Handicapovaní si stěžují na „zázračné uzdravení“

Praha - Tisíce lidí přichází v Česku kvůli systému hodnocení handicapů po sociální reformě o invalidní důchod. Pro výplatu peněz je určující schopnost člověka postarat se o sebe. Podle pacientských organizací ale nové žebříčky ignorují řadu obtíží, které lidi vyřadí z pracovního procesu. Ministerstvo práce nicméně tvrdí, že pro takové případy existuje možnost odvolání, na změně systému se proto zatím nepracuje.

Zázračné uzdravení - tak ironicky nazývají invalidé situaci, kdy jim úřady přes jejich handicap odeberou dosud vyplácený důchod. „Pokud lidé nesouhlasí s posouzením zdravotního stavu a rozhodnutím o invalidním důchodu, můžou samozřejmě využít opravné prostředky,“ říká mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Štěpánka Filipová.

U invalidních důchodů došlo k ještě další změně - v řadě případů o něj sice lidé nepřišli, byl jim ale zkrácen. Třeba pan Oldřich. Má roztroušenou sklerózu. Což pro něj znamená problémy s koordinací - pravá půlka těla ho neposlouchá, přesto chodí na dvě hodiny denně do práce. Zatím ještě pobírá důchod třetího stupně, v létě se mu má ale snížit.

Z loňských čísel vyplývá, že třeba při změně z třetího na druhý stupeň postižení lidé dostanou v průměru o 3 400 korun měsíčně míň. Patnáct pacientských organizací teď volá po změně systému - posudkový lékař totiž podle nich bere v potaz jen některá kritéria.

„Zdravotní stav se v současné době neposuzuje na základě diagnózy, po sociální reformě se posuzuje podle toho, jak se lidé vyrovnají s tím kterým handicapem,“ doplňuje Filipová.

Někdy je shánění práce nemyslitelné

„U některých pacientů, kteří mají kognitivní problémy, je shánění práce nemyslitelné. Je to pro toho člověka velice stresující a spíš mu to zhoršuje zdravotní stav,“ podotýká prezident Unie Roska Karel Hrkal.

  • Invalidní důchod loni pobíralo 438 a půl tisíce lidí - skoro polovina z nich má přiznaný nejzávažnější handicap třetího stupně.
  • Před dvěma lety v prosinci bylo handicapovaných s přiznanou dávkou 445 tisíc. Snižují se hlavně počty lidí s přiznaným třetím stupněm. Podle pacientských organizací bude letos pokles ještě větší než loni.

Podle ministerstva práce a sociálních věcí je zatím brzy dopad sociální reformy na invalidy hodnotit. S pacientskými organizacemi ale jedná.

Nahrávám video
Handicapovaní si stěžují na sociální reformu
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump zavádí nová cla na léky. Týkají se i EU

Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení nových cel na některé farmaceutické produkty. Léky z Evropské unie, Japonska, Jižní Koreje a Švýcarska budou podléhat clu ve výši patnáct procent, zatímco dovoz z Velké Británie bude zatížen desetiprocentním clem. Stalo se tak rok po takzvaném Dni osvobození, kdy americký prezident poprvé oznámil uvalení vysokých cel na většinu zemí světa, uvedl irský ekonomický server Business Plus.
před 16 mminutami

Zakladatel obuvnického impéria a vizionář Tomáš Baťa se narodil před 150 lety

Tomáš Baťa vstoupil do historie jako zakladatel obuvnického impéria, které dalece přerostlo hranice Československa a funguje dodnes. Největšího rozmachu podniku se sídlem ve Zlíně se ovšem nedožil – zahynul v 56 letech v červenci 1932 při leteckém neštěstí v Otrokovicích, když se chystal na obchodní cestu do Curychu. Vedení firmy pak převzal jeho poloviční bratr Jan Antonín Baťa. Odborníci i obdivovatelé baťovského podnikatelského zázraku se dodnes přou o to, který ze sourozenců byl úspěšnější. Tomáš Baťa se narodil před 150 lety, 3. dubna 1876, ve Zlíně.
před 5 hhodinami

Hormuzský průliv je další výzvou pro globalizaci

Otázky o budoucnosti globalizace vyvolala íránská blokáda Hormuzského průlivu, která vedla k přerušení vývozu klíčových surovin z Perského zálivu. Mimo ropu a plyn se jedná o močovinu, nezbytnou k výrobě hnojiv, nebo helium, které je potřebné při výrobě mikročipů pro umělou inteligenci či diagnostické přístroje. Výpadek těchto surovin dopadá na obyvatele všech kontinentů. Válka na Blízkém východě zároveň změnila námořní trasy a připomněla zranitelnost klíčových průlivů a průplavů.
před 6 hhodinami

Studie: Pomalá digitalizace a byrokracie připravují stát o desítky miliard ročně

Pomalá digitalizace a také byrokracie u malých firem můžou letos tuzemskou ekonomiku připravit až o 90 miliard, vyplývá ze studie pražské Metropolitní univerzity. Přitom elektronizace alespoň čtvrtiny malých podniků by zvýšila hrubý domácí produkt zhruba o 45 miliard korun. Malé firmy mohou nicméně nově využít bezplatné poradenství k digitálním nástrojům v rámci projektu Pro podnikavé.
před 7 hhodinami

Ceny ropy prudce rostou poté, co Trump řekl, že útoky na Írán budou pokračovat

Ceny ropy ve čtvrtek prudce rostou. Reagují na výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy budou dál útočit na Írán. Trump zároveň neuvedl konkrétní časový harmonogram ukončení války, což vyvolalo obavy investorů z trvalého narušení ropných dodávek. Přes den komodita dále zdražovala a americká lehká ropa WTI překonala hranici 110 dolarů za barel.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Vláda bude denně určovat maximální cenu paliv

Vláda ve čtvrtek na mimořádném zasedání projednala opatření proti vysokým cenám pohonných hmot v Česku. Rozhodla o regulaci marží na 2,50 koruny u nafty i benzinu a snížení spotřební daně. Ta u nafty klesne o 2,35 koruny. U benzinu se daň měnit nebude. Kabinet také denně určí maximální cenu paliv, uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Opatření začnou platit od středy 8. dubna.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Rusko bude muset snížit těžbu ropy kvůli ukrajinským útokům, píše Reuters

Rusko bude muset přikročit ke snížení těžby ropy, protože ukrajinské vzdušné útoky vyřadily z provozu velkou část kapacit pro export této suroviny, řekly agentuře Reuters zdroje z odvětví. Mimo provoz je nyní podle nich zhruba pětina ruských exportních kapacit, což odpovídá dodávkám v objemu kolem jednoho milionu barelů denně. Peníze z prodeje ropy a plynu pomáhají Moskvě vést válku proti Ukrajině.
před 22 hhodinami

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
včeraAktualizovánovčera v 08:38
Načítání...