Praha – Prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý podporuje návrh na zavedení elektronické evidence tržeb. Opatření, které slibuje od roku 2016 lepší výběr daní, ovšem podle něj má svá rizika – především možnou vyšší administrativní zátěž. Přesto ho Dlouhý hodnotí jako užitečný. Výhody prý potvrdila i nedávná návštěva jeho kolegů v Chorvatsku. V Česku nicméně elektronické pokladny zdaleka nemají tak jednoznačnou podporu, ukazuje aktuální průzkum mezi firmami.
Hospodářská komora se staví za evidenci tržeb - samotné firmy už méně
GALERIE
videogallery_493511
Podle plánů MF by od roku 2016 pokladny obchodníků měly být napojeny na internet a informace o každé přijaté platbě by okamžitě dostávaly finanční úřady. Podle představ MF by tak měl podnikatel datovou zprávu o transakci zaslat finanční správě, která zašle podnikateli zpět potvrzení s unikátním kódem účtenky o přijetí transakce. Podnikatel následně účtenku vytiskne a zákazník by měl povinnost ji převzít.
Právě Hospodářská komora před několika dny vyslala své zaměstnance do Chorvatska, aby se s praxí tamního systému seznámila. V přímořské zemi se ministerstvo financí ve svém plánu inspirovalo. „Minulý a předminulý týden se tam setkali jednak s našimi protějšky v hospodářské komoře, se zástupci vládních orgánů i náhodně vybranými podnikateli. Musím potvrdit, že v Chorvatsku to funguje,“ zmiňuje Dlouhý.
Jedním z těch, kdo chorvatský systém zkoumal, byl i Ladislav Minčič z Odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory. Podle něj je úspěch projektu podmíněn hladkým technickým provedením a představením věci jako nástroje, který by měl narovnat konkurenci na trhu. „Technická podpora řešení v Chorvatsku je taková, že odezva z ústředního serveru, počítače na ministerstvu financí nebo daňové správě, přijde živnostníkovi za zlomek sekundy,“ zmínil Minčič. „Průměrná doba odezvy je jedna třetina sekundy, takže to nezpůsobuje žádné zdržení. Je to mnohem rychlejší v porovnání s prodlevou při placení kreditní, debetní kartou,“ dodal.
Správná funkčnost je podmíněna dobrým pokrytím signálu země, ale není to zcela nezbytné. „Existuje i náhradní režim, kdy obchodník neregistruje on-line svoji účtenku, ale dělá to se zpožděním. Je na to technicky pamatováno,“ uvedl Minčič. Za dva roky, co systém v Chorvatsku funguje, nezaznamenaly tamní úřady žádný významný skupinový protest.
Zkušenosti s centrální evidencí mají také na Slovensku
I když Hospodářská komora hledí na elektronickou správu tržeb příznivě, chce prý pečlivě hlídat, zda kvůli ní podnikatelé nejsou příliš zavaleni další administrativou.
Firmy přijímají plány rozporuplně
Právě toho se ale podniky často obávají. S novým plánem ministra financí Babiše nesouhlasí na 42 procent podnikatelů a firem. Vyplývá to z průzkumu Asociace malých a středních podniků a živnostníků (AMSP) mezi 808 respondenty. Elektronické tržby obecně schvaluje 37 procent tuzemských firem. Jen necelá pětina by ale elektronické pokladny ráda viděla ve svém oboru.
Od ledna 2016 by se evidence měla týkat restaurací a hotelů, od července 2016 pak podnikatelů v oblasti maloobchodu a velkoobchodu. O zařazení dalších, například nejmenších živnostníků MF rozhodne až na základě analýzy, a to od roku 2017.
Souhlas se zavedením elektronické evidence tržeb
Se zavedením evidence tržeb přitom nejvíce souhlasí provozovatelé čerpacích stanic, a to v 78 procentech případů. Naopak nejmenší zájem o evidenci v průzkumu prokázaly provozovny rychlého občerstvení, stánkaři a trhovci, pouze 19 procent respondentů.
Z průzkumu dále vyplývá, že pokladnu v současnosti vůbec nemá 27 procent drobných živnostníků a firem. Ruční vypisování účtenek je charakteristické podle AMSP pro menší provozovny do 50 metrů čtverečních. Více než polovina respondentů využívá jednoduché pokladny a pětina má technicky pokročilejší pokladny. Výhodou evidence tržeb podle MF je, že není nutné certifikovat zařízení ani programy a celý systém lze provozovat na běžných zařízeních.