Londýn - Dle Financial Times by Evropský fond finanční stability (EFSF) podle nových plánů mohl částečně pojišťovat ztráty investorů z nákupů státních dluhopisů zemí ohrožených dluhovou krizí. Finanční představitelé eurozóny pokládají tento plán za správný a politicky nejschůdnější způsob, jak zvýšit finanční sílu EFSF. Jeho nepřímé zdroje by tak mohly dosáhnout jednoho až 2,9 bilionu eur (až 72 bilionů Kč).
EU zvažuje použít euroval k pojištění ztrát z dluhopisů
Možnost udělat z EFSF banku pravidla EU nepřipouštějí a plán, podle něhož by se financoval u Evropské centrální banky (ECB), tato instituce odmítá. Ministři financí eurozóny tak tyto alternativy podle jejich předsedajícího Jeana-Clauda Junckera prakticky vyloučili.
Téměř všechny země eurozóny kromě Slovenska už schválily návrh na zvýšení kapitálu EFSF ze 440 miliard na 780 miliard eur a výrazné rozšíření jeho pravomocí. Německá pojišťovna Allianz nyní navrhla, aby fond pojišťoval prvních 40 procent ztrát z investic do řeckých, irských a portugalských dluhopisů, zatímco obligace Itálie a Španělska by byly pojištěny proti ztrátě 25 procenty. Tím by se síla fondu „pákově“ navýšila na 2,9 bilionu eur.
Jako jeden z prvních s návrhem pojištění dluhopisů přišel šéf konzultační firmy Re-Define Sony Kapoor. Ten počítá s využitím jen 440 miliard eur a garancí prvních 20 procent ztrát na jeden rok.
Co částečné garance pro země znamenají
"Vydání částečných garancí by signalizovalo, že země eurozóny jako Španělskoa Itálie jsou v zásadě solventní," řekl Sony Kapoor z Re-Define.„Na použití garancí je chytré to, že dáváte pouze své slovo, nikoli peníze,“ podotkl Gary Jenkins z firmy Evolution Securities.
Před růstem výnosů z dluhopisů a šířením dluhové krize do Itálie a Španělska zasahuje letos ECB, která jejich dluhopisy nakupuje na trhu. Počítalo se s tím, že tuto roli by po rozšíření svých pravomocí převzal EFSF, který EU původně koncipovala jako dočasného zachránce zemí upadlých do dluhové krize. Nyní jej evropští politici hodlají použít i k rekapitalizaci bank ohrožených ztrátami z dluhopisů.
Analytici odhadovali, že fond by pro nové úlohy potřeboval dva až čtyři biliony eur. To je ale neschůdné, takže způsob „pákového“ navýšení zdrojů je zřejmě nejlepší. Více peněz členské země do fondu vložit nemohou, protože už by to mohlo ohrozit jejich úvěrové ratingy.
ECB se vyjádřila k zapojení soukromého sektoru do odepisování státních dluhů
Jakákoliv forma snížení státního dluhu, která by dohnala soukromý sektor ke ztrátám, by mohla poškodit euro i bankovní sektor eurozóny. Nevyjádřila se však přímo k současným úvahám o tom, že by soukromí věřitelé měli Řecku odpustit více než původně dohodnutých 21 procent dluhů.
Jean-Claude Trichet
„Zapojení soukromého sektoru (formou nucených odpisů) by mohlo poškodit mezinárodní pověst jednotné měny a přispět k výkyvům na devizových trzích,“ napsala banka ve svém měsíčním bulletinu.
Evropská komise chce, aby zapojení soukromého sektoru do pomoci Řecku bylo dobrovolné. S tím počítá i dohoda ze summitu eurozóny z 21. července. Evropská unie nyní zvažuje, zda by tuto dohodu neměla znovu otevřít a ztráty pro soukromý sektor zvýšit.
Objevují se i pochybnosti
Někteří analytici se ale obávají, že i pro plán pojištění koupených dluhopisů bude EFSGF příliš malý. Poukazují na ohromný rozsah trhu italských dluhopisů a na to, že jen rekapitalizace bank bude stát až 200 miliard eur.