Helsinky - Finsko se vyjádřilo pro výstavbu plynovodu Nord Stream ve svých vodách. Jeho schválením tak otevřelo cestu k zahájení projektu, který má umožnit přepravu ruského plynu přes Baltské moře do Německa. Již v minulosti získal plynovod potřebná povolení od ostatních zemí, přes jejichž území má procházet. Nord Stream by se měl stát největším ruským plynovodem postaveným po rozpadu Sovětského svazu. Výstavba 1200 kilometrů dlouhého plynovodu má začít v dubnu a vyžádá si 7,4 miliardy eur (přes 190 miliard korun).
Finsko se podvolilo plynovodu Nord Stream
Po dokončení v roce 2011 by měl Nord Stream přepravovat zhruba 55 miliard krychlových metrů plynu ročně z ruského přístavu Vyborg do německého přístavu Greifswald. Nicméně někteří analytici upozorňují, že plynovod je příliš nákladný a mohl by čelit zpožděním kvůli hospodářskému útlumu a nižší poptávce po plynu.
Nord Stream má obcházet Ukrajinu, která měla s Ruskem opakovaně spory ohledně plateb za dodávky plynu. Loni v lednu narušily spory mezi Moskvou a Kyjevem tranzit ruského plynu do Evropy, takže se miliony evropských domácností ocitly na vrcholku zimy bez tepla. Narušení tranzitu plynu navíc způsobilo újmu také evropskému průmyslovému sektoru.
Reportáž Veroniky Kubíčkové (zdroj: ČT24)
Většinový podíl má v Nord Streamu ruský Gazprom
V projektu Nord Stream drží ruský plynárenský gigant Gazprom většinový 51procentní podíl. Německé energetické firmy E.ON Ruhrgas a Wintershall vlastní po 20 procentech a nizozemská společnost Nederlandse Gasunie zbývajících devět procent.
Plynovod má vést přes teritoriální vody Ruska, Švédska, Dánska, Německa a Finska. Konsorcium Nord Stream obdrželo od těchto čtyř zemí všechna potřebná povolení.
Podle ruského premiéra Vladimira Putina by dodávky prostřednictvím plynovodu Nord Stream měly být spuštěny v září příštího roku: „V květnu 2011 by měly být dokončeny stavební práce na moři a na území Německa a Ruské federace. Již v září pak bude plynovodem proudit plyn.“
Gazprom