Evropská komise zřejmě napadne německé mýtné u soudu EU

Brusel/Berlín - Evropská komise se chce kvůli připravovanému mýtu na německých dálnicích pro osobní vozy obrátit na Soudní dvůr EU. Dnes to s odvoláním na zdroje z Evropské komise na svém webu napsal německý deník Die Welt. Německo se mýtné chystá zavést příští rok, platba dolehne zejména na zahraniční řidiče, neboť Němcům se o roční poplatek za používání dálnic sníží daň z vlastnictví vozidla. Právě zvýhodnění Němců je kritizováno jako nepřípustná diskriminace cizinců.

„Proti Německu zahájíme řízení kvůli porušení unijního práva ve věci mýta pro osobní vozy, neboť diskriminuje zahraniční řidiče, což je v rozporu s právem EU,“ citoval Die Welt svůj zdroj. Německo kvůli chystanému zpoplatnění dálnice dostalo nejen z Bruselu řadu doporučení ke změnám, které ale podle listu nechce připustit.

Zavedení mýtného na německých dálnicích pro osobní automobily již schválily obě německé parlamentní komory. Výše poplatku bude záviset na ekologické náročnosti provozu auta. Rozpětí ročního poplatku by mělo být 22 až 130 eur (asi 604 až 3567 Kč). Poplatek ovšem dopadne hlavně na zahraniční řidiče, neboť Němcům se o roční mýtné následně sníží daň z vlastnictví vozidla.

Předpokládaná cena poplatků na německých dálnicích pro vybrané typy vozů
Zdroj: ČT24/ČTK

Svou vlastní stížnost směřovanou evropské komisi už avizovalo před dvěma týdny Rakousko. Nařízení Německa je podle Vídně vůči vybraným řidičům diskriminační. Na to poukazuje i posudek univerzity v Innsbrucku, který Rakousko do Bruselu poslalo. V něm se píše, že „současné zavedení mýtného, které v zásadě diskriminací není, a snížení daně z vlastnictví vozidla pro auta zaregistrovaná v Německu, představuje nepřímou diskriminaci na základě státní příslušnosti“. Právo EU diskriminaci cizinců zakazuje.

Německo je poslední velkou evropskou tranzitní zemí, kde řidiči osobních aut za jízdu po dálnicích neplatí. Bezplatné dálnice pro osobní auta jsou dále v Dánsku, Estonsku, Finsku, Nizozemsku, Lichtenštejnsku, Lucembursku, Monaku a ve Švédsku.

V České republice platí osobní auta mýtné prostřednictvím takzvaných dálničních známek od roku 1995. Od roku 2007 začala nákladní auta platit mýtné na dálnicích podle počtu ujetých kilometrů, zatímco u osobních aut zůstal časový poplatek.

Na rozdíl od České republiky nebude Německo vydávat dálniční známky, které by se lepily na čelní sklo. Systém bude elektronický a zaplacení jízdy po dálnici budou kontrolovat mýtné brány snímáním registrační značky vozidla, podobně jako v Maďarsku. Poplatky za užití dálnic bude možné zaplatit po internetu nebo na čerpacích stanicích.

Německo má na svém území 12 800 kilometrů dálnic a dosud patřilo mezi několik málo evropských zemí, kde se ještě za užívání dálnic neplatí. Podle Dobrindta by zpoplatnění dálnic mělo státu vynést zhruba 500 milionů eur (13,7 miliardy korun) ročně, které budou účelově vázány na údržbu a rozvoj dopravní infrastruktury.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Čína hlásí růst loňský růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Kvůli silným mrazům byla na začátku týdne rekordní spotřeba elektřiny

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.
před 7 hhodinami

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 18 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
17. 1. 2026

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026
Načítání...