Benátky (Itálie) - Podle očekávání dnes Evropská centrální banka (ECB) ponechala základní úrokovou sazbu na historickém minimu jednoho procenta. Prezident ECB Jean-Claude Trichet uvedl, že hospodářství eurozóny se stabilizuje a bude postupně oživovat. Varoval však před přehnanými nadějemi na rychlé zlepšení a prohlásil, že nynější úrokové sazby nadále odpovídají stavu ekonomiky, která se vymaňuje z hluboké recese.
Ekonomika šestnáctičlenné eurozóny ve druhém čtvrtletí klesla mezičtvrletně o 0,2 procenta a analytici očekávají, že ve třetím čtvrtletí ukončí recesi a vzroste o 0,3 procenta. Základní úrok v eurozóně je na nynějším minimu už pět měsíců a analytici na základě vyjádření činitelů banky odhadují, kdy by se mohl začít zvyšovat. Většina očekává, že přitvrzování měnové politiky nelze čekat dříve než ve třetím čtvrtletí příštího roku.
„Banky ponechají sazby velmi nízko do doby, než se projeví obrat na trhu práce a uvidíme první náznaky toho, že se zase začíná přijímat více než propouštět. A nemyslím si, že to bude dříve než v polovině příštího roku,“ uvedl v rozhovoru pro ČT24 analytik České spořitelny Luboš Mokráš.
Prezident ECB Jean-Claude Trichet:
„Nesmíme usnout na vavřínech a říkat, že problémy už jsou za námi. Nesmíme se v rozhodování ukvapit.“
Také britská centrální banka dnes podle očekávání nechala základní úrokovou sazbu na historickém minimu 0,5 procenta a nezměnila ani další hlavní parametry měnové politiky. Na odkup aktiv v rámci takzvaného kvantitativního uvolňování měnové politiky, kterým chce stimulovat ekonomiku, tak dál nechává částku 175 miliard liber (asi 4,86 bilionu korun). Základní úroky se v Británii nezměnily už od jara. Pozornost se teď ale zaměří na listopadovou schůzku, protože měnový výbor banky na ní předloží novou předpověď vývoje ekonomiky.
Dnešek je pro klíčové centrální banky světa významný v tom, že přesně před rokem zahájily koordinovanou intervenci proti dopadům finanční a hospodářské krize a začaly jedna vedle druhé prudce snižovat úrokové sazby. Byly nuceny reagovat na skokový růst nedůvěry, který ve finančním sektoru zavládl po kolapsu banky Lehman Brothers.
