Evropský parlament posvětil přísnější regulaci bank

Štrasburk - Evropský parlament dnes na plenárním zasedání ve Štrasburku nastartoval vyšší stupeň bankovních regulací. Schválil totiž návrh směrnice o kapitálové přiměřenosti, která žádá přísnější dohled nad bankami nebo pravidla pro jejich vzájemné transakce. Cílem opatření je zamezit zamrznutí finančních toků mezi bankami v případě, že se na trhu vyskytnou podobné potíže jako nyní.

Parlament dnes souhlasil s návrhem Evropské komise, která loni pro mezibankovní operace navrhla pětadvacetiprocentní limit, anebo alternativní hranici 150 milionů eur (čtyři miliardy korun). Záleží na tom, která hodnota je vyšší.

Evropské banky podle náměstka České bankovní asociace Jana Matouška v zásadě podporují zavedení přísnějších limitů angažovanosti i v mezibankovním styku. Vždy ale upozorňovaly na to, že snížení regulatorního limitu na příliš nízkou úroveň podstatně zvýší náklady transakcí. „Efektivní prospěšnost ze snížení rizik bank se tak v tomto případě de facto ztrácí,“ upozornil.

Evropská unie chce též zpřísnit dohled nad bankami, které působí ve více státech, což by se dotklo i řady českých bank se zahraničními majiteli. V současnosti se regulátoři starají především o domácí bankovní trh, v budoucnosti by se ale měli snadněji dostávat také k informacím z jiných členských států unie. V unii je přes 40 bank, které působí ve více státech unie.

Vzniknou také kolegia národních regulátorů

Poslanci tak dnes odsouhlasili vznik takzvaných kolegií, která mají tvořit národní regulátoři, v našem případě tedy Česká národní banka. Kolegia by měla dohlédnout na to, aby pravidla finančního trhu byla aplikována stejně ve všech členských státech Evropské unie a nebyla porušována. Poslanci dali současně najevo, že tato kolegia by měla být pouze prvním krokem k integrovanému systému dozoru nad bankami. Vznik kolegií je podle
Matouška pozitivním krokem vpřed, protože řeší problém regulace
nadnárodních bankovních skupin podnikajících v mnoha státech.

Ministr financí v demisi Miroslav Kalousek v úterý na zasedání ministrů financí v Bruselu řekl, že Evropská unie nyní prožívá nejhorší dny a týdny hospodářské recese. Evropská komise navíc počátkem týdne zveřejnila novou prognózu, podle níž se letos hospodářství evropské sedmadvacítky propadne o čtyři procenta. V recesi, přestože výrazně nižší, by podle předpovědi měla unie navíc zůstat i v příštím roce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoPříliv zahraničních investic zpomaluje. Podle experta Česko usnulo na vavřínech

Příliv zahraničních investic do Česka v posledních letech zpomaluje. Důvodem je podle některých expertů například nedostatek připravených lokalit nebo zdlouhavé povolování. „Dá se říct, že Česko je v současné chvíli obětí svého úspěchu tím, že bylo dlouho lídrem v lákání přímých zahraničních investic – tak se zaplnila velká část připravených městských průmyslových zón a klesla míra nezaměstnanosti. (...) To vytváří určité prostředí pro to, aby se velcí investoři podívali jinam,“ uvedl v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Milanem Brunclíkem ředitel odboru investic a zahraničních aktivit z CzechInvest René Samek. Podle čestného předsedy Sdružení pro zahraniční investice – AFI Kamila Blažka Česko „usnulo na vavřínech“ a na tento vývoj dostatečně nereagovalo – nepokračovalo se dle něj například v rozvoji ploch určených k podnikání.
před 19 mminutami

Léčba Čechů v zahraničí loni stála přes 1,7 miliardy. Roste zájem o polské zubaře

České zdravotní pojišťovny loni zaplatily za léčbu svých pojištěnců v zahraničí více než 1,75 miliardy korun. Vyplývá to z dat Kanceláře zdravotního pojištění (KZP). Celkem šlo o 183 tisíc případů, což je číslo srovnatelné s předchozím rokem. Lidé mají podle oslovených pojišťoven větší zájem o stomatologické vyšetření v Polsku a plánované operace v zahraničí.
před 49 mminutami

Válka s Íránem zdražuje plyn zejména pro nové zákazníky

Ceny zemního plynu na burze tento týden klesly, přesto zůstávají zhruba o třetinu vyšší než před začátkem americko-izraelských útoků na Írán. I proto začínají dodavatelé v Česku upravovat ceníky.
včera v 06:00

Spor o zahrnutí plateb kartou do EET může skončit u Ústavního soudu

Nová elektronická evidence tržeb (EET) nejspíš opět skončí u Ústavního soudu. Opozici vadí, že součástí povinnosti mají být i platby kartou. Z předchozí EET je právě Ústavní soud vyjmul. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) ale už není možné tak snadno karetní transakce dohledat.
8. 5. 2026

Zpětně zdražovat letenky není možné, uvedla Evropská komise

Aerolinky nesmějí podle Evropské komise (EK) účtovat palivové příplatky k již zaplaceným letenkám kvůli situaci na Blízkém východě. Evropa se potýká se zdražováním kerosinu kvůli blokádě Hormuzského průlivu. Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA) nově otevřela cestu k využívání amerického leteckého paliva Jet A v EU.
8. 5. 2026

Soud částečně zablokoval Trumpova nejnovější cla

Nejnovější globální desetiprocentní cla uvalená v únoru prezidentem USA Donaldem Trumpem podle obchodního zákona z roku 1974 jsou nezákonná, rozhodl ve čtvrtek americký soud pro mezinárodní obchod. Zablokoval je však pouze pro dva soukromé dovozce a americký stát Washington. Rozhodnutí soudu ponechává dočasné celní poplatky, které by měly vypršet v červenci, v platnosti pro všechny ostatní dovozce, zatímco soudy projednají případné odvolání vládou. Píše o tom agentura Reuters.
8. 5. 2026

Trump tlačí EU ke schválení obchodní dohody, vyhrožuje vyššími cly

Evropská unie musí do 4. července uvést v platnost loni sjednanou obchodní dohodu se Spojenými státy, jinak bude čelit výrazně vyšším clům, prohlásil americký prezident Donald Trump. V březnu dohodu podmíněně schválil Evropský parlament. Na její konečné podobě se však ještě musí dohodnout s členskými státy EU.
7. 5. 2026Aktualizováno7. 5. 2026

ODS se možná kvůli novým pravidlům rozpočtové odpovědnosti obrátí na ÚS, říká Skopeček

Podle místopředsedy sněmovny Jana Skopečka (ODS) je možné, že se klub ODS přidá ke Starostům, kteří oznámili, že nová pravidla pro rozpočtovou odpovědnost, pokud projdou legislativním procesem, napadnou u Ústavního soudu. Považuje za vhodné případnou žalobu řešit až poté, co nová rozpočtová pravidla schválí dolní komora. Nutné je podle něj zvážit, zda je žaloba k Ústavnímu soudu opodstatněná. V návrhu je podle něj i to, že vláda by nově měla rozhodovat i o kapitolách rozpočtu sněmovny, Ústavního soudu či Nejvyššího kontrolního úřadu – „instituce, která de facto vládu kontroluje“. „To bylo vždycky vyhrazeno rozpočtovému výboru,“ dodal Skopeček v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem.
7. 5. 2026
Načítání...