Praha - Spotřebitelské ceny v květnu zrychlily meziroční růst na 0,7 procenta, což bylo nejvíce od loňského října. Proti dubnu ceny stouply o 0,3 procenta, přispělo k tomu pokračující zdražování pohonných hmot, dražší brambory, ale také vyšší ceny lázeňských pobytů, vyplývá z informací Českého statistického úřadu. Analytici přitom počítali s meziročním růstem cen o maximálně 0,6 procenta.
Hrozba deflace je v Česku zažehnána, soudí ekonomové
„Není to hodnota, které by se spotřebitelé měli bát. Jejich mzdy rostou více, navíc za 'optimální' inflaci se považuje hodnota okolo dvou procent. Na tu míří centrální banka a je to cíl, ke kterému se snaží dlouhodobě dostat,“ konstatuje analytik Home Credit Michal Kozub.
- „Příznivé je také to, že cenová hladina začíná posupně růst napříč všemi různými zbožovými skupinami,“ míní hlavní ekonom ING Jakub Seidler.
Na druhou stranu, podle hlavního ekonoma Next Finance Vladimíra Pikory, byl trh výší inflace zaskočen, protože ji čekal někde kolem 0,5–0,6 procenta, Česká národní banka pak dokonce jen kolem 0,3 procenta. Ceny ale v meziročním srovnání rostly o 0,7 procenta. „Nyní je otázkou, jestli si centrální banka má, nebo nemá oddechnout. Původně intervenovala proti koruně, aby zabránila deflaci. Nyní deflace nehrozí. Jenomže na druhou stranu inflace už vystrkuje růžky a roste rychleji, než se čekalo. To může být překvapivě nový problém.“
GALERIE
videogallery_539236
- „Centrální banka bude podle mě donucena ukončit intervenční režim dříve, než plánovala. Já se ale obávám, že sama neví, jak ho ukončit, aby nedopadla stejně neslavně jako švýcarská centrální banka, která ukončení intervenčního režimu nezvládla. Zatím ČNB tvrdí, že po ukončení intervencí koruna neposílí. Pochybuji o tom,“ míní hlavní ekonom Next Finance Vladimír Pikora.
Podle analytika Kozuba však současná inflace není prozatím důvodem pro opuštění devizových intervencí. „Stále jde o malou hodnotu, navíc současná inflace je velmi křehká. Není totiž tažena silnou poptávkou, ale měnovými výkyvy na trzích,“ uvedl analytik. Upozornil také na to, že za rostoucí inflací stojí ve velké míře drahý dolar. Ten tak zdražil dovolené a může zdražit i některé dovážené zboží.
- „Podle mého názoru dodrží centrální banka termín, do kterého se zavázala udržovat kurz na hodnotě 27 CZK/EUR. Myslím si ale, že by bylo dobře, kdyby začala komunikovat své záměry ohledně vystoupení z kurzového závazku,“ uvedla hlavní ekonomka České bankovní asociace a bývalá členka bankovní rady ČNB Eva Zamrazilová.
Každopádně, data za květen podle ekonomů potvrzují, že české ekonomice nehrozí fenomén deflace. Soudí tak hlavní analytik Generali Investments CEE Radomír Jáč nebo analytik ČSOB Petr Dufek. Souhlasí s tím i hlavní ekonomka České bankovní asociace Eva Zamrazilová. „Hospodářství roste, deflace nehrozí, počet volných pracovních míst roste, počet uchazečů připadajících na jedno volné místo je nejníže od roku 2008,“ vysvětlila bankéřka.
Mírta inflace v procentech
Navíc podle hlavního ekonoma ING Jakuba Seidlera zrychlující inflace a příznivý vývoj tuzemské ekonomiky naznačuje, že debata o případném posunu kurzu koruny směrem ke slabším úrovním by měla být u konce. Obdobný názor má i hlavní ekonom Roklen Lukáš Kovanda. „Pravděpodobnost zásahu ČNB v podobě posunutí kurzového závazku na slabší úroveň koruny vůči euru (či jiného nekonvenčního měnověpolitického zásahu, uvolňujícího měnové podmínky), po dnešních datech dále klesá.“
Co zdražuje?
Pohonné hmoty zdražují již třetí měsíc, proti dubnu ceny u čerpacích stanic vzrostly o 2,2 procenta. Brambory zdražily o 6,1 procenta, více peněz lidé platili také za trvanlivé pečivo, drůbež, vejce, jogurty a nealkoholické nápoje. Lázeňské pobyty proti dubnu zdražily o 7,8 procenta. Zlevnilo ale oblečení, boty a telefonování.
Meziročně vzrostly ceny v květnu o 0,2 procentního bodu rychleji než v dubnu. Nejvíce se na tom podepsaly vyšší ceny cigaret, které zdražily o devět procent. Podražila také dovolená, boty, zemní plyn, vodné a stočné, pojištění a finanční služby. Na meziroční snižování cenové hladiny působilo například zrušení regulačních poplatků ve zdravotnictví.
Ekonomové se shodují, že i přes její růst, bude inflace letos poměrně nízká, pod jedním procentem. Ke dvěma procentům by se měla dostat až na konci příštího roku.