Evropská letiště čelí stávkám, dotkne se to i českých turistů

Frankfurt/Berlín/Madrid - Německo se dál potýká s následky výstražné stávky státních zaměstnanců, kteří si protestem chtějí vymoct lepší podmínky před vyjednáváním o mzdách. Stávku pociťuje především doprava, stávka totiž zasáhla i letiště. Kvůli stávce byly zrušeny také tři zpáteční lety mezi Prahou a Frankfurtem. V těchto chvílích se již stávkující zaměstnanci vrátili do práce, s komplikacemi se však musí počítat dlouho do noci. Ve čtvrtek je plánována generální stávka ve Španělsku, která postihne zhruba 500 českých turistů.

Německé odbory odmítají ustoupit a požadují zvýšení mezd o 6,5 procenta. Vláda jim s dosavadními plány radost nedělá, když milionům státních zaměstnanců nabízí zhruba polovinu. Šance najít kompromis jsou podle německých médií padesát na padesát. Nátlaková protestní akce má poměr změnit. Odbory už předeslaly, že pokud neuspějí, budou protestovat znovu a ve větším měřítku.

Willi Russ z vedení DBB

„Chtěli bychom cílenými kroky dosáhnout toho, aby vyjednávání o mzdách, naplánovaná na 28. března do Postupimi, pokud možno vedla k uzavření smlouvy.“

Stejně jako v pondělí na řadě míst nefungují třeba školky nebo veřejná doprava. Letecká společnost Lufthansa zrušila přes 400 plánovaných letů. Aerolinky ale nabízejí cestujícím bezplatnou změnu letu nebo bezplatné storno. Celkem dnes letecké společnosti zrušily z Frankfurtu 450 z plánovaných 1 300 letů. Druhý největší německý letecký operátor Air Berlin zrušil 23 letů, tedy více než původně plánovaných osm.

Stávka se dotkla i letů z Ruzyně

Z pražského letiště byly dnes kvůli stávce zrušeny zpáteční lety Lufthansy s odletem v šest hodin, v 09:50 a ve 12:10. Další lety německého dopravce zrušené zatím nejsou.

Eva Krejčí, mluvčí Letiště Praha

„V souvislosti se stávkami v Německu máme na dnešní den zrušeny tři odlety a tři přílety mezi Prahou a Frankfurtem provozované společností Lufthansa. Cestujícím doporučujeme, aby sledovali aktuální situaci buď na našich webových stránkách, nebo přímo kontaktovali svého dopravce a ověřili si data o jejich letu do Německa.“

Cestujícící musí počítat s potížemi na letištích v Düsseldorfu, Kolíně nad Rýnem nebo třeba v Mnichově. V tuto chvíli ztráty způsobené stávkou sečteny nejsou. Při minulé stávce pozemního personálu na letišti ve Frankfurtu přiznala společnost Lufthansa za první dva dny stávky 40 milionů eur ztráty. Tehdy bylo zrušeno méně letů, než dnes.

Generální stávka postihne i Španělsko

Čtvrteční generální stávka ve Španělsku, ke které se připojí zaměstnanci všech druhů dopravy včetně letecké, postihne zhruba 500 českých turistů. Podle nejčernějších scénářů španělské vlády by mezinárodní letiště mohla garantovat zajištění letů ze zemí Evropské unie pouze z 20 procent, varovala asociace. Ve stejném režimu budou v zemi patrně fungovat i vysokorychlostní železnice, servis na vnitrostátních leteckých linkách bude zajištěn z deseti procent.  

„Konkrétní informace o zrušených letech zatím nemáme,“ uvedla mluvčí pražského letiště Eva Krejčí. Letecké společnosti totiž zpravidla rušení spojů oznamují nejdříve s jednodenním předstihem. Generální stávku proti reformám a výdajovým škrtům nové pravicové vlády Mariana Rajoye ohlásily dva nejsilnější odborové svazy ve Španělsku. Odborářům se nelíbí především plánované změny na trhu práce, který se potýká s rekordní nezaměstnaností kolem 23 procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
před 20 hhodinami

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
včera v 06:30

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
25. 6. 2026

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
25. 6. 2026

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026
Načítání...