Praha – Severočeská elektrárna Prunéřov vyvolává už několik let větší vášně a spory než třeba Temelín. Prunéřov je největším producentem skleníkových plynů u nás. Firma ČEZ se rozhodla elektrárnu obnovit a prodloužit tak její fungování o dalších 25 let. Před rokem a půl kvůli tomu odstoupil z vlády Jana Fischera ministr životního prostředí, neustál tlaky na rychlé povolení stavby. Ostatní schvalovací orgány ČEZu takové potíže nedělaly. Výsledkem je, že nový Prunéřov nesplní evropské limity pro účinnost spalování a nic ho to nebude stát. Z toho je mimo jiné znepokojena také vzdálená Mikronésie, jejíž pevnina místy jen mírně převyšuje mořskou hladinu. Pro tichomořský stát by zvýšení hladiny zapříčiněné globální změnou klimatu, k němuž Prunéřov dopomáhá, znamenalo katastrofu. Žádost Mikronésie o co nejmenší znečištění ovzduší oxidem uhličitým však v Česku vyslyšena nebyla.
Mikronésie je stát ležící na šesti stovkách ostrovů v Tichém oceánu. Ostrůvky se obávají vzestupu mořských hladin v důsledku globálního oteplování. Pro místní vládu jsou nudné technické debaty o účinnosti elektráren, třeba v Česku, důležité. Mikronésie se proto vloni obrátila na české ministerstvo životního prostředí kvůli skleníkovým plynům, které má vypouštět modernizovaná elektrárna Prunéřov. Ta je jednou z pěti tisíc podobných elektráren ve světě.
Tichomořský stát žádal, aby ministerstvo posoudilo, jaká varianta rekonstrukce povede k co nejmenšímu znečištění skleníkovým plynem oxidem uhličitým. Český gigant ČEZ ale nikdy k posouzení nepředložil variantu elektrárny, která by spalovala uhlí s účinností nad 42 %. A právě kolem tohoto problému se točí celá diskuze o Prunéřovu.
Úplná obnova tří bloků Prunéřova prodlouží fungování dožívající elektrárny o 25 let, zvýší její výkon a závod bude po přestavbě vypouštět mnohem méně škodlivin než teď. Nicméně nová technologie, kterou zvolil ČEZ, nespaluje uhlí tak účinně, jak to dostupné techniky umožňují. A čím menší je účinnost elektrárny, tím víc se plýtvá uhlím, tím větší znečištění si výroba elektřiny vyžádá a tím více přispěje ke globálnímu oteplování.
Jan Šrytr, právník, Ekologický právní servis:
„Účinnost - kolik uhlí je potřeba na výrobu určitého množství elektřiny - je nejlepší parametr u spalovacího zdroje. V případě Prunéřova a objemu elektřiny, který se tam bude vyrábět, je to zhruba 300 tisíc tun uhlí ročně, což je zhruba šest tisíc vagonů uhlí, navíc zbytečně spáleného oproti provozu zdroje s účinností, která dosahuje těch nejlepších dostupných technik.“
Varianta ČEZu versus varianta ekologů
Jaké jsou nejlepší dostupné techniky, stanovuje rozsáhlý manuál Evropské komise BREF. Na něm se podle Evropské komise podílel jak samotný průmysl, tak nevládní organizace, i nečlenské státy. Dokument není závazný, ale české zákony s ním počítají. Podle těchto doporučení by energetická účinnost Prunéřova měla být mezi 42 a 45 procenty.
Projekt ČEZu ale počítá s účinností do 40 procent. Těch pár procent znamená miliony tun skleníkových plynů navíc a větší znečištění vzduchu. Aby byla účinnost vyšší, musel by ale v Prunéřově místo tří plánovaných menších bloků stát jeden velký - takzvaný nadkritický. A to podle ČEZu nejde. Nezajistil by prý spolehlivou dodávku tepla pro přilehlá města.
Ladislav Kříž, mluvčí ČEZu:
„Jeden blok neposkytuje zabezpečení dodávek tepla, protože v případě výpadku jednoho bloku musíte tu dodávku nahradit něčím záložním, což varianta tři bloků splňuje.“
Alternativa, kterou nabízí ekologové, spočívá v útlumu elektrárny po roce 2016 a její postupné zavření. S výrobou tepla by se mělo pokračovat v elektrárně Tušimice, která se nachází nedaleko od Prunéřova. Jejich varianta by ale také znamenala méně elektřiny.
Nekvalitní uhlí?
Autorem návrhu, jak byl měl ČEZ Prunéřov rekonstruovat, je profesor Hrdlička. Ten také pro ČEZ napsal posudky, které účinnost elektrárny ospravedlňují. Na větší efektivitu výroby není podle něj u Prunéřova dost kvalitní uhlí. České hnědé uhlí je méně výhřevné než evropské černé, z toho také plyne jeho dosažitelná účinnost.
Uhlí je prý v této lokalitě natolik nekvalitní, že i kdyby se postavil diskutovaný nadkritický blok, nikdy by nedostáhl té 42procentní účinnosti, tvrdí mluvčí ČEZu.
Nová elektrárna nebo pouhá rekonstrukce?
ČEZ má tedy závažné důvody, proč rekonstruovat Prunéřov tak, jak to dělá. Zároveň ale vyprodukuje víc škodlivin, než kdyby použil nejšetrnější techniku. A to by měl lidem a přírodě nějak vynahradit. Podle svých kritiků to ale neudělal a z požadavků různých úřadů bravurně vykličkoval.
Prunéřov tedy, co se týče spalování uhlí, na účinnost 42 % nedosáhne. Tu po něm ale požadovalo i ministerstvo životního prostředí. Aby se ČEZ vyhnul splnění tohoto požadavku, držel se verze, že Prunéřov pouze rekonstruuje, tedy že nejde o novou elektrárnu. Pro rekonstrukce stávajících zdrojů jsou totiž doporučované hodnoty účinnosti nižší.
Ladislav Kříž, mluvčí ČEZu:
„Využijí -li se jednotlivá zařízení ze stávajícího stavu zhruba mezi dvaceti až osmdesáti procenty, jde jednoznačně o modernizaci, i když komplexní.“
Co všechno se ale v elektrárně vyměňuje?
- kotle včetně technologií za nimi
- turbíny včetně generátorů
- rekonstruují se chladicí věže
- do chladicích věží přibude odsíření spalin
- vymění se odlučovače popílku i odsiřovací zařízení
- vzniknou nové budovy s automatizovaným řízením a tak dále…
Martin Bursík (SZ), bývalý ministr životního prostředí:
„My jsme argumentovali tím, že jde v podstatě o novou elektrárnu, protože všechno zbourají, nechají pouze základy, takzvané uhelné hospodářství pro dopravu uhlí a ponechají vyvedení tepla. To je všechno.“
Jak vznikl vzoreček pro atypické české uhlí
Poté, co ministerstvo životního prostředí potvrdilo, že se obnova Prunéřova má měřit přísnějším metrem – jako nová elektrárna, přišla ČEZu jako na zavolanou nová vyhláška ministerstva průmyslu a obchodu. Ta vzala hodnoty účinnosti uváděné v evropském dokumentu BREF a prohnala je složitým vzorečkem, na jehož konci jsou speciální české limity. A do těchto limitů se už Prunéřov vejde. Evropské limity nebyly podle ministerstva dost přesné.
Vyhlášku pomáhal zpracovat profesor Hrdlička. Do vzorečku tvůrci promítli nekvalitní české uhlí a tím upřesnili a navíc i snížili evropskou laťku. Podle Hrdličky je to prý proto, že máme jiné podmínky pro stejný typ elektrárny. V České republice máme hnědé uhlí se zcela jinou výhřevností, s jinou popelnatostí.
Středisko pro efektivní využívání energie jsou energetici, kteří na zakázku Ekologického právního servisu vypracovali analýzu zmíněné vyhlášky. Podle nich je výpočet ve vyhlášce nevhodný a chybný. Metodika prý v podstatě dává možnost schválit a kladně posoudit zdroje, které nesplňují požadavky dokumentace BREF.
Tajemná prosincová noc
V průběhu posuzování vlivu na životní prostředí nastala pro ČEZ nečekaná komplikace. Radní Ústeckého kraje rekonstrukci odmítli. S tím, že zatím nebyly schválené důležité státní dokumenty, které řeší těžbu hnědého uhlí na severu Čech. Rada, složená z členů ČSSD a ODS, hlasovala o zamítnutí 2. prosince 2009.
Hned druhý den, v půl sedmé ráno, se ale mimořádně sešla znovu a svoje negativní stanovisko zrušila. Co se dělo oněch několik hodin mezi jednáními, nelze zrekonstruovat. Hejtmanka Jana Vaňhová, její náměstek Fišera či radní Jakubec na dané téma rozhovor odmítli a ostatní radní si nic na dva roky starou schůzi nepamatují.
Spor o to, co by se ČEZu ještě vyplatilo postavit, nakonec rozsekla ministryně životního prostředí Rut Bízková. Ta Prunéřov povolila s tím, že zbytečně vyprodukovaných pět milionů tun oxidu uhličitého musí ČEZ nějak kompenzovat. A ČEZ navrhl, že tři bloky Prunéřova, které nehodlá rekonstruovat, odstaví dřív, než plánoval.
Tomáš Voříšek, technický ředitel SEVEn. o.p.s.:
„My jsme za tímto účelem v podstatě dokázali, že tato kompenzační opatření nejsou v pravém slova smyslu kompenzační. I přestože zmiňované bloky Prunéřov jedna a jeden z bloku Prunéřova dva bude dřív odstaven, se v konečném důsledku na uvedení zásobách uhlí vypustí stejné množství emisí CO2, ale pouze se vyrobí méně elektrické energie.“
Podle expertů ze Střediska pro efektivní využívání energie jsou navržené kompenzace výhodné pro ČEZ, který by stejně musel starou část Prunéřova utlumit, protože pro něj nemá dost uhlí v přilehlém dole. A slíbené tuny skleníkový plynů se neušetří, protože všechno uhlí stejně spálí nový Prunéřov.
Debatu nakonec utnul Ústecký kraj, který vydal pro elektrárnu takzvané integrované povolení. V něm úřad uvedl, že se nejedná o ryze nové zařízení, že uhlí je nekvalitní a s přihlédnutím k tomu Prunéřov evropské limity splňuje. Úřady se tak po třech letech schvalování vrátily k argumentům, o které se celou dobu opírá ČEZ.
