Janáček a Tomšík dostali od Klause jmenování na nové posty v ČNB

Praha - Prezident Václav Klaus dnes doplnil uprázdněné posty v České národní bance. Členem bankovní rady jmenoval hlavního ekonoma Komerční banky Kamila Janáčka (67). Viceguvernérem se stal dosavadní vrchní ředitel centrální banky Vladimír Tomšík (36). Prázdné posty v čele českého regulátora finančních trhů vznikly po rezignaci Zdeňka Tůmy na post guvernéra ČNB a následném jmenování Miroslava Singera na jeho místo. Zásadní obrat v chování centrální banky se s obměnou jejího vedení očekávat nedá, Tomšík i Janáček jsou odhodláni držet se zaběhnuté praxe, která se podle nich osvědčila.

Prezident Václav Klaus svou volbu zdůvodnil tím, že kandidáty na oba posty vybral na základě jejich znalostí a odborných zkušeností. Zároveň nově jmenovaným popřál co nejvíce úspěchů v jejich nových profesích a podotkl, že věří, že své nové jmenování na nové posty berou vážně. „Já věřím, že s vámi dvěma bankovní rada bude orgán dělný, funkční a fungující a že všichni berete na vědomí zodpovědnost České národní banky za ekonomický vývoj v naší zemi, za stabilitu naší měny, za to, aby inflace neukrajovala příjemcům z příjmů, aby česká koruna byla stabilní,“ zdůraznil prezident.

Klaus jmenuje odborníky svého ražení

„Skutečně jsou jmenováni odborníci, není to nějaká politická hra. Z hlediska názorového je pan prezident blízký určitému směru politického myšlení a na nominacích je to podle mého názoru vidět,“ komentoval jmenování v rozhovoru pro ČT24 ekonom VŠ CEVRO Institutu a bývalý poradce bankovní rady Jan Havel.

Klaus se při jmenování rovněž pustil do odcházejícího guvernéra Zdeňka Tůmy. „Tímto dnešním jmenováním se ukončuje určitá změna, která nastala ve vedení České národní banky nečekaným a dodnes nepříliš přesvědčivě vysvětleným odchodem bývalého guvernéra pana Tůmy,“ podotkl Klaus.

Končící guvernér svou rezignaci zdůvodnil mimo jiné snahou zamezit spekulacím se jmenováním nového guvernéra, které by mohly negativně ovlivnit bankovní radu ČNB. V době, kdy dojde k obměně většiny členů rady, by navíc nový guvernér měl být podle jeho názoru ve své funkci už dobře zaběhnutý.

Kdo jsou Kamil Janáček a Vladimír Tomšík

Kamil Janáček

Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze. Své vzdělání dále rozšířil na středisku evropských studií univerzity v Nancy. V roce 1991 byl jmenován docentem na VŠE a od roku 1997 je profesorem. V letech 1965 až 1992 pracoval jako vědecký pracovník Ekonomického ústavu ČSAV, na počátku devadesátých let zastával rok funkci náměstka ministra práce a sociálních věcí. Nyní pracuje jako hlavní ekonom Komerční banky.

Vladimír Tomšík

Studoval na národohospodářské fakultě, fakultě financí a účetnictví VŠE a fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Získal doktorát v oboru hospodářská politika a v oboru ekonomie. V roce 2004 habilitoval na VŠE v oboru finance a o pět let později byl jmenován profesorem téhož oboru.

Tomšík pracoval jako odborný asistent na VŠE, poté působil jako analytik v týmu makroekonomických analýz hlavního ekonoma Komerční banky a hlavní ekonom skupiny NEWTON Holding. V letech 2004 až 2006 zastával post vedoucího Ústavu ekonomie na NEWTON College. Od roku 2006 je členem bankovní rady České národní banky a vykonává rovněž funkci vrchního ředitele ČNB.

Obrat v politice ČNB nečeká

ČNB určuje měnovou politiku, vydává bankovky a mince, řídí peněžní oběh, platební styk a zúčtování bank, vykonává dohled nad bankovním sektorem, kapitálovým trhem, pojišťovnictvím, penzijním připojištěním, družstevními záložnami, institucemi elektronických peněz a devizový dohled.

Změna kurzu, který při plnění svých úkolů centrální banka drží, se po doplnění vedení čekat nedá. Tomšík i Janáček chtějí držet již zaběhnutou politiku. „Nadále budeme zastávat princip, že i do finančního sektoru patří volný trh, patří tam konkurence, aby náhodou nedošlo k tomu, že přemírou regulace naopak finančnímu trhu vůbec nepomůžeme,“ podtrhl Tomšík.

„Já se domnívám, že měnová politika je velmi dobře nastavena a nedomnívám se, že příliš proaktivní politika by byla dobrá pro přítomnost a budoucnost této ekonomiky,“ dodal Janáček. Oba pánové věří, že český finanční sektor je zdravý a prošel nedávnými turbulencemi bez zásadnější újmy. Důvod, proč něco měnit, tedy neexistuje.

I s inovovaným vedením zůstává euro v nedohlednu

„Nelze čekat nějaké zásadní zemětřesení. Jsem rád, že nikdo nenastupuje s politikou prudkých výkyvů, prudkých zásahů do úrokové sazby. Myslím si, že i v otázce eura nedojde k nějakému překotnému vývoji, to znamená, že to pozvolné odsouvání data někam do nedohledna bude pokračovat,“ řekl ČT24 Jan Havel.

Drobné změny v politice české centrální banky přesto podle některých ekonomů nastanou. „Posun bude směrem k euroskepticismu a současně bude jasný odpor, řekl bych, k regulaci finančních regulací na evropské úrovni,“ očekává analytik Raiffeisenbank Michal Brožka.

Vedení České národní banky je nyní kompletní. Už 18. června jmenoval prezident guvernérem ČNB Miroslava Singera. Singer Tůmu nahradí od 1. července, v čele centrální banky bude stát šest let. Druhým viceguvernérem ČNB je Mojmír Hampl. Bankovní radu dále tvoří Robert Holman, Pavel Řežábek a Eva Zamrazilová. Řežábkovi a Holmanovi skončí mandát 12. února 2011, tedy ve stejný den, kdy měl původně post guvernéra opustit i Tůma.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Sněmovna přerušila projednávání Pavlova veta novely k rozpočtům

Sněmovna přerušila do středečního rána projednávání vládní novely k veřejným rozpočtům, kterou vetoval prezident Petr Pavel. Vládní tábor chce veto přehlasovat. Většinu jednacího dne vyplnily debaty o programu schůze. Opozice kromě sdílení výhrad k novele navrhovala řešit i jiná témata, zejména opatření proti suchu. Koalice ale podle očekávání pět desítek opozičních návrhů na doplňky programu odmítla hlasy zpravidla stovky ze 169 přítomných poslanců.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Kanada zavede cla na zboží z USA ve výši od patnácti do padesáti procent

Kanada zavede cla ve výši od patnácti do padesáti procent na zboží dovážené ze Spojených států. Odvetné opatření za americké tarify vstoupí v platnost 8. září, oznámila v úterý podle agentury Reuters kanadská vláda. Ta zároveň představila podpůrná opatření pro kanadské podniky a pracovníky, na které eskalující obchodní válka dopadá.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Masky a anti-age krémy místo hraček. Trend skincare u dětí sílí, odborníci varují před riziky

Osmileté dívky, které přesně vědí, k čemu slouží sérum, toner nebo kolagenová maska. Ještě před několika lety to byla spíš výjimka. Dnes se péče o pleť stává běžnou součástí života části dětí z generace alfa. Inspiraci hledají na sociálních sítích. Nevhodná kosmetika může ale podle odborníků dětskou pleť nevratně poškodit a vyskytují se i psychické problémy související s obsedantním používáním velkého množství produktů na pleť. Tématu skincare, generaci alfa a rizikům s tím spojeným se věnoval nový publicistický podcast Bilance.
před 9 hhodinami

Americké sankce na íránskou ekonomiku mohou uškodit hlavně Číně, píše CNBC

Americké sankce namířené proti íránské ekonomice mohou zasáhnout především Čínu, Spojené arabské emiráty (SAE), Turecko, Irák a Indii. S odkazem na analytiky a statistická data to uvedla americká televize CNBC. Nová opatření v pondělí oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Jejich smyslem je íránskou ekonomiku izolovat, a tak oslabit íránský režim.
před 11 hhodinami

Růst minimální mzdy vytlačuje šedou ekonomiku, míní Jurečka. Podle Juchelky pomůže i EET

Minimální mzda má od ledna vzrůst na 24 900 korun, po souhlasu tripartity zamíří předpis ke schválení vládě. Podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) se očekává její další růst, zmínil také vyšší výdělky pro státní úředníky, kde má nejnižší tarif začínat právě na úrovni minimální mzdy. Podle někdejšího šéfa resortu a předsedy poslaneckého klubu KDU-ČSL Mariana Jurečky se zvyšováním minimální mzdy potlačuje část šedé ekonomiky. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 15 hhodinami

Schillerová s Juchelkou navrhují změnu platových tabulek

Od ledna by se mohly změnit platové tabulky. Nejnižší tarif by měl začínat na minimální mzdě, která by měla pro příští rok činit 24 900 korun. Žádná z dalších tarifních částek by neměla klesnout pod zaručený plat. Výdělek by se nově měl pravidelně upravovat po pěti letech praxe. Rozdíl v platovém základu podle odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce by měl činit nejméně čtyři procenta. Odborům a zaměstnavatelům to navrhli ministr práce Aleš Juchelka (ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Zaměstnavatelé označili reformu odměňování ve veřejné sféře za odvážný krok, odboráři za revoluci.
24. 8. 2026Aktualizováno24. 8. 2026

Tripartita souhlasila s růstem minimální mzdy

Tripartita souhlasila s navrhovaným růstem minimální mzdy pro příští dva roky. Nejnižší výdělek by měl podle návrhu vládního nařízení od ledna odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy. Zvednout by se tak měl z 22 400 na 24 900 korun. V roce 2028 by se pak měl dostat na 45,8 procenta průměrného výdělku. O výsledku mimořádného zasedání tripartity informoval prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jiří Horecký.
24. 8. 2026Aktualizováno24. 8. 2026

Vláda schválila změny v penzijním spoření

Vláda v pondělí schválila změny v penzijním spoření. Podle návrhu zákona o doplňkovém penzijním spoření by se měla pro mladé klienty od příštího roku zvýšit podpora, zároveň by měly klesnout poplatky odváděné penzijním společnostem. Za deset let také ukončí činnost transformované fondy. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) by změna měla zvýšit motivaci k uzavření penzijního spoření. Vláda podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) také odsouhlasila podnikatelský balíček.
24. 8. 2026Aktualizováno24. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.