Řím - Drobní živnostníci v Itálii čelí v souvislosti s krizí vážným problémům. Kvůli malé poptávce musí omezovat produkci a propouštět. Italská ekonomika patří spolu s řeckou a španělskou k těm, na které krize eura dolehla nejvíce. Vláda přesto doufá, že země krizi ustojí bez finanční pomoci.
„Vážně hrozí, že to budeme muset zavřít. Dřív tady bylo šest lidí na obsluhu, další tři na přípravu tam vzadu. Jenže není dost práce, a tak jsem je musela všechny nechat jít,“ přiblížila svou současnou situaci majitelka pekárny Roberta Massaroli. Zákazníků ubylo také restauracím a dalším zařízením.
Mario Monti, italský premiér
„Věřím, že úsilí Italů bude akceptováno. Ale na druhou stranu to může prohloubit frustraci a odcizení vůči Evropě, pokud by to mělo být akceptováno takovým způsobem jako v Řecku. Tedy jako diktát evropských institucí.“
Italský premiér si stojí za svým i poté, co o pomoc minulý týden požádalo Španělsko. Přitom Itálie je na tom podle něj mnohem lépe. „Myslím, že vláda jde v reformách správným směrem, co nejvíce se snaží zlepšit konkurenceschopnost ekonomiky. Ale je třeba také provést reformy na úrovni celé Evropy, a pokud to nebude, stále jsme v nebezpečí,“ říká profesor ekonomie na Luiss University v Římě Nicola Borri.
Přestože optimismus sdílejí i některá média, realita je vidět všude kolem. Třeba na římském tržišti Trionfale, které je dnes oproti časům relativní prosperity poloprázdné.
O italské dluhopisy byl zájem, země však zaplatí vyšší úrok
Ekonomická situace země není optimistická. Italských dluhopisů, stejně jako španělských, se investoři zbavují a oběma zemím hrozí podobný osud jako Řecku. Jen od poloviny minulého roku roku odteklo z italské ekonomiky na 200 miliard eur a odliv pokračuje, politici se však alespoň navenek tváří optimisticky.
Itálie se snaží z krize dostat také vydáváním nových dluhopisů. Země dnes v pozorně sledované aukci státních dluhopisů umístila všechny papíry, které zamýšlela prodat. Získala tak zhruba 4,5 miliardy eur (více než 115 miliard korun), ovšem za cenu výrazně vyššího úroku. Například u dluhopisů s tříletou splatností se výnos zvýšil na 5,3 procenta, což je nejvíce od konce loňského roku.
Italové prodali dluhopisy s tříletou splatností za tři miliardy eur. Průměrný úrok, který je s emisí spojen, proti květnové aukci vzrostl o 1,4 procentního bodu. Nabídka byla asi o 60 procent vyšší než poptávka, což je mírně lepší výsledek než před měsícem.
Jihoevropský stát prodával dluhopisy v nevýhodnou dobu, pouhý den poté, co agentura Moody's srazila hlavní rating Španělska hned o tři stupně na známku Baa3. To je těsně nad spekulativním pásmem, kam by ale rating ještě mohl spadnout. Moody's rating dál vyhodnocuje.
