Moskva – Rusko je připraveno začít jednat o pomoci eurozóně a investovat by mohlo až deset miliard dolarů (asi 180 miliard korun). Řekl to poradce ruského prezidenta Arkadij Dvorkovič. Pokud Moskva pomoc poskytne, bude to ale prostřednictvím Mezinárodního měnového fondu a na základě bilaterálních smluv. Ty by Rusko uzavřelo s každou zemí zvlášť.
„Evropská unie nás nežádala o pomoc, ale pokud to udělá, pak bude ministerstvo financí a vláda rozhodně zvažovat možnosti, jak ji podpořit,“ uvedl Dvorkovič. Eurozóna ovšem může na pomoc, kterou Rusko naznačilo, dobře slyšet. A to už koncem tohoto týdne na dalším summitu zemí G20 ve francouzském Cannes.
Eurozóna se potýká s vleklou dluhovou krizí, kterou chce řešit přes svůj záchranný fond EFSF. Minulý týden se členské země dohodly na posílení efektivity fondu pomocí pákového efektu, přesná konstrukce ale ještě musí být upřesněna.
Michal Brožka, analytik Raiffeisenbank
„(Rusko) je jeden z mnoha investorů, který může pomoci, ale i tady jde o celkový plán důvěryhodnosti řešení dluhového problému eurozóny. Tady se skutečně bude bojovat o každé čtvrtletí, kdy bude třeba získat důvěru investorů, a to jak soukromých, tak i různých států.“
Kromě Ruska nabízí eurozóně pomocnou ruku také Čína. Ta nicméně zatím odmítla uvést, kolik peněz by na boj s dluhovou krizí mohla poskytnout. Peking chce podle diplomatických zdrojů vytvořit speciální investiční nástroj, který by emitoval dluhopisy a z výnosů z jejich prodeje nakupoval dluhopisy členských zemí eurozóny.
„Jsme přesvědčeni, že Evropa má znalosti a schopnosti k překonání současných problémů,“ prohlásil čínský prezident Chu Ťin-tchao po setkání se svým rakouským protějškem Heinzem Fischerem.
Čína má k pomoci eurozóně své důvody
Čína trpí hotovostním nadbytkem, má ve státních bankách přes tři biliony dolarů. A tak hledá způsoby, jak tyto peníze dobře investovat. Vzhledem k turbulencím, které finanční trhy kvůli dluhové krizi zažívají, lukrativních investičních příležitostí ve světě příliš není.
Čínu ale nutí k pomoci Evropě i obavy o její vlastní byznys. Evropa je největším obchodním partnerem Číny. Kdyby Evropská unie nemohla dál nakupovat čínské zboží, tak bude Čína velmi trpět. Dalším důvodem by podle některých spekulací mohlo být také to, že by Čína výměnou za pomoc žádala politické ústupky – například v otázce lidských práv. Pomoc eurozóně nabízejí i další země – Brazílie, Indie a Jihoafrická republika.
Eurozóna se s dluhovými problémy potýká už přes dva roky. Do problémů se nejdříve dostalo Řecko, přispělo k tomu mimo jiné to, že falšovalo své statistiky. Investoři mu pak přestali věřit a země ztratila schopnost půjčovat si na finančních trzích. Eurozóna a Mezinárodní měnový fond Řecku přispěchaly na pomoc a poskytly mu 110miliardový záchranný úvěr. Zahraniční partneři eurozóny doufali, že se podaří důvěru trhů rychle obnovit a Řecko se vrátí na finanční trhy. Zatím se to ale nepodařilo. Minulý týden se proto eurozóna dohodla se soukromými investory na odpisu 50 procent řeckých dluhů.
Dluhová krize se navíc eurozónou rychle šíří. Postupně smetla ještě Irsko a Portugalsko, které musely taktéž požádat o mezinárodní pomoc. Nyní hrozí, že by se krize mohla přelít i do dalších států unie. V ohrožení jsou zejména Španělsko, Itálie a Francie. Ty ale patří k největším zemím eurozóny a na jejich záchranu už by samotná unie nejspíš neměla dostatek prostředků.
