Elektronická evidence tržeb bude v Česku zavedena postupně

Praha - Elektronická evidence tržeb, jejíž hlavním cílem je omezit v tuzemsku daňové úniky, by se měla v průběhu roku 2016 zavádět postupně. Vyplývá to z návrhu ministerstva financí, které tak částečně vyšlo vstříc požadavku Asociace malých a středních podniků a živnostníků. Hned od ledna bude povinnost platit pro stravovací a ubytovací služby, v dubnu se přidají obchodníci a v červenci pak všechny ostatní typy služeb. Podle náměstkyně ministra financí Simony Hornochové plánuje rezort také snížení DPH pro restaurace z 21 procent na 15 procent.

„Budeme navrhovat, aby elektronická evidence tržeb byla zaváděna postupně, protože to bude zcela nový systém, který kdyby se zatížil jednorázově, tak nikdo nevíme, co to udělá,“ uvedla náměstkyně ministra financí Simona Hornochová. Detailně má být náběh systému popsán v zákoně o evidenci tržeb, který je těsně před dokončením.

„Od 1. ledna 2016 by měly evidenci podléhat restaurační, stravovací a ubytovací služby, od 1. dubna 2016 pak maloobchod/velkoobchod a následně od 1. července 2016 ostatní činnosti, například kadeřníci, obuvníci, svobodná povolání a tak dále,“ upřesnil mluvčí ministerstva Radek Ležatka.

Ministerstvo financí věří, že postupným zavedením evidence tržeb poskytne malým a středním podnikatelům dostatečný čas na přípravu. Asociace malých a středních podniků a živnostníků však chtěla spuštění dálkového on-line dohledu nad tržbami pro drobné služby, jako jsou kadeřnice, truhláři nebo třeba veterináři, odložit minimálně o jeden rok.

Ministerstvo financí podle Hornochové také zvažuje snížení DPH pro restaurace. „To, co zní reálně, je opravdu na ty restaurační služby snížit DPH z 21 procent na 15 procent, což v podstatě sladí tu sazbu s prodejem potravin jako takových,“ řekla náměstkyně pro daně a cla v Ekonomice ČT24.

Simona Hornochová v Ekonomice ČT24:

Kolika restaurací a dalších podnikatelů v pohostinství by se dotkla první vlna zavádění elektronické evidence tržeb?
„Přesná evidence počtu těch míst, která budou podrobena tomu systému, není, ale jak se bavíme se všemi možnými svazy, s Českým statistickým úřadem a podobně, tak to vypadá na desítky tisíc míst v oboru restaurací, pohostinství, hotelů a podobně.“

Kdy bude mít stát připravený informační systém, do kterého by se měli podnikatelé připojovat?
„V současné době tu zakázku připravujeme. Chorvatsko dokázalo ten systém vybudovat během šesti měsíců, já si myslím, že v České republice to bude trochu složitější už jen kvůli administrativním překážkám, které máme. Každopádně věřím tomu, že bude dostatečně včas. To, co je naprosto nutné, je dát určité přechodové období pro testování těm subjektům, které by se měly zapojit.“

To by podle Vás mělo začít kdy?
„Pokud má skutečně začít vstup do toho systému 1. ledna 2016, počítám, že minimálně tři měsíce bude potřeba mít na to, aby ty subjekty se přizpůsobily a hlavně si stihly otestovat systém. Rozhodně předtím, než to bude spuštěno naostro pro kohokoliv, musí existovat nějaké testovací období.“

Zavádění elektronické evidence tržeb
Zdroj: ČT24

Podnikatelské svazy: Termíny se v praxi možná nestihnou

Zavedení elektronické evidence tržeb má v ekonomice snížit nebo dostat pod kontrolu platby v hotovosti. Systém by měl omezit takzvanou šedou ekonomiku, která v ČR tvoří přibližně 16 až 20 procent hrubého domácího produktu, tedy asi 600 miliard korun. Stát totiž platbou bez dokladu přichází o daňové příjmy z DPH.

Ministerstvo financí se opatřením inspirovalo v Chorvatsku, kde centrální evidence tržeb přispěla k výrazně lepšímu výběru daní. „V průměru se nahlášené tržby zvedly o padesát procent, dokonce v pohostinství to bylo sto procent a v malých obchodech okolo sedmdesáti osmdesáti procent,“ uvedl chorvatský ministr financí Boris Lalovac.

Asociace malých a středních podniků a živnostníků v polovině října uvedla, že pokud ministerstvo financí neoznámí technické řešení elektronické evidence tržeb do konce letoška, pak od roku 2016 není šance opatření zavést. Podle analýzy asociace by náklady na zavedení systému mohly u jednotlivých obchodníků a živnostníků činit od dvou do 30 tisíc korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoVolkswagen změny potřebuje, nedýchá s trhem, soudí Špicar

Volkswagen potřebuje ozdravnou kúru, co se týká celého fungování i zaměstnanců, reagoval v Interview ČT24 viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar na úmysl koncernu výrazně omezit výrobu a zredukovat modelovou řadu. V pořadu moderovaném Danielem Takáčem zmínil kontrast mezi nízkou ziskovostí VW a opakem ve Škodě Auto. Upozornil, že i pro další německé firmy je těžké „dýchat s trhem“, tedy propouštět v krizi a nabírat při růstu.
před 11 hhodinami

Ministerstvo snížilo počet akceleračních zón pro obnovitelné zdroje

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) snížilo počet oblastí vymezených pro zrychlenou výstavbu větrných nebo solárních elektráren na 61. Původně bylo přitom vymezeno 110 takzvaných akceleračních zón. Spolu s tím úřad stanovil ještě několik podmínek pro výstavbu – například zpracování detailních studií, použití nejúčinnějších a ověřených technologií, minimalizaci záborů zemědělské půdy či ochranu živočišných druhů. Dle resortu omezení zón výrazně snížilo jejich negativní dopady.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Česko poslalo na zbraně pro Ukrajinu zhruba 140 milionů, řekl Okamura

Podle předsedy SPD Tomia Okamury poslalo Česko do iniciativy Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL) 140 milionů korun. Jde podle něj o nevratný krok. Oznámil to po jednání s premiérem Andrejem Babišem (ANO), které nahradilo původně plánované jednání koaliční rady, svolané na popud SPD, která s českou účastí v programu PURL zásadně nesouhlasí. Pomocí tohoto programu evropské země a Kanada financují americké vojenské vybavení určené pro napadenou zemi.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Ženy v EU kvůli odkladu pravidel pro transparentnost odměňování přicházejí o miliardy eur

Ženy v celé Evropské unii přicházejí každoročně o miliardy eur kvůli prodlevám při zavádění nových pravidel pro transparentnost odměňování, vyplývá z výzkumu Evropského odborového institutu.
před 17 hhodinami

VideoKrásně se to četlo, ale vláda svůj program v oblasti obrany neplní, míní Flek

Podle předsedy sněmovního obranného výboru Josefa Fleka (STAN) nynější vláda svůj program v oblasti obrany nenaplňuje. Míní, že část programového prohlášení kabinetu Andreje Babiše (ANO) pro tento segment se krásně četla, ale nakonec „vzniká velký chaos“. „Když jsme přišli s rozpočtem na rok 2026, tak vláda seškrtala z výdajů na obranu 21 miliard,“ prohlásil Flek v pořadu Interview ČT24. „Pak najednou přišlo od vlády, že tam ty peníze vrátí, pak zase, že nevrátí (…) a ministr Jaromír Zůna (za SPD) několikrát na výboru deklaroval, že na příští rok budou tyto peníze vráceny,“ tvrdí Flek. Kladně hodnotí nábor nových vojáků. Podle Zůny je celoroční plán splněn na 111 procent. „To je jedna z věcí, které můžeme vládě částečně přiznat, že pokračují v tom, co my nastavili,“ komentuje Flek a dodává, že bude jenom rád, když to bude pokračovat dál. Pořad moderoval Daniel Takáč.
včera v 06:30

Volkswagen ohlásil omezení výroby, k propouštění se nevyjádřil

Německý automobilový koncern Volkswagen po čtvrtečním zasedání dozorčí rady ohlásil drastické omezení výroby. K možnému propouštění se ale nevyjádřil. Modelová řada by měla být postupně zredukována až o padesát procent a počet možných variant výbavy by měl klesnout až o tři čtvrtiny, uvedla společnost v tiskové zprávě. „Díky našemu plánu do budoucna vstupujeme vlastními silami do další fáze transformace,“ sdělil šéf Volkswagenu Oliver Blume.
9. 7. 2026

Úroda ovoce bude letos podle odhadu poloviční

Úroda ovoce v Česku letos kvůli silným jarním mrazům klesne meziročně o 53 procent na 68 445 tun. V porovnání s průměrem posledních pěti let sklizeň propadne o 44 procent. Vyplývá to z odhadu sklizně, který k 15. červnu provedl Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ). Podle Ovocnářské unie přesáhnou ztráty ovocnářů na tržbách miliardu korun.
9. 7. 2026Aktualizováno9. 7. 2026

Zemědělský fond: EU proplatila květnové dotace firmám z Agrofertu

Evropská unie proplatila všechny peníze, které Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) poskytl letos v květnu firmám z holdingu Agrofert, potvrdila na dotaz ČTK mluvčí fondu Eva Češpiva. Fond v květnu poskytl koncernu 204 milionů korun, dosud ale nebylo jasné, zda je Unie zpětně proplatí. Posuzovala, zda premiér Andrej Babiš (ANO) vložením Agrofertu do svěřenského fondu vyhověl pravidlům zakazujícím střet zájmů. Evropská komise ale sdělila, že platby se vztahují k žádostem podaným ještě před jmenováním Babiše premiérem.
8. 7. 2026Aktualizováno8. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.