Praha - Vláda, která vzejde z květnových voleb do sněmovny, bude muset navázat na protikrizová opatření přijatá kabinetem Jana Fischera. Dalších víc než 70 úkolů chce vláda probrat ještě do voleb. V Otázkách Václava Moravce to řekl premiér Jan Fischer. Do praxe by se podle něj měla zavést některá opatření, která navrhla Národní ekonomická rada vlády. Mimo jiné by mohlo jít o smluvní platy manažerů státních institucí, které by byly vázané na výkonnost. Jak premiér podotkl, v Česku zatím platí spíše představa, že výkonné jsou soukromé firmy, nikoli státní instituce. A právě výkonnost ministerstev by se měla tímto krokem zvýšit.
Opatření na střednědobou a dlouhodobou stabilizaci veřejných rozpočtů musí Česko přijmout hned z několika důvodů. Jednak plánují obě největší strany vstup do eurozóny, kde je ale nutná podmínka snížit deficit pod tři procenta HDP. Ten loňský přitom dosáhl rekordního schodku 192,2 miliardy korun, což tvoří 6,6 procenta HDP. Státní dluh se loni zvýšil o 180 miliard korun na 1,178 bilionu, na každého Čecha tak připadá dluh přesahující 112 tisíc korun.
Navíc naši ekonomiku podrobně sledují ratingové agentury, jež by Česku mohly snížit ohodnocení, které zatím zůstává na stupni A. Případné snížení ratingu by mělo negativní dopad na zahraniční investory, a navíc by dále zatížilo státní rozpočet. Česko by si totiž na splátky dluhu muselo půjčovat za vyšší úroky, což by znamenalo další desítky miliard navíc ze státního rozpočtu. Jen pro ilustraci, teď si Česko půjčuje pětileté obligace za úrok 3,4 %, ale třeba Maďarsko, kde je stav veřejných financí mnohem horší, si půjčuje za 7,2 %.
Na to v Otázkách upozornil i ekonom Jan Švejnar, Evropa je podle něj rozdělena na relativně stabilní země, jako je třeba Německo, a pak státy na periferii, jako je třeba Řecko, Portugalsko nebo Irsko – u těchto států dokonce zaznívají úvahy o možném státním bankrotu. Pro Česko je podle Švejnara velmi důležité, aby si udrželo pověst solidní země a postupně se nepřiřadilo ke státům na periferii. Zahraniční investoři už tak dostali loni dva silné negativní signály, jednak pád vlády a pak také posunutí termínu voleb.
Už zítra vláda projedná plán na přijetí eura
Někteří ekonomové i politici vidí jako jedno z řešení pro naši malou a otevřenou ekonomiku vstup do eurozóny, který by měl přinést více stability. Premiér Fischer, Jan Švejnar i ředitel Institutu ekonomických studií FSV UK Michal Mejstřík se shodli na tom, že primární je teď pro Česko fiskální udržitelnost rozpočtů, až poté je možné se zabývat možnými termíny vstupu do eurozóny. Česko totiž trápí strukturální schodek rozpočtu, který není zapříčiněn krizí a nevyřeší se jednoduše tím, že krize ustoupí a nastane ekonomické oživení.
Občanští demokraté i sociální demokraté plánují vstup do eurozóny zhruba kolem let 2015–2016. Už zítra bude vláda premiéra Fischera schvalovat aktualizovanou verzi konvergenčního programu, který pak musí do poloviny února zaslat do Bruselu. Tento materiál je základním dokumentem země pro přijetí eura, nastiňuje i možné řešení problému veřejných financí se záměrem snížit deficit veřejných financí do roku 2013 nebo 2014 pod tři procenta HDP. Konkrétní opatření už ale bude přijímat nová vláda, která vzejde z květnových voleb do sněmovny.
Vládní materiál počítá například s konsolidací veřejných rozpočtů, vyššími daněmi nebo s bojem proti korupci. Vláda mimo jiné navrhuje změnit z dočasných na trvalá hlavní opatření v úsporném balíčku ministra financí Eduarda Janoty. Například nemocenská by tak už napořád zůstala na 60 procentech vyměřovacího základu. Dávky by se sice neměly snížit, ale nebudou se také zvyšovat. Výjimkou budou jen takové dávky, u kterých to nařizuje zákon.
Vyšší by zůstala i daň z nemovitostí a spotřební daň. Sazby daně z přidané hodnoty by setrvaly na deseti a 20 procentech. Nově by vzniklo druhé pásmo daně z příjmů fyzických osob ve výši 25 procent. U tohoto bodu ale ekonom Švejnar upozornil, že je nutné zvyšování daní pečlivě zvažovat. Pokud by totiž bylo příliš velké, tak by velké a bohaté firmy odešly do daňových rájů, a státní rozpočet by tak přišel o příjmy.
Vládní materiál kritizovali zaměstnavatelé i odbory. Kabinet se nakonec s nimi shodl na 38 krátkodobých protikrizových opatřeních, která také v pondělí projedná. Patří k nim například zlepšení podnikatelského prostředí, snížení administrativní náročnosti podnikání, modernizace elektrárny Prunéřov, dostavba Temelína či výstavba jezů na Labi.
Vláda by v souvislosti s konvergenčním programem měla rovněž projednat „exit strategy“, tedy návrhy, jak postupovat při odeznění nynější ekonomické krize. Dokument vychází z toho, že vláda podmiňuje obnovení zdravého ekonomického růstu zdravými veřejnými financemi, tedy snižováním jejich deficitu.
