Teherán - Z Íránu přestane téct ropa do zemí Evropské unie. Evropa nedávno vyhlásila embargo, které chce Írán ještě urychlit a dostat tak naopak pod tlak Evropu. Jablkem sváru je íránský jaderný program. Pokud by Írán kromě zastavení vlastního exportu uzavřel Hormuzskou úžinu, jednu z hlavních obchodních cest v Asii, mohlo by to vyvolat prudké zdražení ropy na světových trzích.
Řecko, Španělsko a Itálie jsou země, které z Iránu dováží do Evropy nejvíc ropy. Původně měly tyto tři země čas na nahrazení dodávek ropy do července, ale iránská strana přitvrdila a chce zavřít kohoutky už v únoru. „Pokud dodávky ropy zastavíme ihned, Evropané pochopí sílu Íránu,“ nechal se slyšet Moajíd Hosejn Sadr, poslanec energetického výboru íránského parlamentu.
„Aktuální nedostatek ropy v Evropě nehrozí, protože dovozy z Iránu jsou zodpovědné zhruba za 5 procent celkových dovozů. Navíc Evropa by v tomto případě krátkodobě mohla čerpat ropu ze strategických rezerv,“ ujišťuje Petr Čermák, analytik ze společnosti Colosseum. Strategické rezervy by v nejhorším případě vydržely 90 dnů. Při dlouhodobějším výpadku by Evropa spoléhala na ropu ze Saúdské Arábie, která má zhruba trojnásobnou rezervní kapacitu ve srovnání s celkovým vývozem Íránu do Evropy. „Pokud bychom se podívali mimo Saudskou Arábii, přichází v úvahu země bývalého Sovětského svazu a některé země v Africe,“ doplnil Čermák.
Hysterie je předčasná
Nevyužitou íránskou ropu by mohly za výhodné ceny odkoupit například Čína nebo Indie, která minulý týden začala ropu s Íránem obchodovat za zlato, ne za dolary. Podle analytiků je však hysterie ohledně možného zdražení ropy minimálně předčasná, ropa Brent by podle nich neměla v nejbližší době překročit 120 dolarů za barel. Takový posun ceny by se pak neměl projevit ani u českých čerpacích stanic, kde jsou ceny jedny z nejvyšších v Evropě.
