Brusel - V Evropě přibývá států, které zdaňují nezdravé potraviny. Reagují tím na rostoucí obezitu své populace. Takzvaná hranolková daň se v různých podobách platí ve čtyřech evropských zemích a další o ní uvažují. Česku se zatím debata o jejím zavedení vyhýbá.
Hranolková daň se šíří Evropou
Daň na cigarety, alkohol a teď i na potraviny, které mají hodně kalorií. Tak se státy snaží řešit nadváhu svých obyvatel, kterou podle rok staré zprávy OECD trpí skoro polovina dospělých Evropanů. Daň se přitom netýká jen hranolků, ale prakticky veškerých potravin s vysokým obsahem cukru a soli.
„Je nutno bojovat celospolečensky. Jestliže řeknu, že zvýším daň na potraviny se zvýšeným obsahem tuku, tak bych měl udělat druhý krok, kterým bych motivoval a cenově zpřístupnil vyšší konzumaci ovoce a zeleniny, což ani v jednom z těch států nenastalo,“ komentuje nové zákony Michael Vít, hlavní hygienik.
Obezita
Maďarská vláda, která hranolkovou daň zavedla nedávno, odhaduje, že zdanění přinese v přepočtu dvě až tři miliardy českých korun ročně. Tyto peníze mají být podle analytiků záplatou na dluh v maďarském zdravotnictví, který je zhruba čtyřikrát vyšší.
„Není příliš případů kdy by účelová daň byla účelově vázána na oblast se kterou souvisí a u té hranolkové daně je tomu zrovna tak. Provedení vždycky pokulhává a regulace bude stav spíše zhoršovat. Z každé regulace jsou totiž nějaké výjimky, tak jako mléko v Dánsku nebo McDonald v Maďarsku,“ myslí si Petr Sokol, politilog z institutu CEVRO.
Hranolková daň (zdroj: ČT24)
Nezdravou daň platí už roky v Lotyšsku, nedávno se k podobnému principu přidalo Dánsko, Rumunsko a nakonec Maďarsko. O zavedení hranolkové daně už uvažuje také Finsko, Francie nebo Británie.
- Lotyšsko - daň z limonád (1991)
- Dánsko - tučné potraviny, cukrovinky a sladké nápoje (2010)
- Rumunsko - daň na jídlo z fastfoodových řetězců a na cukrovinky (2010)
- Maďarsko - daň na potraviny s vysokým obsahem tuku a soli (2011)