Nikósie – Na Kypr přijíždějí evropští bankéři, kteří ucítili příležitost a chtějí pro sebe získat řadu lukrativních klientů. Většina cizinců je prakticky na odchodu ze země. Týká se to především movitých Rusů. Velcí střadatelé totiž přijdou zřejmě o třetinu nebo ještě větší část vkladů nad 100 tisíc eur. Zástupci evropských bank od Lotyššska po Něměcko tak nyní lákají Rusy, aby si právě u nich založili účet - a to třeba do hodiny.
FT: Movití Rusové na Kypru chystají exodus
Přestože se zatím nedá říct, kolik ruských podnikatelů navrhovaná opatření EU postihnou a co přesně se pak stane, většina cizinců už je prakticky na odchodu ze země. Teď jen zvažují, kam svá sídla přesunou. „Kypřané svou zemi zničili za jediný den,“ řekl Fjodor Michin, který vlastní mezinárodní spediční společnost, s odkazem na 15. březen, kdy kyperský prezident Nikos Anastasiadis přijal unijní návrh získat 5,8 miliardy eur zdaněním bankovních vkladů.
Michina přitom neznepokojuje samotná daň. Jeho zahraničních kont se totiž nedotkne. Děsí ho spíše fakt, že se kyperský finanční systém stane zcela nedůvěryhodným. V tom ale není sám. „Místní by měli pochopit jednu věc: jakmile odtud odtečou peníze, zmizí také lidé, kteří chodí do restaurací, kupují auta a nemovitosti. Kypřané přijdou o živobytí,“ varoval ruský podnikatel. „Říkají, že tady pereme peníze, ale oni z těch peněz deset let žili a zapomínají na to.“
Vitalij Hristianov, majitel restaurace Avrora:
„Pokud odjedou ruští investoři, bude to náročné. Nebudeme mít zákazníky. A pokud našim bankám a vládě nebudou věřit, bude to náročné pro mnoho dalších Kypřanů.“
GALERIE
Nicos Anastasiades po jednání s lídry eurozóny
Tisíce lidí mohou po odchodu Rusů přijít o práci
Blížící se exodus movitých lidí způsobuje těžkou hlavu tisícům právníků, sekretářek a auditorů, kteří pro ruské klienty pracují a nejspíš brzy přijdou o práci, stejně jako zaměstnanci dvou největších bank v zemi. „(Rusové) nám volají, mají obavy. Ale co jim můžeme říct? Nemůžeme je nutit, aby tu zůstali,“ postěžoval si právník Andreas Neocleus, který ve své kanceláři pečuje o bohaté klienty z východní Evropy. Jeho kolega poukázal na pokrytectví evropských zemí. „Nechápu, proč jde o praní špinavých peněz, když jsme na Kypru, a proč ta samá společnost je najednou zcela přijatelná, když sídlí v Londýně.“
Laurent Fabius, francouzský ministr zahraničí:
"V kyperských bankách mají Rusové uloženo opravdu hodně peněz. Systém byl ale už dlouho neudržitelný. Úroky se pohybovaly někde okolo pěti procent, ve chvíli, kdy ekonomika tolik vůbec nerostla. Aby banky mohly těch pět procent vyplácet, musely investovat v jiných pochybných ekonomikách – jako v Řecku. Tam byly úroky okolo osmi procent.
Někteří Rusové ale ještě vyčkávají, co se stane, až se banky na Kypru zase otevřou. Čekají také, zda zůstane v platnosti rusko-kyperská dohoda o dvojím zdanění, jejíž výpovědí pohrozil ruský premiér Dmitrij Medvěděv v případě, že konečná dohoda bude pro Rusko nepříznivá. „Pokud dohoda o dvojím zdanění přestane platit, nebudeme mít žádný důvod dál na Kypru zůstávat,“ řekl otevřeně právník jednoho ruského oligarchy. Michin navíc zdůraznil, že Kypřané zřejmě nedoceňují, do jaké míry Rusové živili místní hospodářství.
Kypr zatím nezbankrotuje (zdroj: ČT24)
Hlavní události kolem žádosti o finanční pomoc pro Kypr, jehož záchranný plán dnes schválili ministři financí eurozóny:
2012
25. června - Kyperská vláda se rozhodla požádat EU o finanční pomoc z jejích stabilizačních fondů EFSF a ESM. Důvodem byla ochrana finančního sektoru, a tím i ekonomiky země před dopady hluboké dluhové krize v sousedním Řecku. Kypr se stal pátou zemí eurozóny, která zažádala o pomoc.
18. listopadu - Zástupci mezinárodních věřitelů uzavřeli dohodou jednání s kyperskou centrální bankou o podmínkách pomoci pro tamní bankovní sektor. Po shodě na širších reformách finančního sektoru se inspektoři „trojky“ dohodli i na podmínkách rekapitalizace bank. Neshody zůstaly v otázce privatizace státního majetku a požadavku věřitelů na snížení důchodů a mezd ve veřejném sektoru.
30. listopadu - Kypr uzavřel s eurozónou a MMF předběžnou dohodu o mezinárodní finanční pomoci, podle níž bude moci využít na podporu svých bank až deset miliard eur. Celková pomoc Kypru ale může podle analytiků vystoupit až na 17,5 miliardy eur. Podle předběžného návrhu dohody by úvěrový program vyžadoval od Kypru dosáhnout v primární rozpočtové bilanci bez započítání dluhové služby výrazného přebytku. Ten by měl v roce 2016 činit čtyři procenta HDP a poté by se měl na této úrovni udržet. Další podmínkou je snižování platů ve veřejném sektoru - odměny by se měly postupně snížit o 6,5 až 12,5 procenta.
2013
16. března - Ministři financí eurozóny se dohodli na záchranném balíku pro Kypr v hodnotě maximálně deseti miliard eur (asi 256 miliard korun). Kypr má k záchraně přispět částkou 5,8 miliardy eur (150 miliard Kč) jednorázovou daní 9,9 procenta z bankovních vkladů nad 100 000 eur (2,6 milionu korun) a 6,75 procenta u vkladů nižších. Zvýšit by se měla také firemní daň z deseti na 12,5 procenta a rozšířit privatizace. Bezprecedentní dohoda o zdanění vkladů vyvolala rozhořčení nejen u obyvatel Kypru.
19. března - Kyperský parlament odmítl jednorázové zdanění vkladů. Kyperská vláda přitom parlamentu předložila upravený návrh, podle něhož vklady do 20 000 eur (půl milionu Kč) mají být od daně osvobozeny. Bez pomoci hrozí ostrovu státní bankrot.
20. března - Pomoc státu nabídla kyperská ortodoxní církev, která nabídla vládě úvěr zastavený značným církevním majetkem. Církev je také hlavním akcionářem třetí největší banky Hellenic Bank. Pozornost upoutala zpráva německého serveru Deutsche Wirtschafts Nachrichten, podle které si kyperští politici před rozhodnutím o zdanění vkladů poslali do zahraničí 4,5 miliardy eur (115 miliard Kč).
21. března - Kyperská vláda předložila parlamentu tři návrhy zákonů v rámci opatření na záchranu země před bankrotem. Zřízen by měl být takzvaný fond solidarity, jehož prostřednictvím bude mimo jiné zastaven státní majetek. Vláda také navrhla restrukturalizaci druhé největší a vysoce zadlužené banky Laiki.
22. března - Kyperský parlament schválil první body záchranného plánu - zákony o dohledu nad pohybem kapitálu, o zřízení fondu solidarity a o restrukturalizaci bank.
23. března - Kypr se dohodl se zástupci věřitelské „trojky“ na jednorázovém zdanění nepojištěných vkladů nad 100 000 eur. U největšího kyperského ústavu Bank of Cyprus mají být zdaněny 20 procenty, u ostatních bank čtyřmi procenty.
24. března - Výběry peněz z bankomatů Laiki a Bank of Cyprus začaly být omezené na nejvýše 100 eur denně (asi 2 600 korun).
25. března - Ministři financí eurozóny schválili záchranný plán pro Kypr, který nepostihne pojištěné vklady do 100 000 eur. Vklady nad 100 000 eur budou zmraženy, dokud se nevypočítá, jaká část z nich připadne na pokrytí ztrát. Dohoda, jež předpokládá restrukturalizaci dvou největších bank na ostrově, nebude vyžadovat schválení parlamentu. Banka Laiki bude uzavřena, její dluhy i některé vklady budou přesunuty do Bank of Cyprus, která se výrazně zmenší. První část úvěrové pomoci by měl Kypr dostat na začátku května.