Jak si vyšlapat cestu džunglí důchodových strategií a fondů

Praha - Uvažujete o vstupu do II. pilíře důchodové reformy? Pak se na vás valí pojmy jako důchodová strategie, program nebo fond. Co si pod nimi představit? A jak se v džungli nejrůznějších investičních balíčků neztratit? Poradíme vám.

Rozhodnete-li se vstoupit do nového druhého pilíře, tedy vyvedete-li si 3 % ze státního důchodového pojištění na individuální účet u penzijní společnosti, nabídne vám daná společnost hned několik variant investičních strategií (někdy také nazývaných programy). V rámci těchto plánů se v závislosti na věku zájemce přelévají peníze z jednoho fondu penzijní společnosti do druhého automaticky.

Každá penzijní společnost přitom musí ze zákona provozovat čtyři fondy – dluhopisový, konzervativní, vyvážený a dynamický. To ale neznamená, že v každé strategii musí být obsaženy všechny fondy, nebo naopak že musíte mít všechny naspořené peníze v jednu chvíli pouze v jediném, či naopak ve všech fondech. Penzijní společnosti v rámci plánů mohou peníze klientů rozdělit mezi několik svých fondů. Například v konzervativní spořící strategii Penzijní společnosti České pojišťovny, které se do druhého pilíře zatím podařilo přilákat nejvíce lidí, jsou peníze klientů rozděleny mezi konzervativní a vyvážený fond.

„Jednotlivé strategie vychází z investičních analýz, z toho, jak se pohybují trhy, v jakých periodách v minulosti došlo k propadům a oživení na akciových trzích, tedy v podstatě to vychází ze statistických dat,“ vysvětlil generální ředitel Penzijní společnosti České pojišťovny Tomáš Matoušek.

Vyplatí se vám vstup do II. pilíře? Poradí vám důchodová kalkulačka portálu ČT24.

Tak kterou?

K výběru strategie napomáhá dotazník, který pracovníci penzijních společností předkládají zájemcům o vstup do II. pilíře. Na základě údajů dotazníku společnost doporučí, která strategie je pro dotyčného nejvhodnější. Konečné rozhodnutí o výběru strategie je však plně na něm. Zájemce o vstup do druhého pilíře však také může vyplnění dotazníku odmítnout a vybrat si fond dle vlastního uvážení.

Ještě podstatnější informace je, že lidé mohou strategii v průběhu spoření libovolně měnit. Penzijní společnost si jen podle zákona může účtovat za změnu plánu jednorázový poplatek, a to až do výše 500 korun. Pokud klient není spokojený se zvolenou penzijní společností,  může ji také změnit. Podle zákona za to zaplatí maximálně 800 Kč.

Nalinkování počátečních fází strategií, které budou klientům nabízet, je plně v kompetenci penzijních společností. Posledních deset let spoření již ale omezuje zákon. Společnost musí v rámci svých strategií zajistit, aby například 10 let před dosažením důchodového věku byly prostředky klienta umístěny v konzervativním nebo vyváženém fondu. Dále pak 6 let před dosažením důchodového věku musí být nejméně 80 procent naspořených peněz klienta vloženo do konzervativního fondu, pět let před odchodem do penze již zákon nařizuje společnostem, aby převedly veškeré peníze klienta do konzervativního fondu. Pokud se ale klientovi státem nalinkovaný postup nelíbí, může nařídit společnosti, aby převedla jeho peníze do jiného fondu.

Peníze
Zdroj: Alžběta Jungrová/isifa/Lidové noviny

Fondy, kam se podíváš 

Pokud se rozhodnete vybrat si fond sami, měl by klíčovou roli při rozhodování, do kterého fondu vložit peníze, hrát váš věk. Mladší lidé mohou podle expertů bez obav sáhnout po dynamickém fondu, kterému zákon dovoluje vložit až 80 procent svěřených peněz do akcií. Nemusí se totiž tolik jako lidé v předdůchodovém věku obávat výkyvů, které jsou na akciových trzích obvykle výraznější v porovnání s trhy dluhopisovými, a tím znehodnocení vložených peněz.

A co podle odborníků znamená pojem mladší člověk? „Není rozdíl mezi 20letým a 40letým investorem. Rozdíl je mezi 40letým a 50letým investorem. Pokud máte investiční horizont delší než 15 let, tak se vám vyplatí vsadit na rizikovější aktiva, tedy například na akcie,“ přiblížil analytik Pioneer Investments Petr Zajíc. Do těch mohou ze zákona v největší míře investovat dynamické fondy. Vložení peněz do nich podle Zajíce nahrává také to, že penzijní připojištění, které má většina Čechů, je koncipováno velmi konzervativně a přes akcie se v něm peníze klientů zhodnocují velmi málo. Sázka na dynamický fond tedy investiční portfolio klienta rozšiřuje a přispívá ke zdravému rozložení rizika.

V předdůchodovém věku by pak podle expertů mělo v investičním vějíři přibývat aktiv, které snižují riziko ztráty peněz, tedy například státních dluhopisů zemí s vysokým ratingem, jako jsou například zdravé země EU. Starší lidé tedy mohou sáhnout po konzervativním nebo vyváženém fondu, přičemž platí, že konzervativní fond investuje většinu svěřených prostředků do dluhopisů. Oproti tomu vyvážený fond může vložit až 40 procent kapitálu do akcií. Ve starším věku je tedy vhodný spíše pro odvážnější klienty a pro lidi s výrazně nadprůměrnými příjmy.

Jaké můžeme čekat výnosy fondů?

Ministerstvo práce a sociálních věcí odhaduje roční výnosy jednotlivých fondů takto:

  • dluhopisový fond 2 až 3 %
  • konzervativní fond 3 až 4 %
  • vyvážený fond 4 až 7 %
  • dynamický fond 5 až 7 %

Samo ministerstvo však zdůrazňuje, že těchto výnosů nemusí fondy dosahovat každoročně, budou k nim spíše směřovat v průměru za delší období, například desetiletí. „Toto nastavení výnosů je realistické, vychází z historických statistických údajů a takovýchto výnosů obdobné investiční strategie v minulosti skutečně dosahovaly,“ potvrdil šéfredaktor serveru Investujeme.cz Petr Zámečník. Výhrady k výnosům definovaným ministerstvem přesto má, a to především v případě konzervativního fondu. „Výnosy konzervativního fondu se budou vzhledem k jeho nastavení více blížit dluhopisovému fondu,“ soudí. A naznačují tomu i údaje od penzijních společností. „Dluhopisový fond bude investovat podobně jako konzervativní fond,“ uvedl Matoušek.

Využít, či nevyužít právo volby?

Vlastní volba fondu klade na klienta bezpochyby vyšší nároky než předpřipravená strategie penzijní společnosti, kde jsou již přechody mezi penzijními fondy předem definovány mimo jiné v závislosti na životním cyklu. Na druhou stranu ani vlastní volba fondu nemusí znamenat, že klienti musí denně sledovat vývoj na trzích, většinu práce za ně stále odvedou manažeři fondu. „Pokud si řeknu, že investuji na dalších 20 nebo 30 let do něčeho dlouhodobého, tak mě aktuální denní vývoj na trzích příliš zajímat nemusí,“ potvrzuje člen představenstva Pioneer Asset Management Petr Šimčák.

Avšak přesto se lidem, kteří se o dění na trzích příliš nezajímají, spíše vyplatí vsadit na některou z připravených strategií. „Jednak je pohodlnější vsadit na strategii přednastavenou penzijní společností, není to pro klienta dražší a pak strategií je dostatečné množství, aby si klient našel tu, která mu vyhovuje,“ míní Zámečník.

„Když se tomu věnuje laik, tak podléhá náladám na trhu. A ty nálady na trhu významným způsobem snižují výnosnost jeho investic,“ dodává další důvod Zajíc. Lidé si totiž obvykle všimnou propadů na trhu až ve chvíli, když jsou hluboké, tj. například, když cenné papíry ztratí 20 procent své hodnoty. Pak začnou panicky měnit skladbu svých investic - v případě II. pilíře by to zřejmě znamenalo úprk z dynamického fondu - a to už je pozdě. 

Spoření až do důchodu?

Pokud se rozhodnete vstoupit do druhého pilíře, musíte počítat s tím, že z něj není cesty ven. Spoření se pouze automaticky pozastavuje v době, kdy účastník nemá zdanitelný příjem, je tedy například bez práce nebo třeba na mateřské či rodičovské dovolené.

Odvolat své rozhodnutí o vstupu do druhého pilíře může člověk pouze během krátké doby bezprostředně po uzavření smlouvy s první penzijní společností. Stihnout to však případně musí do doby, než smlouvu schválí Centrální registr smluv. Ten na to má ze zákona 30 dní, zvládnout to ale může i dříve. Pokud si tedy klient svůj vstup do druhého pilíře rozmyslí, musí jednat rychle a co nejdříve o změně svého rozhodnutí vyrozumět penzijní společnost.

Načítání...