Praha – Děti už nemusejí stavět jenom hranaté budovy. Hračka roku 2009 totiž přinesla revoluci do světa stavebnic. Z geniálních kostiček, tedy GECCO, kde dvě C dodávají názvu světovost, děti dokážou vykouzlit kulaté věžičky hradů a zámků tak, že jsou od originálu k nerozeznání. Nápad vzešel z fotografické vášně pana Stanislava Paludy. Ten jezdil do zahraničí fotografovat hrady a zámky. Jednoho dne v hradní kavárně ve Francii si řekl, že by kulaté kostičky byly skvělým nápadem.
Stavebnice k dětem putovala tři roky
tvůrce stavebnice Stanislav Paluda
„Jsou to dvě kytičky, které jsou na první pohled úplně stejné. Ony opravdu jsou stejné, ale ta jejich unikátnost spojení je taková, že jsou vzájemně pootočené o daný úhel, takže umožňují stavět jak do řady rovné, tak i dokulata.“
Teď už si děti i dospělí mohou stavět opravdové napodobeniny historických budov. Než se ale hračka k zájemcům dostala, trvalo to tři roky. Jako první začal kostičky navrhovat pan Paluda. Lisovny potom vyvíjely výlisky tak, aby do sebe jednotlivé dílky stavebnice dobře zapadaly. Výroba totiž musí probíhat na setiny milimetru. Problém ale nastal s výběrem lisovny, vzpomíná tvůrce stavebnice. Překážkou byla pokulhávající kvalita a rozkrádání stavebnice. Pan Paluda vše vyřešil zadáním práce ne jedné, ale třem lisovnám. Každá tak vyrábí jiné dílky.
Celý proces málem také zpomalila krize. Výrobci se ale nedali zastrašit. „Hodně lidí nás zrazovalo, abychom šli na trh se stavebnicí v nepříznivé době k tomu, aby ji rodiče koupili. Průzkumy ukazovaly, že lidé budou šetřit,“ uvádí Jana Omar, která dělá stavebnici marketing.
Kulaté kostičky se líbí nejenom dětem
„Zajímavé je, že cílovou skupinou nejsou jenom děti. S tou stavebnicí si hraje i dost velký počet tatínků. Jsou to tatínci, kteří si hráli s Merkurem nebo dělali modelařinu,“ dodává Jana Omar. Nová stavebnice je ale hitem i pro manažery. Ti totiž věří, že věžička pomáhá zahnat stres. Jde tedy o novou antistresovou hračku.
Stavebnice je sice distribuována jenom v Česku, přesto chodí ohlasy i ze zahraničí. A právě to by mohlo podnikatelům přinést další úspěch. Evropský trh a jeho zákazníci jsou totiž odlišní od těch amerických nebo od japonských. „V Japonsku je to spíš zajímavé pro důchodce, kteří se tím baví a staví, zatímco malé děti v sedmi letech jdou do školy a nemají čas. A spíš pro americký trh je to, že je to navázané na filmový průmysl a tam stavebnice nejdou takovým způsobem na odbyt,“ dodává pan Paluda.
