude neveřejný. Umožní to tedy „vhled“ daných institucí a lepší informace například o dosud utajených příjemcích evropských dotací.
Ondráčka ovšem zmínil také případ obchodního rejstříku, který podle něho mnoho firem ignoruje a nedávají tam „všechny své účetní povinnosti“, které mají. „Pokud se to nebude vynucovat sankčně, tak je to poloprázdné,“ dodal ředitel.
Současnou pozici Česka příliš nechápe. „Zájem země našeho typu, velikosti, otevřenosti ekonomiky, která je obětí daňových úniků korporací a přesouvání zisků, je to, abychom tu anonymitu potlačovali,“ řekl.
Nová evidence
Novela zákona proti praní špinavých peněz, kterou schválil Senát beze změn, předpokládá, že skuteční majitelé firem a svěřenských fondů budou v nové evidenci. Norma dále mimo jiné stanoví, že se osamostatní Finanční analytický útvar (FAÚ), který je nyní pod ministerstvem financí. Novelu nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman.
Evidenci skutečných majitelů firem povedou rejstříkové soudy. Budou se do ní zapisovat nejen údaje o datu narození nebo bydlišti, ale třeba i o hlasovacích právech. V evidenci budou vedeny také údaje, které budou vysvětlovat, proč je daný člověk skutečným majitelem.
Údaje se budou poskytovat jen kvůli vybraným trestným činům souvisejícím s praním špinavých peněz nebo s terorismem.
- Skutečným majitelem má být podle zákona každý člověk, který má fakticky nebo právně možnost vykonávat rozhodující vliv ve firmě, svěřenském fondu nebo třeba podílovém fondu. Firmy budou muset vést a aktualizovat údaje potřebné ke zjištění a ověření totožnosti svých skutečných majitelů.
Důvodem změny postavení FAÚ jsou podle předkládací zprávy doporučení výboru Moneyval Rady Evropy, který je součástí Finančního akčního výboru skupiny zemí G7. Podle výboru není FAÚ nezávislý a samostatný a nemá oddělený rozpočet od ministerstva financí.
Ředitel jako vedoucí služebního úřadu by měl být jmenován ministrem financí na základě výběrového řízení podle zákona o státní službě. Spolu s osamostatněním útvaru počítá návrh s navýšením pracovníků FAÚ o polovinu. Nyní je v úřadu podle materiálu 42 tabulkových míst.
Finanční analytický útvar se zaměřuje zejména na boj proti praní špinavých peněz, proti financování terorismu a odhalování toků peněz spojených s korupcí. Přijímá kvůli tomu informace o podezřelých obchodech.
