Madrid/Atény – Ministři financí eurozóny se dnes v principu dohodli na vytvoření trvalého mechanismu, jehož úkolem je pomoci řešit hospodářské krize v zemích eurozóny. Mezitím ale pokračují v diskuzích o podobě pomoci zadluženému Řecku, přestože Atény dál zdůrazňují, že pomoc zatím čerpat neplánují. Během dneška ministři posuzovali vývoj od minulého týdne, kdy se v Bruselu dohodli na konkrétních podmínkách pomoci Řecku. Tu by v případě nutnosti z části financoval i Mezinárodní měnový fond. Evropská komise chce podrobnosti k návrhům přiblížit 12. května.
Lucemburský premiér Jean-Claude Juncker:
„Dosáhli jsme dohody v tom, že musíme zavést trvalý mechanismus pro řešení krizí.“
Juncker je zároveň předsedou takzvané euroskupiny, která zahrnuje minstry financí eurozóny. Junckerův komentář ale naznačuje, že dosavadní těžkosti kolem schvalování pomoci Řecku jsou patrně hlavním důvodem, proč se nyní eurozóna snaží návrh na řešení krizí vylepšit a více zobecnit.
Atény se mezitím snaží získat přesnější informace k tomu, jak by skutečná pomoc v případě čerpání vypadala. Řecký premiér Jorgos Papandreu v tamním parlamentu řekl, že pokud se Řecko rozhodne požádat o aktivaci připravené pomoci v objemu 40 až 45 miliard eur, bylo by to pouze v případě, že takový krok bude v nejlepším zájmu Řecka.
„Činíme všechny přípravné kroky, které jsou nezbytné,“ řekl Papandreu, jehož socialistická vláda už dříve přijala drastická opatření k ozdravení veřejných financí. Řecký kabinet se zároveň snaží uklidnit investory a přesvědčit je, že Řecko dostojí finančním závazkům.
Signály brzkého oznámení pomoci však finanční trhy zatím příliš nepřesvědčily. Přirážka k desetiletým dluhopisům řecké vlády se dnes proti srovnatelným německým obligacím vrátila na 4,25 procentního bodu a úrok z tohoto dluhopisu se dostal na 7,3 procenta.
