Brusel – Evropská unie nyní intenzivně hledá možnosti, jak Řecku „odlehčit“ jeho obrovské dluhové břemeno. Unie například přemýšlí nad tím, že by Řecko nedodrželo více než původně uvažovaných 21 procent svých dluhových závazků, což by však znamenalo vyšší ztráty především pro evropské banky. Odpisy řeckého dluhu se dnes zabývali řecký premiér Jorgos Papandreu a prezident EU Herman van Rompuy. Ani jeden však neposkytl žádné informace ke schůzce.
EU zkoumá, jak Řekům odlehčit dluhové břemeno
Evropská komise chce, aby zapojení soukromého sektoru bylo dobrovolné. S tím počítala i dohoda ze summitu eurozóny z 21. července. Unie nyní zvažuje, zda by tuto dohodu neměla znovu otevřít a ztráty pro soukromý sektor zvýšit.
Van Rompuy, který předsedá unijním summitům, nyní připravuje s napětím očekávané vrcholné schůzky unie a eurozóny, které se v Bruselu uskuteční 23. října. Věnovány budou hlavně tomu, jak vymanit eurozónu i celou EU z dluhové krize a jak zachránit Řecko, potácející se nad hrozbou státního bankrotu.
Dosud se neví, kdy bude známa komplexní strategie cesty z dluhové krize
Původně se plánovalo, že se už v pondělí příštího týdne setkají šéfové států či vlád zemí EU, na které v úterý naváží lídři států eurozóny. Jenže van Rompuy se nakonec rozhodl setkání odložit. Důvodem je snaha připravit komplexní strategii, jak z krize ven. Obsahovat by měla kromě jiného i společnou akci na rekapitalizaci evropských bank, nad nimiž se kvůli dopadům dluhové krize vznáší oblaka nejistoty, či návrhy na prohloubení ekonomické integrace v Evropě.
Vlajky EU a Řecka
Zároveň se zatím také nerozhodlo o uvolnění další části finanční pomoci Řecku. Jde o osm miliard eur, které měly Atény podle původních očekávání už z prvního záchranného balíku určeného pro Řecko dostat. Jenže kvůli prohlubujícím se hospodářským potížím Řecka a z toho vyplývajícím odkladům hodnocení od expertní mise Evropské komise, Mezinárodního měnového fondu a Evropské centrální banky se tak zatím nestalo.
Schodek řeckého rozpočtu se od ledna do září meziročně propadl o 15 procent a nepomohla ani nejnovější opatření. Vláda v září zvýšila daň v restauracích na 23 procent a začala vybírat mimořádnou daň – lidi musí zaplatit jedno až pět procent ze svých hrubých příjmů.
Rozvojové země BRICS chtějí Řecku pomoci přes MMF
Většina klíčových rozvojových zemí známých jako BRICS (Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jihoafrická republika) je připravena přispět k finanční pomoci Řecku přes Mezinárodní měnový fond (MMF). Akcionáři MMF, tedy jednotlivé země, by zvýšili základní jmění fondu. Pro země BRICS je prý důležité pouze to, aby se tím nezměnila v MMF váha jejich hlasů.
Zasedání MMF, Světové banky a G20
„Už jsme to v minulosti řekli a tlumočíme to znovu: pokud budou rozvojové země a skupina BRICS vyzvány k tomu, aby přispěly, můžeme to udělat prostřednictvím Mezinárodního měnového fondu,“ prohlásil jeden ze představitelů členů uskupení. „Indie je tomu otevřena, Čína a Brazílie s tím rovněž nemají žádný problém,“ dodal.
V Aténách se opět stávkuje, ulice jsou plné odpadků
Navíc v řecké metropoli dnes zastavila další stávka veřejnou dopravu. Zaměstnanci MHD zahájili 48hodinový protest proti novým úsporným opatřením vlády. Kromě toho zaměstnanci státní elektrárenské společnosti obsadili budovu její účtárny na protest proti zavedení nové majetkové daně.
Podle odborů má obsazení budovy účtárny elektrárenské společnosti zabránit rozeslání posledních účtů za elektřinu. V nich už je zahrnuta nová majetková daň, kterou mnoho Řeků údajně nemůže zaplatit. „V Řecku je to obvyklý způsob protestu odborářů. Dalo by se hovořit o odborářské kultuře posledních 30 let, kdy odboráři považují místo, kde pracují, za svoje, kde si mohou dělat, co chtějí,“ míní spolupracovnice ČT Soňa Dorňáková Stamu.
Telefonát Soni Dorňákové Stamu (zdroj: ČT24)
Atény jsou v současnosti plné odpadků, na ulicích se jich nachází skoro 100 tisíc tun. Stávkují totiž i pracující místní správy. Aténské stávky a obsazení budovy jsou posledními z řady protestních akcí, které organizují odborové organizace kvůli drastickým úsporám.