Brusel - 13 evropských metropolí dnes sužovaly demonstrace a protesty proti úsporným opatřením vlád. Demonstrovalo se v Řecku, Itálii, Polsku, Portugalsku i ve Finsku. Jeden z největších protestů ochromil Brusel, podle odhadů policie a pořadatelů se v něm sešlo 80 tisíc až 100 tisíc demonstrantů z nejrůznějších koutů Evropy. Španělé svůj nesouhlas s úsporami zase vyjadřïli generální stávkou, do práce tam nepřišlo až 70 procent lidí. Podle evropských odborářů zaměstnanci nemohou být jedinými, kdo bude platit za nezodpovědné spekulace finančních institucí. Právě rizikovým obchodům na trzích se připisuje značný díl odpovědnosti za současnou hospodářskou krizi.
Demonstranty do Bruselu přivezla zhruba tisícovka autobusů ze 30 zemí Evropy. Z Česka podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Jaroslava Zavadila dorazilo asi 300 odborářů. „Je to trochu paralela s tou demonstrací u nás. My jsme taky nečekali tolik lidí. Tady je to stejné, naštvanost lidí vzrůstá a je třeba, aby si politici uvědomili, že není možné sahat jen na zaměstnance,“ komentoval situaci Zavadil.
Demonstrance se účastní především státní zaměstnanci z rozličných oborů. V davu byli vidět například hasiči, učitelé nebo řidiči autobusů. Právě kvůli jejich účasti na demonstraci vázla v Bruselu hromadná doprava. Transparenty demonstrantů hlásaly hesla jako „Ne úsporám“ nebo „Dejme prioritu pracovním místům a růstu“.
Kolem 13:00 dav protestujících vyrazil z bruselského nádraží Midi směrem k Parc du Cinquantenaire, který leží v těsné blízkosti evropských institucí. Trasa protestního pochodu městem byla dlouhá zhruba 2 kilometry. V parku akce vrcholila kolem 17:00. Demonstrace se obešla bez incidentů. Policie nicméně zatkla 148 lidí, kteří s sebou měli zbraně nebo předměty, které by mohly narušit klidný průběh demonstrace. Po skončení pochodu se policisté střetli s anarchisty a asi 60 jich zadrželi.
Do Bruselu se rozhodli nespokojení odboráři vyrazit především proto, že zde sídlí evropské instituce, které se snaží zadlužené členské státy unie přimět k úsporám a k dodržování rozpočtových pravidel. Plán na jejich zpřísnění, prozatím jen pro země eurozóny, právě dnes v Bruselu představila Evropská komise. „Na krizi nejvíce prodělávají zaměstnanci a ve většině částí Evropy se reakce na krizi děje bohužel právě jen škrty. To si samozřejmě zaměstnanci nechtějí nechat líbit, a proto demonstrují,“ zdůraznil Zavadil.
Eurokomisaři za sebou zamkli na tři západy
Eurokomisaři se v paláci Berlaymont raději zavřeli. Jejich předseda José Barroso k sobě odpoledne vedení odborů pustil. Ostatní demonstranti viděli budovy evropských institucí jen z dálky. Policie tentokrát pečlivě střežila, aby se raději ani nepřiblížili.
Co si myslí o úsporách odborníci?
Evropa nemá na výběr, šetřit se musí
„Evropští politici neměli žádnou jinou možnost, než jít touto cestou, koneckonců to bylo vidět na nervozitě trhů, které ukazovaly, že pokud se nedají veřejné finance do pořádku, tak přijde trest v podobě bankrotů a vysokých úroků,“ míní ekonom Cerge-EI Lubomír Lízal.
Cesta spoření vede do pekel
„Evropská cesta je svrchovaně naivní, když si myslí, že solidní stav státních financí vyvolá investiční vlnu, když potenciální investoři vidí, že v západním světě dlouhodobě klesá poptávka a nevidí ani nějaký smysl investicí,“ tvrdí expert na mezinárodní politiku a hospodářství Petr Robejšek.
Někdo musí šetřit, jiný ne
„Obecně vzato škrty jsou zapotřebí, ale jsou země, které nyní škrtat nemusejí a které by si mohly ponechat expanzivnější fiskální politiku. Mám na mysli třeba Německo,“ uvedl ekonom Poštovní spořitelny Jan Bureš.
Kromě sídla evropských institucí se protesty proti úsporným opatřením vlád bolestně dotýkají především Španělska, které už v noci na dnešek ochromila generální stávka. Kvůli ní se ruší lety po Evropě včetně České republiky.
Osamělý demonstrant v Dublinu zablokoval parlament
Proti vládním úsporám se dnes odpoledne protestuje také v irském Dublinu. Už dopoledne zde ale osamělý aktivista zablokoval na tři hodiny vstup do budovy parlamentu. Jednačtyřicetiletý řidič najel s vozem prudce do vchodu a lehce ho poškodil. Policie ho sice okamžitě zatkla, ale vozidlo se podařilo odstranit až po třech hodinách, protože řidič stačil zamknout dveře do kabiny. Okna automobilu předtím zamřížoval.
Auto řidič vyzdobil protivládními transparenty a hesly upozorňujícími na roli bank při vzniku hospodářské krize. „Všichni politici by měli být vyhozeni,“ hlásal například jeden z transparentů.
Protesty v Řecku
K celoevropskému protestu se připojili také Řekové, i když tamní odbory se daly slyšet, že generální stávka, k jaké dnes dojde třeba ve Španělsku, by v Řecku neměla smysl. Po celý den tak dnes v Řecku stávkují pouze lékaři, částečně pak omezily provoz řecké přístavy a několik hodin nefungovala také hromadná doprava v Aténách. Stávku doplňují demonstrace nejen v řeckém hlavním městě, ale také v Soluni.
V Řecku již během jara a léta proběhlo množství demonstrací a stávek, některé dokonce doprovázelo násilí. Vláda nicméně z úsporných plánů neustoupila ani o píď. V Řecku se tak i nadále snižuje počet státních zaměstnanců včetně učitelů, ukusuje se také z jejich platů a dalších benefitů. Pracuje se i na strukturálních reformách včetně reformy penzijního systému. Kabinet se nátlaku odborů brání s tím, že nemá možnost s úsporami přestat, protože jinak by nedosáhl na miliardovou mezinárodní pomoc, kterou mu poskytuje Evropská unie spolu s Mezinárodním měnovým fondem. Odboroví předáci se dali slyšet, že si do budoucna budou muset najít jiný způsob nátlaku.
Řeky ale netrápí jen úspory, zvláště lékaře trápí špatná situace ve zdravotnictví. Stát totiž neplatí pojišťovnám a ty pak nemají dostatek peněz na úhradu za nákupy zdravotnických potřeb a techniky. Dodavatelům tak často neplatí a ti přestávají posílat do nemocnic potřebný materiál. Řada malých dodavatelů zdravotnického materiálu už kvůli tomu zkrachovala.
Úspory se nelíbí ani Čechům
V Praze se velká demonstrace státních zaměstnanců proti škrtům konala minulý týden. Do ulic tehdy vyšlo na protest proti plánu vlády snížit příští rok objem peněz na mzdy zaměstnanců ve veřejné sféře o desetinu a možným změnám v platových tarifních tabulkách kolem 40 tisíc lidí. Protestu se zúčastnili především hasiči, policisté a nepedagogičtí pracovníci ve školství.
Předseda české vlády Petr Nečas k dnešním akcím řekl, že vlády zemí Evropské unie „moc dobře ví, že není možné pokračovat v rozpočtové expanzi“, ale dodal, že jeho vláda je připravena s odbory dál jednat.
