Evropský parlament kupuje další budovy za desítky milionů eur

Brusel - Rozpočtový výbor Evropského parlamentu schválil 38 milionů eur, tedy více než 970 milionů korun, na nákup tří budov. Dvě jsou v Bruselu, jedna ve Štrasburku. Píše o tom týdeník European Voice. Důvodem je potřeba zvýšit množství kanceláří a prostoru pro europoslance a jejich spolupracovníky. Další desítky milionů eur do nových budov ale ještě bude nutné investovat kvůli rekonstrukci.

Odsouhlasené peníze by měly jít z neutracených peněz z rozpočtu na rok 2011. Plán má podporu předsednictva EP. Jde o jednu budovu v Bruselu, kterou si už parlament od roku 2002 pronajímá. Její cena bude 16,5 milionu eur.

Další odsouhlasené peníze, 15 milionů eur, mají být počátečním poplatkem za další bruselskou stavbu. Celkové náklady na ni by ale ve chvíli, kdy bude v roce 2017 renovována a připravena k používání, mohly dosáhnout 125 milionů eur.

Vedení parlamentu argumentuje tím, že nákup je nezbytný kvůli přistoupení Chorvatska a také kvůli větším pravomocem, které europoslanci mají díky Lisabonské smlouvě, neboť kvůli nim jim přibylo množství práce.

Poslední položku ze zmiňované sumy 38 milionů eur odsouhlasených rozpočtovým výborem tvoří peníze na nákup budovy ve Štrasburku. Jde o budovu, kterou nyní nevyužívá Rada Evropy. Její cena bude 6,7 milionu eur. Dalších 9,3 milionu eur pak půjde na renovaci.

Liberálové, zelení a reformisté hlasovali proti

Tři politické skupiny, liberálové, zelení a reformisté, v tomto případě hlasovali proti. Nechtěli totiž podpořit to, že parlament má sídlo na dvou různých místech, totiž v belgickém Bruselu a ve francouzském Štrasburku. Dvě nejsilnější parlamentní frakce, lidovci a socialisté, ale měly dost hlasů ke schválení.

Týdeník cituje finského liberálního europoslance Carla Haglunda, podle něhož je štrasburský nákup nepřijatelný. Připomněl také, že kvůli těmto investicím bude parlament vypadat v očích řady pozorovatelů divně. Prakticky celá Evropa totiž nyní kvůli dluhové krizi a jejím dopadům přistupuje k tvrdým škrtům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 9 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
včera v 08:25

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026
Načítání...