Paříž - Podmiňování pomoci ohroženým státům bolestnými škrty může vést k rozvrácení myšlenky jednotné Evropy, uvedl v rozhovoru pro ČT24 francouzský ekonom a vládní poradce Jean Paul Fitoussi. Evropská politika jde podle něj proti ekonomické logice a měla by směřovat spíše ke zvolnění tempa redukce deficitů jednotlivých států.
Evropa bojuje s dluhovou krizí. Svou bezbrannost vůči finančním trhům chce část politiků řešit mnohem zásadněji než dosud - vytvořením bankovní unie, participací Evropské centrální banky na záchraně bankrotujících ekonomik nebo i vytvořením evropského dluhopisu, tzv. eurobondu. Tyto obří kroky včetně již smluveného fiskálního paktu mají vytvořit kolem Evropy ochrannou zeď a chránit ji mnohem lépe než současné záchranné balíčky, poskytované jednotlivě až v nejvyšší nouzi.
Realizace všech těchto kroků podle Fitoussiho závisí na tom, co jsou ochotny a schopny udělat státy, pro jejichž záchranu je to vše určeno. „Evropa dnes vůči nim provádí politiku, která jde proti ekonomické logice. Podmiňuje pomoc obrovskými úsporami v těchto zemích. Chce je zachránit, ale zatahuje je do recese. Zhoršuje, někdy až k neúnosnosti, sociální situaci jejich obyvatel.“ Nepřípustná pro demokratickou zemi je podle něj například 25% nezaměstnanost ve Španělsku.
USA a Japonsko už investují do růstu
Evropským státům po dobrovolném odevzdání obvyklých nástrojů ekonomické politiky a po přijetí pravidel rozpočtové disciplíny podle Fitoussiho zbývá pouze zvyšovat daně a snižovat veřejné výdaje. Ekonomickou sféru tak vlády těžko mohou nutit k prorůstovým krokům, dláždí tak podle ekonoma cestu k recesi. „Propad HDP, který tato politika způsobí, automaticky vyvolá další zvýšení deficitu. Vybere se méně daní, zato přibude sociálních výdajů na nezaměstnané, na bydlení a podobně,“ řekl Fitoussi. Úlevu by tak mohlo přinést zvolnění tempa odstraňování deficitu a zachování možností růstu.
Podmiňování pomoci dalšími drastickými škrty naopak může podle Fitoussiho ohrozit samotnou demokracii - národy se mohou postavit proti myšlence jednotné Evropy. „Už teď si Řekové, Španělé a Italové říkají: 'Proč máme kvůli ní proboha tak trpět? Proč, když Američané už přešli k oživování ekonomiky a Japonsko, kde veřejný dluh přesahuje 200 % HDP, neváhá investovat do růstu své ekonomiky,'“ uvedl Fitoussi.
Společná banka by ochránila Evropu před tlakem trhů
Konstrukční vadou Evropské unie je podle něj to, že její tvůrci zároveň s vytvořením zóny společné měny nezaložili společnou banku, která by ručila za solventnost všech členských zemí, hlídala by jejich finanční rovnováhu, případně vyrovnávala jejich dluhy. „Kdyby dnes eurozóna měla jednotný dluhopis, neexistoval by ani jeden z problémů předluženosti jejích jednotlivých členů. Protože nemá ani společnou banku, ani eurobondy, musí si nechat líbit, že jsou to trhy, kdo ji nutí k politice úspor a škrtů.“
Obrana proti trhům je podle Fitoussiho možná pouze v případě zavedení jiného způsobu organizace aktivit na finančních trzích a jiných cest k regulaci trhu. Nejvhodnější moment podle něj Evropa propásla v začátcích světové ekonomické krize. „Když bankéři potřebovali pomoc, byli přístupnější reformě finančních trhů. Mohlo to být o mnoho snazší než dnes. Jejich lobby, nejsilnější na světě, už je zase příliš mocná. Brání zuby nehty tomu, aby se trhy podrobily regulaci.“
„Dvourychlostní Evropa“ pomůže zemím eurozóny
Vytvoření dvojího rozpočtu může pro země eurozóny podle Fitussiho v současné situaci znamenat ochranu - oproti zemím mimo eurozónu totiž nemají k dispozici obranný nástroj ve formě vlastní měny a jejího kurzu. „Považoval bych za normální, aby pro země se společnou měnou byl takovou zbraní rozpočet, který by jim dával možnost lépe vzdorovat současným krizovým situacím,“ dodal Fitoussi. Rozštěpení Evropské unie při zavedení tzv. dvourychlostní Evropy podle něj nehrozí.
